Recenze: Milý Johne

neděle 25. září 2011

Název: Milý Johne / Dear John

Autor: Nicholas Sparks

Počet stran: 269

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání: 2010

Vazba: Pevná s přebalem

Tentokorát uběhnu trochu od tématu a představím vám knížku Milý Johne. Většina z vás zná tenhle název z televize, ale každého mohu ujistit, že je knížka mnohem lepší. Nebo je spíše nesrovnatelná. Sparks je tak tochu zvláštní člověk, protože dokáže do romantismu vložit všechno. Jen bych mu mohla vytknout, že to nekončí šťastně. Nejsem fanoušek Sad Endů a proto jsem měla chuť knížku prohodit oknem, ale stejně je tu to slovo jenže. Pořád si můžete domyslet, jak příběh doopravdy skončí, protože to autor tak úplně neuzavřel. A navíc dává čtenářům naději, že si nakonec dva zamilovaní lidé opravdu padnou do náručí.

V knížce je plno nových vjemů, nadějí, pláče a někdy i ukvapených reakcí. Já jsem si ji vybrala jen díky tomu, že jsem byla spokojená s knížkou Poslední píseň.

Věděla jsem, že film je natočený také, dokonce s Amandou Seyfried, mou oblíbenou herečkou, ale ani jsem pořádně nevěděla o čem to je, tak jsem se rozhodla si nejdřív přečíst knížku a až poté shlédnout film, což bylo porpvé, co jsem to udělala. Ale nelitovala jsem. Za čtyři dny byla knížka přečtená a připravená se vrátit zpět do knihovny. A to jsem četla hlemýždím tempem (alespoň si to myslím). Tím nechci říct, jaký jsem borec, ale že vás knížka dokáže pohltit. Nevadilo mi ani, že byla knížka psaná z pohledu kluka. Tedy Johna. Bůh ví proč se mi to i líbilo. John byl snad horší než nějaká holka, protože z jeho myšlenek jsem byla někdy úplně na jehlách. Prožíval to všechno tak živě..., bolestně, radostně... Takže opět o důvod míň, proč se bát si to přečíst.

V knížce mě potom zarazila jedna věc. Objevoval se tam aspergerův syndrom a autismus. A to docela často. V první chvíli jsem kulila oči, protože mám s tímhle v rodině zkušenosti a byla překvapená, že se tam něco takového vyskytuje. Čekala jsem, že se tam z dálky Johnovi bude objevovat vojenský režim, ale tohle? To mi vážně vyrazilo dech. Potom se tam objevila Savannah se svými dobročinnými úmysly, láskou ke koním a bylo zbytečné si rozmýšlet, jestli se nemám podívat nejdříve na film, protože to nutkání bylo nesnesitelné. Zajímalo mě, jak to bude dál pokračovat a věděla jsem, že to film jenom zhorší, protože by to kouzlo bylo pryč. Ti dva byli dokonalý pár.

Jenže všechny jednou musí skončit... 11. září 2001. Zamrazilo mě, když jsem to tam uviděla, protože si pamatuju, že mi jako malé máma řekla, že se stala ta katastrofa. Jo, byla jsem sice malá, bylo to daleko, ale bylo to hrozné. Br. A taky že jsem se nepletla. S tímhle datumem už to šlo z kopce. Jedna katastrofa za druhou. A potom ten konec. Všechno šlo do kopru a člověk od toho stejně nemohl odtrhnout oči, protože to bylo v rozporu s pravidly. Takže další důkaz, že to stojí za to si přečíst právě tenhle příběh...

Po zaklapnutí knížky se vám nejspíš objeví ta zákeřná sobecká myšlenka... Co kdyby Tim umřel a jeho místo opravdu zaujal John? Byli by šťastní...? Vzali by se...? A k tomu si budete přát aby se to stalo. Docela dobré, co? Nevím, jak to zakončit, tak snad trailerem na film a samozřejmě hodnocením... A taky písničkou ke knize.

Hodnocení knihy: