Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee
Když se dítěti daří a má samé jedničky, obvykle to v jeho blízkém, i dalekém okolí vzbuzuje radost, ovšem v okamžiku, kdy se baví jedině atlasem světa a malou násobilkou, přichází na řadu lékař. A někdy, když je tento problém zvlášť akutní, i asistenční jednorožec.
Malé Justýnce je v sedmi letech diagnostikován akutní nedostatek fantazie. Není divu, dětskými hrami se nezabaví, nemá kamarády, vše si vysvětluje ryze logicky. Naordinována je jí přísná dieta – ke snídani cukrová vata, před spaním kopeček šmoulové zmrzliny s barevným sypáním, mimo to je jí předepsán i recept, se kterým její maminka musí do lékárny ve Fialkové ulici. A jaké to překvapení, když se ze záhadného léku vyklube asistenční jednorožec!
Na první pohled lehce bláznivý příběh s naprosto úchvatnými ilustracemi zprvu nepřináší žádné poselství. Popravdě, v okamžiku, kdy se pan doktor vytasí s cukrovou dietou, pokládáte si otázku, zda vám čtení za to utrpení vůbec stojí. Když se pak ale přenesete o pár stránek dál, kde už asistenční jednorožec Hubert okusuje větve jabloně, víte, že jste ztracení, je vám znovu pět a přesně tohoto asistenčního jednorožce zoufale chcete a potřebujete.
„Je na baterky, že jo? Určitě je to hračka na baterky,“ přemýšlela nahlas, zatímco Hubertovi zvedala hřívu, aby našla tlačítko, kterým se podivná a dozajista největší hračka, jakou kdy viděla, zapíná.
„Ne, to není žádná hračka, to je úplně normální jednorožec.“
Po grafické stránce je Justýnka a asistenční jednorožec naprosto úchvatná. Neviditelný a nezaměnitelný podpis ilustrátorky Lény Brauner je cítit už zdálky a hned při pohledu na skoro až kouzelnou obálku vás neslyšně nabádá, abyste ji otevřeli, obdivovali a milovali. Ilustrace jsou na první pohled hravé, nikoliv jen a pouze pro děti, jedinečné a přesto perfektně spárované stránku od stránky. Text přitom nejen doprovází, ale často i nahrazují a skvěle doplňují, opomenuty nejsou ani ručně psané úvodníky kapitol.
Kateřina Maďarková cíleně baví nejmladší, starším otevírá krásy dětství a kamarádství, rodičům a prarodičům ukazuje, že nikdy není pozdě začít se chovat trochu spontánně a nedělat nesmysly, co se hodí snad jen do Pralesa nesmyslů. Stylově necílí jen na ty nejmenší, příběh podává jemným, až pohádkovým způsobem a skrytě si pohrává s nejrůznějšími tématy.
„Co to je?“ zeptal se Hubert.
„to měl být původně kůň, ale pak jsem zjistila, že ho neumím namalovat, tak jsem ho předělala na prase,“ přiznala Justýnka.
„Tak si ho půjdeme pohladit, ne?“ prohodil Hubert jakoby nic.
Justýnka a asistenční jednorožec, literárně, i výtvarně zdařilé dílo si tak zaslouží místo v každé knihovně a dětském pokojíku, kde zbývá ještě trocha použitelného místa.
Oficiální anotace:
Jen kdyby se neblížil 31. srpen. Den, kdy Justýnčina léčba končí a Hubert se bude muset vrátit zpátky do lékárny ve Fialkové ulici.
Název: Justýnka a asistenční jednorožec
Autorka: Kateřina Maďarková
Ilustrátorka: Léna Brauner
Počet stran: 94
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2017
Vazba: Pevná
Social Icons