Recenze: Mezi nebem a zemí: Setkání s duchem

úterý 17. února 2015

Název: Setkání s duchem / The Ghost and the Goth

Autorka: Stacey Kade

Série: Mezi nebem a zemí / The Ghost and the Goth

Díl: 1.

Počet stran: 214

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2013

Děj:

Královna školy a hvězda místních roztleskávaček Alona Dareová je předurčena pro skvělou budoucnost. Její život však končí nečekaně pod koly autobusu. Všichni si myslí, že je navždy pryč, ale… Alona zůstala ve světě živých jako duch. Pouze jediný člověk ji může vnímat – spolužák a totální lúzr Will. Podaří se jim překonat vzájemnou nechuť a pomoct jeden druhému? Proč Alona neodešla skrze jasné světlo do onoho světa?

První dojmy z obálky:

Krásná, velmi optimistická (ha, já vím, absurdní) a řekla bych i originální. Jedno velké plus pak samozřejmě za Alonu, která si je tu opravdu podobná.

Hodnocení obálky:

O autorce:

Stacey Kade, také známá jako Stacey Klemstein. Žije na předměstí Chicaga se svým manželem, Gregem, a dvěma vysloužilými závodními chrty, Walker a Pansy. Když nečte nebo nepíše najdete ji u televize sledující své oblíbené pořady (Upíří deníky, Almost human, Živí mrtví, Sherlock a mnoho dalších).



Recenze:

Mezi nebem a zemí je jedna z těch mála sérií, o kterých jsem měla povědomí už v originále. A to se o zahraniční u nás nevydané knihy moc nezajímám (chápejte, už takhle mám přecpanou knihovnu, nepotřebuju ještě skučet nad tím, co nemůžu mít). Ale jelikož Goodreads na mě háže absolutně všechno, co ostatní blogeři čtou, chytila jsem se. První, co mě zaujalo, byla obálka – ta na mě působila téměř delikátně. A samozřejmě, ten název. The Ghost and the Goth je něco neskutečně zábavného. Ještě zábavnější pro mě bylo zjištění, že ten duch býval vlastně královnou školního plesu. Já vím, zní to jako špatný vtip, ale mě to navnadilo. V té době kniha u nás ještě nebyla, tak jsem si jen pomyslela, že by bylo super si někdy přečíst v rodném jazyce. Ach ano, moje přání se pro jednou splnilo.

Není tomu tak dávno, co jsem se pokoušela začíst do Chvíle před koncem, kde hlavní hrdinka byla stejná mrcha jako Alona Dareová. Po padesáti stranách jsem to vzdala, jinak bych musela vyklopit veškerý obsah žaludku. Nevím, co je v tomto případě jinak, v každém případě jsem to hlavně díky Willovi zvládla a ty výlevy se skousnutými zuby přešla. Tohle byl ten největší problém celé knihy. Alona jako hlavní hrdinka byla naprosto hrozná, měla jsem chuť jí vyškubat tu její blonďatou kštici a zařvat na ni, ať se sakra vzpamatuje. Její jediné štěstí, že mi nakonec určitým zvráceným způsobem přirostla k srdci, a to i přes Willovy poznámky typu „ona není tak hloupá, jak vypadá“. Chlapče, omlouvám se, že ti pokazím tvé iluze, ale kdyby satan neměl vlastní hlavu, nikdy bychom nebyli tam, kde jsme. Ani Alona ne.

Tím druhým problémem byla strašná rozvleklost některých dialogů. Postavy si mezi sebou častokrát říkají to, co si čtenář buď už dávno domyslel, nebo pochopil z textu. Opravdový spád nastal teprve až ke konci, celá kniha měla hlavně za úkol zasvětit nás do toho, co Will ví, a jak moc komplikovaná postava Alona je. Což můžu potvrdit, po před chvílí přečteném druhém díle mi z ní jde hlava kolem. Ale to bych už předbíhala.

Jak jste už mohli z mého výlevu odvodit, celý příběh je napsán střídavě ze dvou pohledů – Alonina a Willova, dvou naprosto odlišných lidí. Alona, výrazná, otravná a svým způsobem obdivuhodná a Will, sympatický, ale nevýrazný. Oba s nečekanou hloubkou a ačkoliv Alona častokrát překročila meze snesitelnosti, bohužel taky realističtí. Pohledy se v tomto případě nepřekrývají, děj se pokaždé posune kupředu a autorka se nezdržuje tím, že by opakovala věci minulé. Za tohle rozhodně palec nahoru, zpracované to měla perfektně.

Oproti jiným duchařinám je Mezi nebem a zemí opravdová změna, protože kdykoliv jsem přečetla něco o médiích a duchách, které je potřeba sprovodit ze světa, hlavní hrdina byl sarkastický, smrtelně vtipný a duchové byly takové ty normální charaktery z minulosti. A pokud měl co do činění s určitým duchem, rozhodně to nebylo nic tak monstrózního, jako Alona. Ze začátku jsou odlišnosti hůř zpozorovatelné, konec však jasně čpí něčím nadějnějším, co by se dalo dobře pojmout do budoucna. A i když bych to ještě neměla zmiňovat, musím říct, že druhý díl je ve srovnání s prvním o dost jiný. Ale ne, ještě ne…

Co mě potěšilo, byly ty občasné docela vtipné situace, ve kterých se Will s Alonou nechtěně ocitli. Nutno poznamenat, že za to skoro pokaždé mohla ta druhá osoba. Taky stejně jako já nechápete, proč zrovna ty nejhorší postavy jsou tak charismatické?

Mezi nebem a zemí pro mě nebylo žádným velkým překvapením, přesto jsem si čtení opravdu užila. Nejvíce dojmů ve mně podnítily postavy, každá něčím specifická (i když se jich tu nevyskytovalo tolik, jak bych doufala) a obzvlášť jedna pěkně otravná. Na oddych určitě doporučuju a jestli jste fanoušci paranormálna, určitě si budete pískat.

Hodnocení knihy: