Název: Most do země Terabithia / Bridge to Terabithia
Autorka: Katherine Peterson
Počet stran: 144
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2007
Vazba: Pevná
O téhle knížce jsem se dozvěděla pomocí filmu - byla jsem ještě malá, když to dávali v kině a knížku přečetla teprve nedávno... Ano - jak jinak? Začala bych nejspíš samotným příběhem. Chudák Jesse žije opravdu hrozně. Jeho sestry z něj pijí krev a on musí všechno sám. Rodiče na své děti nemají tolik času, kolik by potřebovali a tak se nemůžeme divit, že je z nich to, co je. Milované dcerky jim už skoro přerostly přes hlavu a Jesse málem vypustil duši. Ale dost o obsahu... Celou dobu jsem si příběh užívala, ale zkazil mi ho ten smutný konec. Ano, byla to podstata knížky, ale mám pocit, že je víc pro děti než pro teenagery, a tak bych tohle měla autorce vytknout. Potom to vypadá, že Leslie byla celou dobu vystavena tomu jedinému.
Co se mi na tom opravdu líbilo, bylo, že autorka zde postrkuje holku, která je opravdu zazobaná, ale chování má skutečně na úrovni. Je poslušná, přátelská a umí si prosadit svou. Bez mučení se přiznávám, že Leslie je má oblíbená postava. Ona vlastně tak trochu rozjasňuje knížku - bez ní by byl Jesse úplně ztracený. Ona ukazuje cestu do světa, kde se můžou společně ukrýt před tíživou reálností a drsností světa.
Děj mi přišel takový neslaný nemastný, protože co se tam vlastně děje? Dvě děti utíkají do světa fantazie a to se opakuje neustále dokola... Poté jsou tam také většinou tradiční problémy života. Odtažitost, přátelství, porozumění... Originalita někam zdrhla... Docela by knížce pomohlo, kdyby si autorka vymyslela vlastní mysteriózní postavy. V každé knížce se x krát objeví ty stejné napřirozené bytosti. To ubírá knížce na zajímavosti.
Také jak si Leslie vymýšlí vlastní příběh Terabithie je vlastně ohrané. Oni jsou vládci a musí ochránit zemi a bla, bla... Moc mě mrzí, že takhle musím o knížce mluvit, ale bohužel je to tak. Když si to tak vezmu, tak knížka měla za úkol probudit v nás vlastní fantazii a zároveň příklad, jak si poradit s problémy... Ukázat někomu, že jste lepší... Jenže svět není takhle růžový a jak to má v nás probouzet fantizii, když tam vlastně není nic nového?
Takže abych to shrnula... Za přečtení určitě stojí, ale já osobně bych si ji do knihovny moc nepořizovala... Pro mládež moc dětské a pro děti moc dospělé - smutné konce bych dítěti do rukou vážně nedávala. Ok - jestli vás moje recenze na ni moc nenadchla a odradila vás od čtení, tak je to špatně. Je to ten typ knížky, který byste si měli přečíst.
Social Icons