Měli jsme tu pár zajímavých odpovědí autorů, ale blogeři mají také, co říct, proto zde dnes máme jejich odpovědi na otázku jaká je jejich nejoblíbenější pohádka. 🙂
Frozen! Neviem prečo, ale absolútne som sa do tej rozprávky zamilovala. Milujem Elsu, Annu aj Olafa. A tie pesničky. A Arendelle. A… No, myslím, že máte istú predstavu.
A potom samozrejme Harry Potter. Minimálne jednotka by sa za rozprávku mohla rátať. Že?
No, z klasických zlatovláska, to jsem milovala jako malá, a teď Na vlásku, Já padouch 1 i 2, Frozen, Raubíř Ralf.
Na Vánoce vždycky koukám na Tim Burton’s Corpse Bride. A to proto, že jsem ji někdy před pěti, šesti lety viděla 23.12. v noci => je to vánoční pohádka. Srdcovka od dětství je Legenda o Mulan, na které jsem vyrůstala a doteď mám ta DVDčka schovaná. A písničkově miluju Princeznu a švadlenku (ano, barbíny ale ta hudba je skvělá!) A nejvtipnější je jednoznačně Herkules.
Odjakživa to byla Sněhurka.
Malý princ.
Vánoce miluju hlavně kvůli pohádkám a mezi mé srdcovky určitě patří Popelka a Vánoční koleda Charlese Dickense, z těch filmových patří mezi mé oblíbené česká klasika S čerty nejsou žerty.
Já jsem pohádkový maniak, mám jich ráda strašně moc. Co se Vánoc týče, tak během těch si potrpím na klasiku a vždycky se moc ráda podívám na Tři oříšky pro Popelku, ale jinak mám velmi citový vztah k Labutí princezně. Tu jsem zbožňovala od dětství, měli jsme ji ještě na kazetě a vím, že byla bezpochyby moje nejoblíbenější.
Moje nejoblíbenější pohádka je Sedmero krkavců. Ta původní verze. Líbí se mi ta temnota, záhadnost. Navíc jsem jako dítě milovala herce, co hrál prince Je to netradiční pohádka, není rozjuchaná, což ji činí speciální.
Pokud můžu jakoukoli pohádku, tak by to asi byla Červená Karkulka, protože mi ji babička jako malé vyprávěla snad denně a dost dlouho mi s dědou říkali Karkulko. A pokud by měla být ryze vánoční, tak by to byly asi Tři oříšky pro Popelku, protože prostě patří k Vánocům.
Dětské knížky a pohadkyprodeti.net
Oblíbená pohádka z těch z lidové slovesnosti – O koblížkovi, oblíbená pohádková knížka teď pod vlivem 2leté dcery Ne, řeklo strašidýlko.
Obecně miluji pohádky, mám ráda jak hrané tak i animované. Co se týče těch animovaných, nejraději mám pohádku Na vlásku od Disneyho. Zaujala mě hned na první zhlédnutí – nejenže mám ráda hlavní hrdiny a líbí se mi romantická dějová linie, ale příběh má navíc pointu a mnoho důležitých myšlenek, které skrz své činy postavy předávají dál. Jak už to tak u Disneyho bývá, pohádka je skvěle graficky zpracována. Když se ale zaměřím pouze na hrané pohádky, na plné čáře vítězí Kouzla králů. Je to česká pohádka, ve které je spousta krásných písniček. Herci jsou mi sympatičtí a prostředí je velmi pěkně zvoleno. Na Kouzla králů se dívám každý rok a pokaždé mi dokáží přinést něco jiného, co jsem předtím neviděla. A jak už název napovídá, je to pohádka plná kouzel. Každopádně obě dvě pohádky jsou skvělé na oddech s hrnkem čaje.
Jako dítě jsem pohádky sledovala často. Nejvíce samozřejmě o Vánocích a Velikonocích. Neměla jsem ale nikdy svého favorita, ale bavily mě především pohádky české tvorby – Sůl nad zlato, Tři oříšky pro popelku nebo třeba Pyšná princezna. Někdy na střední škole jsem ale objevila svého favorita, na kterého se každý rok musím podívat – Polární expres. Je to animovaná pohádka plná krásných písniček a s moc pěknou myšlenkou o tom, zda člověk i v dospělosti dokáže věřit. Věřit na zázraky, kouzla…, prostě zda v sobě pořád dokážeme najít kousek toho dítěte, kterým jsme byli.
Social Icons