Recenze: Čistý

Název: Čistý / Pure

Autorka: Julianna Baggott

Série: Čistý / Pure

Díl: 1.

Počet stran: 472

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2014

Vazba: Pevná s přebalem

Děj:

Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno – jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk.

Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty – možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.

První dojmy z obálky:

Nádhera. A víte co je přímo super? Ta nálepka "Pro fanoušky Hunger Games" jde odlepit. :)

Hodnocení obálky:

O autorce:

Kritikou oceňovaná americká autorka bestsellerů Julianna Baggott – píšící také pod pseudonymy Bridget Asher a N. E. Bode – vydala již sedmnáct knih, romány pro dospělé, pro mládež i sbírky poezie. Její poslední román, Čistý, je prvním dílem trilogie, na niž zakoupila společnost Fox 2000 filmová práva. Její romány se dočkaly již více než padesáti zahraničních vydání. Je profesorkou tvůrčího psaní na Floridské státní univerzitě a zakladatelkou neziskové organizace Kids in Need – Books in Deed.

Recenze:

Čistého jsem si všimla čirou náhodou, předtím než ho vydala Jota jsem o něm neměla ani tušení. Pak jsem uviděla tu hezkou obálku a rozhodla se, že už jen kvůli ní si příběh přečtu. Musím se přiznat, že vnitřně jsem k ní přistupovala tak nějak obezřetně, protože celkově nemám ráda, když se nějaká kniha přirovnává k Hunger Games. Vím, že to je hlavně pro ty neblogery, kteří nevědí po čem sáhnout, a tak se dívají po nápisech "Pro fanoušky Hunger Games". Nemám jim to za zlé, ale na mě to má bohužel ten efekt, že jsem pokaždé hrozně skeptická. Jediná kniha u které bych mohla říct, že se této trilogii může rovnat, je Banka těl. Divergence, Legenda nebo cokoli na tento způsob ode mě na Goodreads obdrželo maximálně čtyři hvězdičky z pěti. To všechno kvůli tomu, že jsou dystopie obecně přirovnávány k Hunger Games. Ha, já vím, co si teď myslíte, ale ne... Tohle nebude kritizující recenze.

Vím, že bych měla začít pěkně popořadě, od začátku do konce, ale tohle je výjimečná situace - tohle byla prostě síla. Nevím, jak jinak tomu říkat, protože při kombinaci lidských mutantů, krvavých orgií a utiskování lidstva si tak říkám, jestli by to mohlo být ještě horší. Přísahám bohu, že jestli přijdou exploze a já se začnu přisávat k nějaké momentálně rozečtené knize, tak popadnu revolver a prostřelím si mozek. Otázkou je, jak to udělám, když ani jednu ruku nebudu mít volnou... Poprosím bráchu, ten to udělá s ochotou.

Už na začátku jsem měla pocit, že je něco šeredně špatně. To při pohledu na slova větrák v dědečkově krku. A pak přišli potvorové, "dokonalý" systém čistých a krvavé orgie. V této chvíli se hystericky směju, protože si absolutně nedokážu představit, jak by se v takovém světě žilo. Tedy ano, vlastně dokážu - zejména díky barvitým popisům autorky, ale stejně... Číst o něčem a začít to na vlastní kůži je trochu jiný zážitek.

Abych to uvedla na pravou míru, mně se to líbilo. Bylo to silné, emociální, občas pěkně nechutné a v neposlední řadě i nadějné. Ostatně právě proto čtu takové typy příběhů, naděje je věc, kterou potřebuji vídat denně a je jedno jestli o ní mám jen číst nebo ji mít v sobě. Když o nich chci číst, vyberu si nějakou dystopii, protože tam je naděje téměř vždy a Čistý není výjimkou. Po dějové stránce jsem vůbec zklamaná nebyla, tady bych si vážně troufla říct, že Baggottová může směle konkurovat Collinsové, i když ve zcela jiném smyslu, než by si ostatní byli nejprve mysleli.

Bohužel, druhou stránkou je i styl, jakým autorka píše a ten mě tak docela neoslovil. Občas mi přišlo, že to autorka s vnitřními monology a popisy trochu přehání a poprvé v životě jsem zatoužila přeskočit nějaký ten odstavec. Popisy dřívějšího života nebo úvahy o tom, co by bývalo bylo mě postupem času trochu unavovaly, proto se mi na můj vkus až příliš často stávalo, že jsem knihu na pár hodin odložila a šla dělat něco jiného. Tímto ale Čistého nezatracuji, protože styl, který nesedl mě může sednout jinému.

Příběh je psán z několika pohledů, za ty hlavní bych ale považovala Pressiu a Partridge. Pressia se mi líbila ze všech postav asi nejvíc a i když mě občas vážně štvalo, jak moc je kolikrát ponořená sama do sebe, byla mi sympatická. Chápala jsem její pouto k jejímu minulému životu, rodině a takovým těm normálním věcem, co v jejím světě už dávno normální nebyly. Mrzí mě, že dětství prožila tak, jak ho prožila, protože ona by si i to malinké štěstí zasloužila. Partridge, Lyda i Bradwell byli fajn, nic jsem proti nim neměla, ale nijak zásadně mě neuchvátili.

Na závěr bych chtěla dodat, že vzhledem k lidské povaze mi přijde tento katastrofický scénář jako jeden z těch pravděpodobnějších a vlastně by mě ani nepřekvapilo, kdyby něco takového přišlo. Knihu hodnotím o dvě hvězdičky méně zejména kvůli některým pro mě zdlouhavým pasážím, ne protože by byl příběh něčím podprůměrný nebo nereálný, jak to bývá ve většině případů. Těším se na další díl, protože tohle bude totiž ještě pěkně zajímavé...

Hodnocení knihy:

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Jota