Tematické ledové dny #10 – Otázky a odpovědi

sobota 6. června 2015

Dnes tu máme přeložený rozhovor, který byl v rámci vydání Černého ledu v angličtině zveřejněn minulý rok. Vybrala jsem ho protože v něm Becca krásně odpovídá na otázky ohledně této knihy a dozvíte se zde i pár zajímavostí, jak kniha vznikala. Tentokráte už poslední článek, zítra bude už jen recenze. 🙂


Otázka Kayly R:
Zbožňuju sérii Zavržený a do Patche jsem se absolutně zamilovala. Jak těžké bylo přesedlat ze Zavrženého na Černý led Černý led? A o které z vašich postav jste psala nejraději? Jak jsem řekla, jsem Patchova zarytá fanynka, takže vím, koho bych si vybrala, hehe.

Odpověď Beccy:
Jsem tak ráda, že sis Patche zamilovala! Ohledně psaní s ním byla velká legrace. Je nervózní, tajemný a přesto nám ukazuje tu světlejší stránku kolem Nory. Po dokončení Finále jsem věděla, že budu muset být zaměstnaná psaním něčeho nového, abych se udržela co nejdál od smutnění po světě Zavrženého. Bylo to náročné a příjemné zároveň, poznat a pochopit Britt, Masona a Calvina. Navíc tu bylo tolik výzkumu potřebného k napsání Černého ledu. Zkoumala jsem své prostředí, krásné, ale bezohledné Tetonské hory, strávila jsem hodiny čtením o sériových vrazích (Věděli jste, že při zabití své první oběti jich spousta patří mezi teenagery?) a studovala přežití v divočině. Co se týče psaní o mých oblíbených postavách, rozhodně je to Vee v Zavrženém. Je tak vtipná a protivná! Její linie byla snadná. Ale v Černém ledu jsem si nejvíce užila psaní Masona. Je tak složitý! A ten fakt, že je tak sexy ani nebolí.

Otázka Mashudy F:
Kdo z vašich dvou předních (mužských) postav je váš oblíbenec a proč? (zamýšleno pro Černý led a Zavrženého)

Odpověď Beccy:
Do Patche a Masona jsem se zamilovala z různých důvodů. Patch je temný, vyzývavý a nepopiratelně vás to k němu táhne. Je těžké ho ignorovat. Ví, jak věci říkat tak, aby zněly správně – je uhlazený. Mason je inteligentní, všímavý a nenápadný. Je to takový ten silný, tichý typ. Když vejde do místnosti, lidé si ho všimnou. Ne protože vyžaduje pozornost, ale protože má vůdčí osobnost. Víte, on není někdo, s kým byste mohli zametat. Stejně tak je víc přístupnější než Patch. Přátelštější. A ne arogantně – přinejmenším na povrchu!

Otázka Terri R:
Kde berete inspiraci a jak dlouho vám samotné psaní knihy trvá? Jsem tak zvědavá!

Odpověď Beccy:
Inspirace ke mně přichází z tolika různých míst. Písně, knihy, filmy, sny, útržky konverzací – na co si jen vzpomeneš. Ale můj největší zdroj inspirace je můj život. Naštěstí jsem byla jako teenager, co se týče psaní deníku pilná, takže teď můžu použít všechny ty staré vzpomínky a zážitky a vložit je do mých příběhů. Co se týče času, obvykle mi psaní knihy trvá asi rok, pak knihu ještě trochu upravuju.

Otázka Susan B:
Proč jste si ke spoutání postav vybrala právě problém s počasím?

Odpověď Beccy:
Myslím, že bouře vytváří okamžitý pocit nebezpečí. Uprostřed vánice se může pokazit tolik věcí – dokonce i v našem moderním světě. Chtěla jsem Britt izolovat od vnější pomoci a donutit ji, aby se stala méně závislou na svém okolí.

Otázka Sabriny T:
Co se týče Černýho ledu, bylo zde něco vážně divného, co jste si musela vyhledat?

Odpověď Beccy:
Ach, ano. Aspoň si to myslím. Musela jsem volat do Kalifornie na oddělení rybářství a divoké zvěře, abych zjistila zákonné sklizně ušňů (jedlých měkkýšů). Také jsem si musela přečíst účty lidí, co přežili útok medvěda grizzlyho. Bylo to příšerné a morbidní, nemluvě o tom, jak moc děsivé. A hodně jsem toho načetla o sériových vrazích. Jestli bych si měla zvolit mezi medvědem grizzlym a sériovým vrahem, beru medvěda.

Otázka Wan-Yi C:
Ahoj – jsem fanynka Tchaj-wanu. Moje otázka zní: Co tě k inspirovalo k napsání Černého ledu? A zjistila jsem, že ve vašich nových knihách jsou určité prvky thrilleru, aby vaše práce byla ještě lepší. Namixujete do své nové práce i nové prvky?

Vaše knihy vážně MILUJU, doufám, že se k Černému ledu dostanu so nejdřív! Díky, že pro nás tyto příběhy píšete. 🙂

Odpověď Beccy:
Velké části knihy inspirovaly moje vlastní zkušenosti ze střední. Když mi bylo osmnáct, sledovala jsem vážně děsivý film o dvou mužích, kteří unáší ženu a drží ji jako rukojmí v lese. Aby unikla, předstírá, že je do jednoho z nich zamilovaná. Tento nápad jsem shledala jako děsivý! Psaní Černého ledu pro mě byla cesta, jak prozkoumat své pocity ohledně tohoto filmu a jeho témat, která mě pronásledovala po celá léta.


zdroj