Recenze: Černý led

Název: Černý led / Black Ice

Autorka: Becca Fitzpatrick

Počet stran: 390

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2015

Vazba: Pevná

Děj:

Všiml si, že se na něj dívám. Okamžitě jsem odvrátila oči. Štvalo mě, že jsem se při tom nechala přistihnout. Víc než kdy předtím jsem odmítala skutečnost, že by mě mohl přitahovat. Byl můj únosce. Držel mě proti mé vůli. Jeho nedávná laskavost na tom nic neměnila. Musela jsem si připomenout, co je zač.
Ale kdo vlastně byl?

Britt Pfeifferová se připravovala na výlet do Tetonských hor, ale nečekala, že se k ní bude chtít přidat její bývalý přítel Calvin, který ji stále pronásleduje v myšlenkách. Jenže než stačí Britt zpracovat své city ke Calvinovi, nečekaná bouře ji přinutí vyhledat přístřeší v osamělé chatě u dvou velmi hezkých obyvatel – jenže tito muži jsou uprchlíci a uvězní ji jako rukojmí.

Britt výměnou za svůj život souhlasí s tím, že muže převede přes hory. Ví, že musí zůstat naživu dost dlouho na to, aby ji Calvin našel. Všechno je ještě horší, když Britt objeví mrazivé důkazy o vraždách, ke kterým došlo v okolních horách. Tento objev z ní však může udělat vrahovu příští oběť.

Jenže v horách není nic takové, jak se zdá, a všichni něco tají, včetně Masona, jednoho z Brittiných únosců. Jeho laskavost Britt mate. Je Mason nepřítel, nebo spojenec?

 

První dojmy z obálky:

Originální se mi líbí o chlup víc, ta naše je hlavně pěkná naživo. A moc pěkně se drží…

Hodnocení obálky:

O autorce:

Becca Fitzpatrick se se svou ságou Zavržený dostala mezi nejprodávanější spisovatelky v USA i jinde ve světě. Jako dítě si prošla dvěma etapami. Nejdřív, když ve svých osmi letech poprvé zhlédla Honbu za diamantem, se rozhodla, že se stane spisovatelkou, protože jí tahle profese učarovala. Sama sebe viděla, jak pobíhá v kolumbijské džungli a záda jí hrdinsky kryje Michael Douglas.

Pak se na čas rozhodla spisovatelskou dráhu opustit ve prospěch ještě dobrodružnější profese. Umanula si, že bude agentkou CIA, ale naštěstí jen do chvíle, kdy si přečetla memoáry skutečné agentky a změnila názor. Mezi její záliby patří běhání, slídění ve výprodeji po botách, nebo sledování detektivních filmů v televizi. Žije v Coloradu se svou rodinou.

Více informací na: beccafitzpatrick.com

Recenze:

Na Černý led jsem se těšila jako blecha – sérii Zavržený zbožňuju, navíc Černý led měl ještě nálepku thriller, což pro mě osobně bylo dost překvapením vzhledem k minulému stylu autorky. Book Trailer jsem si pustila asi milionkrát, do vydání jsem skoro stříhala metr. Jo, dalo by se říct, že jsem byla vážně moc nadšená.

Jelikož jsem podle anotace zhruba věděla, co se ve chvíli, kdy hlavní hrdinka Britt vydá do hor stane, od začátku jsem netrpělivě převracela stránky a čekala, kdy to přijde. A asi po šedesáti stranách – konečně! – k tomu došlo. Dál už si strany nepamatuju, knihu jsem četla na jeden zátah s tím, že jsem ani nestačila dýchat. Extrémně moc jsem si oblíbila tu mrazivou atmosféru, kdy záleželo na každé kapičce vody, každé plechovce jídla a každém svršku oblečení. Takovou situaci bych já hrdě nazvala hororem, protože v lesích, kde číhají medvědi grizzly a skrytým psychopatem bych nezůstávala ani minutu (mou logiku mi nechte, nezáleží na tom, že tu není úniková cesta, já bych si  při skoku z nějaké skály zařvala „KAMIKAZE!“).

„Co ten medvěd?“
„Právě jsem přiložil dvě polena. Nepůjde přes oheň, aby se k tobě dostal.“
„Ale co – ty?“ Dala jsem si záležet na tom, aby to znělo lhostejně.  Chladně se na mě usmál. „Bojíš se o mě?“
Protože jsem nedokázala přijít s ničím chytrým, vyplázla jsem na něj jazyk.
Jude pokýval hlavou. „Další jazykové cvičení? Jeden by si myslel, že sis toho za minulou noc užila dost.“
„Jdi do háje.“
„Promiň, miláčku, ale tam už jsme.“

Hlavní hrdinka Britt byla úžasná. Vím, její útěky před realitou za jejím bývalým Calvinem byly vážně k naštvání, ale vzhledem k tlaku, jaký byl na ni vyvíjen, mi to přišlo jako slabý odvar. Nechtějte vědět, na co bych ve chvíli, kdy mi mrazem upadávají prsty na rukou, myslela já. Jestli bych v tom mrazu vůbec dokázala myslet. A hýbat se… O svém sebevražedném plánu jsem už psala, že? Protějšek Britt, Mason, mi na jednu stranu lezl na nervy, na stranu druhou jsem jeho dialogy s Britt přímo milovala. O tom, na čí straně vlastně je, jsem nikdy nepochybovala, to jak se k němu Britt zachovala na konci „výpravy“ jsem považovala za hloupý zkrat, protože jsem chápala, jak moc se musela v tu chvíli bát a jednat spíš panicky, než s chladnou hlavou. Calvin a kamarádka Korbie… Hm, vzpomínky na Calvina jsem ráda neměla. Ani trochu. Korbie jakbysmet. Upřímně bych ji poté, co bych našla v jejím deníku, jako kamarádku nesnesla.

„Tři hodiny. Tak dlouho bys tu sama přežila, Britt. Míň, pokud se ta bouře zhorší.“
„Nevrátím se.“ Sedla jsem si na sníh a odmítala se hnout.
„To tu radši umřeš?“
„Stejně mě zabijete.“

A pak jsou tu ty dvě zásadní chyby. Poprvé – Book Trailer. Jak jsem si ho pouštěla, zaujala mě jedna maličkost… Díky té maličkosti jsem finále čekala už od 200. strany a věděla, kdo ten maniak vlastně je. A naštvalo mě to. Moc. Ačkoliv si nejsem tak úplně jistá, jestli jsem si to nepospojovala sama. Podruhé – epilog. Ten byl absolutně mimo, protože na rozdíl od předešlého obsahu knihy byl nesnesitelně přeslazený a nedořešený. Nevím. Přidat pár stránek o tom, jak to mezi Britt a „někým“ (nebudeme tu nikomu spoilerovat) fungovalo potom, co se stalo, knize bych dala hvězdičku navrch.

Černý led mě vůbec nezklamal, čtení jsem si užila a při pokládání otázky, zda bych si ho někdy přečetla znovu, jsem si bez zaváhání odpověděla sama. Netvrdím, že je pro každého, pokud ale máte Beccu Fitzpatrick rádi, nepochybuju o tom, že si čtení tohoto menšího thrilleru užijete. Pokud obvykle tomuto žánru moc nedáte, don’t worry, me neither. Zaručeno je napětí, mírná romantika + jeden grizzly a psychopat jako sladký bonus nakonec samozřejmě zahrnuti.

Hodnocení knihy:

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Egmont