Autor: Mark Frost
Série: Paladinovo proroctví / The Paladin Prophecy
Díl: 1.
Počet stran: 400
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2013
Vazba: Pevná s přebalem
Děj:
Patnáctiletý Will West žije podivný život, stěhuje se z místa na místo a netuší proč. Rodiče po něm chtějí, aby ve škole nevybočoval z průměru, a také v běžeckém družstvu by neměl moc vynikat. Jenže potom se Will zapomene a při celostátním inteligenčním testu získá nejvyšší počet bodů v historii.
Uchází se o něj exkluzivní gymnázium, Centrum integrovaného studia, a sledují ho podezřelí muži v černých autech. Když najednou přijde o rodiče, musí do nové školy uprchnout, aby si zachránil holý život. Tam postupně zjišťuje, že není jako ostatní – takové fyzické a mentální schopnosti by prostě člověk neměl mít. Iluze bezpečí velmi rychle pomine. Will se opět stává středem zájmu – ale koho vlastně? Kdo jsou jeho nepřátelé a co od něj vůbec chtějí? Postupně vychází najevo, že uvízl v boji mezi titánskými silami, který zuří celá tisíciletí.
První dojmy z obálky:
Hrozně se mi líbí, jak je dobře zpracovaná a především to, že je originální - ty jsou ostatně vždycky nejlepší. Kdybych knihu viděla v knihkupectví, rozhodně by mě zaujala.
Hodnocení obálky:
Co jsem od knihy čekala:
Rozhodně něco napínavého, co mě posadí na zadek.
Menší seznámení s knihou:
Paladinovo proroctví je trilogie oblíbeného Marka Frosta. Snad nejlepší bude napsat sem doporučení ostatních.
„Nová škola a nově objevené mentální schopnosti v boji proti starodávným mysteriím v nikdy nekončící válce.“
Kirkus Reviews
„Frost, autor knih pro dospělé a spolutvůrce Twin Peaks, představuje svoji první knihu pro mladé, napínavý, dějově nabitý úvodní thriller z avizované trilogie. Příběh čtenáře pobaví a v závěru příjemně uspokojí, aby se mohl těšit na další pokračování.“
Publishers Weekly
O autorovi:
Proč jsem si knihu vybrala:
Protože anotace byla opravdu lákavá a kniha vypadala velmi originálně.
Recenze:
Marku... Že ty ses zamiloval do Harryho Pottera? Čekala jsem všechno možné a ty přijdeš zrovna se školou, kde se rozvíjejí nadpřirozené schopnosti. Tím samozřejmě nemyslím nic špatného, jen mě prostě udivuje, jak se příběh vyvinul. Obzvlášť na konci... Ale raději přestanu plkat a půjdu zhodnotit knížku obecně.
Když jsem knihu začala číst, trochu jsem si povzdychla nad tou třetí osobou. Čekala jsem to, ale i tak jsem z toho nebyla nijak moc nadšená, protože právě to mi obvykle ztěžuje se do těchto typů příběhu začíst. Ovšem, autor psal natolik čtivě, že mi tato skutečnost ani tak moc nevadila, dokonce jsem dokázala přehlédnout i ty známé dlouhé popisy a zmatený začátek (skok sem, skok tam). A nakonec to dopadlo tak, že jsem šla spát v jednu ráno. Skvělá to kombinace, když musím vstávat v sedm ráno... Štvalo mě, že mám příběh jako e-book na čtečce (opatrnost nikdy není na škodu, ne? Čtečka má určitě dost křehký displej...) a že mám tak málo času na čtení a kniha je tak dlouhá, že jí musím věnovat tolik hodin (nenávidím své vražedné tempo), abych ji přečetla a dozvěděla se, jak příběh pokračuje.
Pravidlo č. 79: Nehledej útěchu v neštěstí druhých.
Pravidlo č. 61: Když chceš něco udělat správně, udělej to sám.
V knize bylo poměrně dost postav. Nejsem si jistá, jestli se mi to líbilo, nebo ne, ale faktem je, že byly popsané velmi dobře. Jelikož poslední věc, kterou jsem četla, byla série Křídla, dokáže určitě pochopit to, že se právě o tomto. Myslím, že mou nejoblíbenější postavou je právě hlavní hrdina Will. Jasně, autor neustále vyzdvihuje jeho nadpřirozené schopnosti, ale já jsem spíš ten typ nenáročné čtenářky, a tak když se objeví někdo se superschopnostmi, je docela pochopitelné, že si hned představuju, co kdybych uměla to či ono. A zrovna Will je takový ten typický hrdina, který by byl příkladným vzorem snad pro každého.
Co na knize bylo zvláštní a co se jinde nevidí, byla pravidla. Ano, pravidla. Je to sice taková drobnost, ale tato pravidla pěkně oživovala příběh. Jedná se o Otcův seznam pravidel pro život. Na konci jsou všechna shrnuta - je jich celkem 98, z toho některá jsou vynechaná. V textu jsou napsána nepravidelně, ale každé má cosi do sebe. A to se mi líbilo.
Poučení:
Nech lidi, ať tě podceňují. Tak aspoň nikdy nebudou s jistotou vědět, čeho jsi schopen.
Občas neuškodí, když si o tobě lidí myslí, že jsi blázen.
Závěr:
Kniha se mi líbila, jen jsem jemně zklamaná, že se z ní nevyklubalo víc, než ta trochu nadprůměrná literatura. Knihu bych doporučila všem, klukům i holkám, dětem i dospělým. V knize není nic, co by jakékoli kategorii čtenářů vadilo a právě to je na ní osvěžující.
Hodnocení knihy:
*Děkuji za poskytnutí Reading Copy nakladatelství Jota
Social Icons