Jsou to skoro dva roky, co jsem přidala poslední Kouzelnou knihovničku. To je tak, když si řeknete: Hm, až namontujem ty poličky, vyfotím to. A hele! Tam by šly dát taky poličky… Hm, mami! A za jak dlouho…?
V současné době je nápad na další poličku, ale jelikož termín je neurčitý (až začnu rodičům cpát knihy do postele), můžu konečně ukázat současný stav věcí. Takže… Tohle je celková fotka většiny mých knih:
Jop. Je toho hodně. Knihy tu nejsou ale jen moje. Kupříkladu ta stařičká knihovna přetéká „rodinnými“ knihami. A DVD, pochopitelně. Skoro každý nábytek je z jiného dřeva, ale nevadí. Trvalo mi pět let si všechno vydupat a vyhrožovat smrtí otci i v těch největších vedrech ve stylu: „Jestli to hned nepověsíš, pověsím já tebe!“
Knihy řadím podle velikosti, vazby a v rámci možností podle žánru. Všechny fotky se vám po rozkliknutí zvětší, kdybyste nemohli vyluštit nějaký titul a zajímal vás, můžete mi napsat v komentářích. 🙂
Ano, ta knihovna vlevo je fakt stará a uchovávaná spíš ze sentimentálních důvodů. Ale napravo můžete vidět můj první kus knihovny ever. Zaplněný. Ale ještě můžu dávat do dvojřad. Musím si taky postěžovat, že cokoliv tady vyfotit je téměř nemožné.
První police obsahuje takové ty ne-fantasy-ne-paranormálno-věci (kromě dvou knih od M. T. Majar a hore Erilian a Zakletá Ella), takže tu můžete vidět YA, NA…´Dokonce jeden kousek z takových těch „babičkovských knihoven“, ale je to Skotsko a tak-trochu remake na Krásku a zvíře, takže tam prostě je. Což mi připomíná, že si musím nějakou novou Skotovinu najít. A Irsko. Určitě Irsko.
Druhá police obsahuje většinou dystopie. Kromě Nadpozemské. Ta je tam kvůli tomu, že doplňuje polici. Až bude druhý díl Rudé královny, poputuje jinam. Zároveň se jedná o polici s nejkrásnějšími hřbety.
Zde můžete vidět takový mix všeho. Ach, ty krásné hřbety…
Ano. Tahle polička ještě žije. A pořád ji miluju. Vlevo můžete vidět část mých záložek a věcí od spisovatelů, ale většinu mám stejně v hrníčcích rozházených po poličkách.
Druhá řada předchozí poličky, moje milovaná Richelle.
Ach, nejlepší polička na světě. Proč? Protože ta obří bedna (jestli neznáte ten citát, styďte se)…
Je tohle! Poprvé jsem uplatnila Northanger Abbey při čtení naší verze v češtině, samostatně si je hodlám přečíst až po přečtení překladů, protože Austenová psala vším, jen ne standardní angličtinou. Ale právě v tom je její kouzlo, víme? 🙂
Ach, moje oblíbené knihy Paulliny Simons a Voda pro slony a Leviatan… Co se týče obecných informací, stačí vědět, že většina knih v této nejspodnější polici váží asi půl tuny a jsou obrovské jako Moby Dick, takže aby mi neprorazily desky, jsou až tady, kde je ta knihovna udrží.
Úplně nejnovější polička, kam jsem nastrkala skoro všechny klasiky, co mám (a proto je moje nejmilejší) a dolů buď YA, nebo YA fantasy. Všechno pěkně rozdělené…
Detailní pohled na levou stranu, kde můžete vidět Pýchu a předsudek spolu s Jane Eyreovou poprvé…
Detailní pohled na pravou stranu, kde můžete výše zmíněné knihy vidět podruhé a tak nějak ne naposled. Protože úplně v tom nejhornějším patře je Jana Eyrová znovu. Jup. Jsem magor. (nejhornější patro poličky jsem už nefotila, protože tam je jen komplet Bridget, Percyho, Vánoční koleda a už zmíněná Jana)
A poličky, ve kterých už KONEČNĚ nejsou ti zatracení plyšáci, ale knihy, knihy, knihy! (ty, co neukazují hřbety jsou na prodej, proto jsem je neotáčela)
Vršek levé poličky plný knih od Fortuny Libri, ke kterým mám zvláštní citovou hodnotu, protože se mi u nich málokdy stalo, že by se nějaká vyloženě nelíbila. Jo. A Thomas Brezina, na kterého jsem myslela tak často, až jsem ho po antikvariátech skoupila. A pak vyšlo nové vydání. 😀
Spodek levé poličky, kde nejcennější předmět je ten obrázek. Miluju ho, pořád na něj čučím a přemísťuju ho, abych na něj měla ještě lepší pohled. Jinak pochopitelně Yoli a Cooboo měkké vazby a… Tak trochu další edice Pýchy a předsudku a Rozumu a citu. Zvažuju, že si v té samé dětské pořídím i Draculu a Olivera Twista, je to hrozně krásně zpracované a i když jsou to verze pro děti, úplně boží.
Vršek pravé poličky, zase s takovými obrovskými knihami, jako má Fortuna Libri a mixem žánrů. Co se tak ale koukám, převažuje fantasy…
A spodek pravé poličky, kde se mi stíhají kazit Upíří polibky (guilty pleasures, neřešte) a čekají na oporu v podobě posledního dílu Měsíčních kronik, který ne a ne přijít. Snad se ho už tento rok dočkám. Jo! A můj první hrnek. Jane Eyreová. Nikdy. Nikdy neříkejte, že nemáte rádi Jane Eyre, nebo Lizzy Bennet, jinak máte lístek do podsvětí jistý.
Poličky, které se montovaly vloni v těch největších vedrech. Čekala jsem a vraždila pohledem všechny tři týdny, než konečně trochu zapršelo a mohlo se jít na to. Navíc se k tomu váže i taková vtipná historka, že jsme zapomněli změřit rozměry těch spodních přehrádek a pak na sebe řvali, čí je to vina, až se na to mrklo a zjistilo, že se tam můžou dát takové ty prasečinky z toho dlouhého prkna vespod a budu mít místa na knížky víc, než se zamýšlelo.
Jinak Dolní poličku jsem detailně nefotila, stačí vám vědět, že jsou to všechno knihy od Meg Cabot. Jeden z hrníčků jsou knihy Jane Austen a druhý mám od Zašité v knihách (silueta Jane Austen, co byste čekali). Do toho si občas udělám čaj, abych dodržela slib, že ho budu používat a zároveň uctívat jako modlu. Spokojenost na všech stranách, jak se říká…
Horní polička, kde je opět mix tak-nějak-všeho. Zamýšlela jsem tam nastrkat jen thrillery/horory, ale já až na výjimky žádné nečtu. 🙂 Nedokážu si popravdě ani představit, že bych našla druhého Larssona… To prostě nejde.
Spodní, kde můžete vidět druhý hrnek a takové ty historické většinou ach-och knihy.
Tady jsou naopak plyšáci už všude, jen ta horní skříňka obsahuje mé knihy.
Tady jsem se snažila naplácat takové ty knihy s nepěknými hřbety, aby mi nebylo líto, že jsou zavřené,ale co vám budu povídat… Krásné jsou, a to moc.
Super-čuper skříňky…
A horní skříňka přeplněná knihami. 🙂 Anita Blake pořád čeká, až jí vyjdou nové edice brášků a sestřiček…
Zadní řada, kde mám manga, pidi knížky a nahoře pochopitelně Baroneťácký kousky.
Dolní skříňka plná Baronetu… A spoooousty dětských knížek/časopisů. Ty nejsou moje, nutno dodat. A ani zdaleka nejsou všechny.
A zadní řada plná Fantom Printu. Kate Daniels smutně kouká a připomíná, že jí mám dokoupit ty díly, co jsem už četla, aby nebyla sama. A Patricia pochopitelně.
A horká polička. Rebel už je přečtený, ale připomíná mi, abych ho už zrecenzovala, spoustu z těchto knih už čtu, navíc tu mám povinnou četbu a The Secret Diary of Lizzie Bennet, který čtu už podruhé. Taky jsem dost v pokušení nepřečíst si znovu Pýchu a předsudek…
A autogramy? Ano, i ty mi v knihách přibyly.
A… to je všechno. 🙂 Co vy? Jak řadíte knihovny? Máte podobný vkus na knihy? 🙂
Social Icons