Recenze: Životy, které jsme ztratili

Název: Životy, které jsme ztratili / The Lives We Lost

Autorka: Megan Crewe

Série: Padlý svět / Fallen World

Díl: 2.

Počet stran: 267

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2013

Vazba: Měkká

Děj:

Tajemný virus téměř zničil malou ostrovní komunitu, v které Kaelyn dosud žila. Po měsících přísné karantény připlouvá k ostrovu první loď z pevniny. Ale přestože Kaelyn má velkou radost, že opět vidí svého přítele Lea, zprávy, které přináší, nejsou vůbec dobré. Virus zdecimoval i pevninu a lidé tam potřebují pomoc stejně zoufale jako ostrované.

První dojmy z obálky:

Palec nahoru, fakt. :) Ty originální obálky jsou strašně super, i když tentokrát mi originální přijde o krapítek lepší, ale jen o kousek, protože těch pár rozdílů toho stejně moc nemění. :)

Hodnocení obálky:

O autorce:

Megan Crewe se narodila v kanadském Torontu kolem konce roku 1980 a vyrůstala zde s rodiči a mladším bratrem. Vždy milovala příběhy – když byla malá, žebrala po tátovi čtení oblíbené knihy „s hlasy,“ což znamenalo, že každá postava měla jiný hlas. A tak nebylo překvapením, že netrvalo dlouho, než začala tvořit své vlastní příběhy. Fantasy, sci-fi a nadpřirozeno ji fascinovalo celý život, což je pravděpodobně důvod, proč jsou tyto žánry u jejích knih nejčastější. Na York University dokončila svůj titul z psychlogie, přesto však celou dobu věděla, že romány jsou to, na co se opravdu chce soustředit.

Nyní stále žije v Torontu, s manželem a třemi kočkami. Pracuje jako behaviorální terapeut pro děti a mládež se speciálními potřebami. Ve volném čase cvičí kung-fu a ráda cestuje. Svou přítomností již poctila Velkou Británii, Číny, Itálii, Japonsko, Francii, Nizozemsko a Turecko.

Navštívit ji můžete na jejích oficiálních stránkách megancrewe.com

Recenze:

Životy, které jsme ztratili je již druhým dílem ze série Padlý svět. Jedná se o ne tak zcela klasickou dystopii (nebo spíš YA napínavý román, jak chcete), která se odehrává v přítomnosti. V prvním dílu trilogie jsme sledovali jak ničivý vir začíná postupně ničit Kaelynin domov tím, že hodlá vyhubit téměř celou populaci ostrova. Vláda nařídila pro celý ostrov karanténu a tím více či méně zaručila brzkou smrt všech, co se o sebe nedokážou postarat. Nyní na ostrov připlouvá loď, která nese zprávu o tom, že virus ovládl už i pevninu. Ještě jsem vás nezujala? Ne? Následující odstaveček vás snad přesvědčí o tom, že nebude k zahození, se po knize podívat. :)

Začíná to jako svědění, kterého se nemůžete zbavit. Pak přijde horečka a šimrání v krku. Pár dní nato budete vykládat svá tajemství na potkání neznámým lidem, jako by to byli vaši staří přátelé. Za další tři dny vás postihnou paranoidní halucinace.

A pak budete mrtví.

Nevím, co jsem od druhého dílu tak úplně čekala, v každém případě můžu říct, že mě mile překvapil. Byl stejně dobrý jako ten předchozí, možná i lepší, což je celkem překvapivé, když se rozpomenu, že už tenkrát si Megan nastavila příčku poměrně vysoko. :)

Pokud si teď kladete otázku, zda to nebude jen další kniha, kde se všichni litují a kde není žádná akce, ihned ji zavrhněte. Jestli jste četli první díl, pak jistě moc dobře víte, kolik v ní bylo akce. A teď se určitě ptáte, jak je na tom díl druhý. Odpověď je jasná: i tady se vám dostane pořádné dávky adrenalinu, která vás nakopne k dalšímu dílu. Zkrátka a dobře, druhý díl v tomto ohledu rozhodně nezklamal.

Jestli nemáte rádi hovorovou mluvu, předem vás upozorňuju, že se v této sérii objeví. Pokud (ježkovy zraky, já jsem dneska samé pokud a jestli... pardon) jste ale četli třeba takového Mediátora a líbil se vám, pak byste neměli mít problémy ani s touto sérií. Mně totiž po čase bylo úplně jedno, jestli mluví ten či onen tak nebo tak, prostě jsem se začetla a z klinické smrti (kterou jsem při četbě této záludně nádherné knížky prožila již mnohokrát) se probudila až na konci knihy, kdy jsem si uvědomila, že jsem vlastně celé ty dva dny nedělala nic jiného, než četla. A věřte mi, že nejsem zrovna ten typ, co má rád nespisovnou řeč (alespoň ne v knihách) - svědkem mi jsou Čísla, která už nechci nikdy vidět, natož číst.

Teď si nejsem jistá, kolik jsem dala prvnímu dílu hvězdiček, v každém případě, tento si jich ode mě vysloužil hned deset. Kniha byla vážně skvěle napsaná, vůbec jsem se při ní nenudila, občas i zasmála a jsem natěšená na další pokračování, v tomto případě závěr série, kterému jsem připravená dát i ten plný počet hvězdiček, protože si jej určitě zaslouží. Sérii doporučuji všem nadšencům dystopií a YA knih. Určitě vás nezklame. ;) Prozatím se s vámi loučím a těším se, až vám budu moct sdělit své dojmy i z posledního dílu série.

Jinak, četli jste už alespoň první díl série? Co si o něm myslíte? :)

Hodnocení knihy:

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Egmont

Životy, které jsme ztratili si můžete zakoupit v nakladatelství Egmont