Recenze: Princezniny deníky

Název: Princezniny deníky / The Princess Diaries

Autorka: Meg Cabot

Série: Princezniny deníky / The Princess Diaries

Díl: 1.

Počet stran: 232

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2001

Vazba: Pevná s přebalem

Nevím proč, ale dřív jsem knihou opovrhovala a říkala si, že to nebude tak dobrá jako film (Zvláštní, že? Vždycky je film horší než kniha a teď si myslím opak.). Podle mě to bylo tím, že jsem si myslela, že to bude podobné jako upíří deníky. Chvilkové zápisky a potom divný styl. Šeredně jsem se spletla.

***

Co na tu knihu říkám? Páni Meg! To je úžasný příběh! Líbí se mi, že Mia není Bůh ví jak nadšená z toho, že je princezna. Ale zase se mi nelíbí, jak se podceňuje a je příšerně naivní! Ale takhle už to prostě je. Ale žádná hrdinka není dokonalá, protože by kniha pak nikoho nebavila.

Celá knížka je vedena jako deníček, takže máte pocit, jako kdybyste se opravdu dívali do cizího deníku. S tím rozdílem, že tento je opravdu zajímavý. Která holka by vlastně mohla psát o tom, že je princezna? A ještě ke všemu o tom dřív nevěděla... To je Mia. Ještě jsem se zapomněla zmínit, že kromě textu na konci zápisku někdy najdete i zápisky ze školy... :) To ještě dodává na opravdovosti deníku.

Meg Cabotová mě nejen přesvědčila o svých skvělých tvůrčích schopností, ale taky o svém lehkovážném podání příběhu. Nevím, ale podle mě by jiná spisovatelka knihu pojala zcela jinak a tak odlehčeně by to nezvládla. Taky z toho důvodu se mi knížka četla neskutečně snadno. Pro ukázku... 2 dny ve stylu mého hlemýždího tempa. Taky bych jí mohla pochválit slovní zásobu, protože (přiznávám bez mučení) jsem některým slovům nerozuměla. O vtip je tu také postaráno, takže žádné nudné "Já chci být princezna!" tady neexistuje.

Jen bych některé scény vystřihla, protože se mi zdají zbytečné. Jen to přidává na zdlouhavosti příběhu. Ale je to konec konců "normální" život člověka, tak proč to upravovat?

Podle knížky byl natočený i film (jak už jsem se zmínila). Rozhodně bych mohla s čistým svědomím říct, že je to něco úplně jiného. Chybí mi tam ta "děsivá" Grandmère a taky Michael z mých představ. Tam ten je takový... Já nevím. Hrozně dětinský... Naopak Lilly a Josh Ritcher jsou tam takoví, jak jsem si je představovala. Ale to už mluvím zase o něčem jiném.

Tak snad by se na závěr hodilo napsat, že knížka určitě stojí za přečtení... A stejně tak i film za shlédnutí.

Hodnocení knihy: