Název: Krvavá země / Bloodland
Autor: Alan Glynn
Počet stran: 326
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2012
Vazba: Pevná s přebalem
Děj:
Krev, korupce, konspirace. Jimmy Gilroy má napsat životopis herecké hvězdičky, která zahynula při havárii vrtulníku. Právě tahle prácička by mu pomohla splatit jeho dluhy a rozhodnout o tom, jestli má Jimmy naději na lepší život. Bohužel, všechno má malý háček.
První dojmy z obálky:
Pozn.: Tuhle novou kolonku jsem sem přidala jako test, napište mi, jestli ji chcete i nadále.
Možná, že se po někom opičím, ale ta obálka mě trochu zaskočila, možná i odradila. I když na ní nic přeplácaného není, působí tak. Také ten agent v popředí je trochu nepatřičný. Uvítala bych, kdyby si zašel někam na kafe a předvedl, jestli by obálka nebyla lepší bez něj. Originální obálka mi v tomto ohledu přijde poněkud lepší. Obzvlášť ty osvícené mrakodrapy… Ale teď už k obvyklým kolonkám a samotné recenzi.
Hodnocení obálky:
Menší seznámení s knihou:
Krvavá země je novinkou Metafory, která nadchne především starší čtenáře. Jak už jste jistě pochopili, je to především krimi a thriller. Je vhodné poznamenat, že Alan Glynn je držitelem irské ceny za nejlepší kriminální román roku. Také zde mám jednu citaci:
"Alan Glynn dokáže navodit tolik napětí a vzrušení, že se jeho čtenáři rozhodně nemusejí uchylovat k nebezpečným a nelegálním stimulantům, jako jsou například drogy."
- New York Times Book Review
Proč jsem si knihu vybrala:
Jelikož jsem zjistila, že máte tuhle kolonku obzvlášť rádi, nejspíš ji budu muset vyplňovat v každé recenzi. :D Každopádně, Krvavá země mě nezaujala obálkou ani anotací, nýbrž názvem. Konečně jednou můžu dokázat tvrzení, že si knihu nevybírám podle obálky, ale pocitu, který mám při pohledu na každou knížku.
Recenze:
Krimi opravdu moc nemusím, tahle kniha mi ale tento žánr ukázala v poněkud lepším světle. Obzvlášť mě překvapilo, jak se příběh četl lehce. No, vlastně ani ne tak lehce, prostě jsem se do příběhu vžila a neměla potřebu ji odložit. Tedy až na jemné zakolísání v polovině příběhu… Právě tahle věc přidala knize jedno menší plus. Nemám ráda stereotypní příběhy, proto jsem byla také vděčná za originální zápletku, kterou mi krvavá země poskytla.Kniha je psána ve 3. osobě, což by mě mělo mrzet, když mám o tolik raději 1. osobu. U tohohle příběhu mi to ale nevadilo, naopak jsem to uvítala, protože to jen podtrhlo celou atmosféru, která mě provázela při čtení Krvavé země.
Mimochodem, jen abyste věděli, já moc politice nerozumím, takže mi můžete věřit, když řeknu, že i pro neználky je politika v této knize popsána tak, aby jí rozuměl normální člověk. Právě ta politika mě ze začátku odstrašovala, někdy však mozek udělá věci podle svého rozhodnutí a než se nadějete, už máte knihu v rukou.
Nevím proč, ale zrovna u téhle knihy jsem měla stejný pocit jako při Pokrevních poutech a to ten, že jsem věděla určité věci, než se staly. Nejsem moc dobrá v oblasti detektivek a krimi, příkladem může jít Pravá krev, u které mě překvapuje téměř všechno. Tady jsem ale byla jako zkušený detektiv. Stejně jako při Pokrevních poutech jsem si říkala: Vrah je ten, koho nejméně čekáš. A nemyslím jen vraha, ale i něco jiného.
Nejvíc mi asi vadilo, že (sakra, už udávám zase příklad pro jinou knihu) jsem v půlce dostala dojem jako u knihy Milý Johne. Něco určitého prostě skončilo, přesto mi však zbýval do konce knihy nějaký ten kus příběhu. V té chvíli bych to nejraději utnula, protože jsem pak nebyla tolik napjatá, jako při první polovině knihy.
Nebojte se, tolik negativních věcí zase na knize není. Chtělo by to ještě nějaké to pozitivum, co říkáte?Stejně jako při románu mi většinou nesedí spisovatel, u krimi bych spisovatelku ihned odehnala. Proto jsem byla ráda, když jsem viděla, že knihu napsal muž. Ať už chceme nebo ne, muži umí většinou lépe popisovat krimi, než my ženy. Podotýkám ale, že jsou i výjimky, tak mě neukamenujte. Abych to shrnula, při čtení jsem měla ten správný drsný pocit, jaký jsem očekávala.
Krvavá země ve mně sice nezanechala žádný hlubší dojem, ale můžu říct, že mi poupravila pohled na krimi a thrillery. Byla to příjemná změna oproti fantasy a jsem ráda, že jsem výjimečně odbočila od mé obvyklé specializace na upíry, vlkodlaky a kdoví jaké potvory. No… potvory, to zase ne. :D Ale to je teď jedno. Opakuji, že Krvavou zemi bych doporučila především starším čtenářům, teenageři by si měli ještě nějakou tu dobu počkat, než se do knihy pustí (to říká 13 letá holka - opravdu přesvědčivé). Nevím, co ještě dodat, snad jen to, že přeji všem hodně štěstí při čtení.
Hodnocení knihy:
Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví arara.cz
*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Metafora
Social Icons