Recenze: Kruh

Název: Kruh / Cirkeln

Autoři: Mats Strandberg a Sara Bergmark Elfgren

Série: Engelsfors / Engelsfors

Díl: 1.

Počet stran: 516

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání: 2012

Vazba: Pevná

Děj:

Šest naprosto rozdílných dívek. A stejně tak šest naprosto rozdílných životů.  Bohužel pro ně, magie si nebere žádné servítky, proto je také o úplňku spoutá dohromady. Všechny do jedné se musí naučit držet pospolu, jinak zemřou a společně s nimi i další lidé. Bohužel to není tak snadné. Do cesty se jim staví mnoho překážek. Dokážou se sblížit a přijít na kloub záhadě kterou oplývá jejich město  Engelsfors.

První dojmy z obálky:

Zajímavá, krásná naprosto shodná s tématem. Nemám co vytknout.

Hodnocení obálky:

Co jsem od knihy čekala:

Nějaké temnější fantasy. A myslím, že se mi ho dostalo.

Menší seznámení s knihou:

Kruh je ten druh fantasy, které vás uchvátí a nepustí. Budete číst až do konce a jakmile se ocitnete na poslední straně, budete litovat, že není delší.

Proč jsem si knihu vybrala:

Líbila se mi obálka. A to opravdu hodně. :)

Recenze:

Když jsem knihu začala číst, hned na začátečních stránkách mě přivítala informace, že hlavní hrdina fetuje. Myslím, že uhodnete, co jsem si pomyslela v okamžiku, kdy mi obočí vylétla vzhůru. Jenže ne vše je tím, čím se zdá být a právě toto přísloví platí na Eliase, kluka, který ujíždí na drogách kvůli svému děsivému tajemství. Slyší totiž hlasy, vidí věci které jiní nevidí. Je snad blázen? Bohudík ne. To by kniha potom neměla s fantasy nic společného.

Celá kniha je psána ve třetí osobě. Ano, ano. Na tento styl mám v poslední době štěstí. Bohudík mi to u této knihy vůbec nevadilo, ba naopak, jako by to do příběhu zapadalo. Netřeba zmiňovat, že se kniha četla opravdu dobře. Jsem ale neskutečně ráda, že nakladatelství můžu konečně pochválit za překlad. Jistě, drobné chybky se zde vyskytly, ale bylo jich opravdu málo a vzhledem k počtu stránek (a že je jich opravdu hodně) je to opravdu úctyhodný výkon. Takže jen tak dál, ať můžu chválit. :) :D

Co mě překvapilo, byly ty anglické hlášky. Ne, nevadilo mi to. Spíš naopak. Ale ony to vlastně byly nadávky, proto se mi to také zdálo lepší, než kdyby byly přeloženy do našeho českého hanlivého jazyka - jistě musíte souhlasit, že s nadávkami jsme mezi ostatními jazyky přeborníci. A myslím, že právě ty nadávky a vůbec ta "mluva puberťáků" dodala knize kouzlo, které v kombinaci se školním prostředím způsobilo, že je téměř nemožné příběhu neuvěřit. Dost velkou roli v tom mají ale také charaktery postav. Nikdo nemá rád (no dobře, občas tento typ postav žeru, ale to už je kategorie charismatických upírů) dokonalé postavy, ať už vzhledem, či povahou. Ano, občas zde něco logicky nepasovalo a tím také ubralo knize na hodnocení, přesto se vám příběh vžije natolik, že mu snadno uvěříte.

Nevím proč, ale přišlo mi celkem zábavné sledovat, jak se v knize 6 naprosto odlišných dívek "sbližuje", nebo lépe řečeno svazuje. Něco takového vidět ve skutečnosti, tak se potrhám smíchy. Ano, ano. Jsem neskutečně škodolibá.

Já nevím jak vy, ale u mě určitě platí, že čím víc je kniha nepředvídatelnější, tím lepší. Tato kniha toto kritérium více než splňuje. Vážně mě překvapila. A to nejen celkově. Zkrátka mě překvapovala naustále a způsobila, že má obočí nebyla samým překvapením téměř vidět. A to je panečku nějaká reakce. Což mi připomíná, že jsem se chtěla zmínit i o rychlém spádu děje. Ani se totiž nerozkoukáte a už čelíte mnohým napínavým situacím. A já si myslím, že určitě nebudu jediná, kdo to ocení.

Líbí se mi, že se linky příběhu rozutíkají snad tisíci směry a pak se ke konci opět zaplétají do jednoho uzlu a objasňují mnohá tajemství. Ale jak už jsem se zmínila, pár věcí logicky nesedí, proto si myslím, že tato taktika není až tak moc skvělá. Aby toto autor zvládl, musí už být velmi zkušený a... teď nevím, jak to vyjádřit, ale asi tak... Suzanne Collinsová je podle mě bůh, protože tuto taktiku dokonale ovládá, ale tito dva autoři dle mého názoru trochu přecenili své síly. A tím se dostávám k další věci...

Když píše knihu jeden autor, většinou nedokáže vystihnout opačné pohlaví. Chápejte, žena neví, jak přemýšlí muž a muž neví, jak přemýšlí žena. Proto jsem u knihy uvítala ta dvě jména na obálce. Charaktery postav tak byly více propracované a výstižné. Na druhou stranu se ale nemusíte bát, že Sara a Mats nebyli spárovaní. Tím myslím, že text byl pořád stejný, nebo lépe řečeno styl psaní. Už několikrát se mi stalo, že více autorů psalo prostě jak se jim zachtělo a nevěnovali pozornost tomu, co píší ti ostatní. V takovém případě kniha velmi rychle putovala zpět do městské knihovny. Proto jsem určitě toho názoru, že knize Sara a Mats přinesli jen užitek.

Poučení:

Žádný člověk není tolik nesnesitelný, aby se s ním nedalo sblížit.

Závěr:

Kruh je pro všechny věkové kategorie a pokud máte rádi fantasy, měli byste se po ní poohlédnout. A pokud máte rádi napínavé a dechberoucí knihy, je tahle právě pro vás.

Hodnocení knihy:

*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fortuna Libri