Recenze: Upíří polibky: Rakve lásky

Název: Upíří polibky: Rakve lásky / Kissing Coffins

Autorka: Ellen Schreiber

Série: Upíří polibky / Vampire Kisses

Díl: 2.

Počet stran: 160

Nakladatelství: Zoner Press

Rok vydání: 2011

Vazba: Měkká

Děj:

Raven byla nemyle překvapena. Její spřízněná duše, Alexander Sterling odešel pryč a za sebou nechal jen vzpomínky s Raven. Raven je nešťastná, dokonce ani neví, proč se takhle rozhodl. Její neštěstí změní až konstatování Becky, že by šla Alexandra určitě najít, kdyby ji opustil (Becky ve skutečnosti nevěděla co z pusy vypouští). Raven si položí jednu jedinou otázku. Skutečně by ho šla hledat?

Menší seznámení s knihou:

Upíří polibky: Rakve lásky je druhý díl stejnojmenné série. V knize figurují hlavně upíři. Co je na knize zvláštní je to, že upíři jsou zde bez příkras, prostě tak, jak je Drákula stvořil. Dnes se setkáme s tradičními upíry jen zřídka kdy, a když už, tak je vždy něco, co v původní podobě Upírů nebylo. Třpytění na slunci, možnost ublížení stříbrem... Tradiční česnek jsem zde viděla opravdu poprvé za celou tu dobu, co jsem toho tolik o Upírech přečetla. Teď zbývá jedno jediné... Čím se Upíří polibky liší? Pojďme se na to společně vrhnout...

Proč jsem si knihu vybrala:

Od knihy jsem četla 1. díl, tak je jasné, že si přečtu i ten druhý... A tak když mi přišel, skákala jsem radostí až do stropu (nepřeháním - když si u nás stoupnu na postel, tak se málem praštím hlavou o strop). Jedinou nevýhodou ovšem bylo to, že jsem se měla celý den učit... Naštěstí se včera prokázalo, že jsem se bála naprosto zbytečně a z fyziky jsem dostala za 2. Jenže to jsem ve středu nevěděla, a tak jsem četla potají se zamčenými dveřmi (záminkabyla jasná - nikdo mě nerušte!)a nemohla jsem přestat. Jo, vyčítala jsem si to, ale prostě tomu nešlo odolat...

Něco z mých pocitů a celková recenze:

V téhle položce bych asi měla něco říct o obsahu, že? Jo jo, to mi pokaždé činí problémy, ale dneska to je jinak přátelé... Nebo to bylo jinak do té doby než jsem si šla lehnout a udělat přestávku mezi psaním. :D Začneme tedy od začátku.

V prvním dílu jsme se poinformovali o životě Raven, který se rázem změnil, když se do města přistěhoval Alexander Sterling. Alexander byl zvláštní tím, že byl gotik, stejně jako Raven, jenže... On nebyl podivný jenom tím. Gotik by snad mohl ve dne vycházet na slunce, neměl by zakrytá zrcadla a neptal by se na každém kroku, jestli v jídle, které mu chtějí dát není česnek. Že vám to něco říká? Ano, máte pravdu, je to upír. Jakmile to však Raven zjistila - nebo potrvdila své podezření, Alexander zmizel. A to beze stopy jenom se vzkazem "Protože tě miluji." No není to romantické? Ne! To rozhodně není... Tyhle dočasné pauzy opravdu nesnáším, a tak jsem měla tik v oku, když knížka skončila a já si musela počkat na další díl.

Rakve lásky pojednávají především o období, kdy Raven strádá a chce Alexandra najít. Co však ubralo knize na kvalitě bylo to, že děj se zdál až moc uspěchaný... No řekněte sami... Po pár dnech, co Raven neviděla Alexandra se rozhodne najít a co se nestane... Nakonec to není Raven, kdo najde Alexandra... U toho jsem se musela opravdu zašklebit, protože to bylo až moc naivní. Nikdo přece jen tak nespadne z višně...

Jak už jsem zmiňovala, jakmile přišel, měla jsem tendenci nedat hoi z rukou a hned ho přečíst. Takže následovalo čtení potají... A co se dělo? Obvykle se mi kniha promítá v hlavě jako film a u některých scén mi buší silně srdce, nebo slintám. :D Tady bylo obojí. Oproti prvnímu dílu jsou Rakve lásky daleko víc plné napětí a nepředvídatelnosti.

Teď mě tak napadá... Proč komix nebyl víc podle noormálních Upířích polibků? Skutečně to potom vypadalo, jako by to nebylo zpracování prvních dílů, ale nějakého pokračování. No nic, vrátíme se zpět k tématu...

Rakve lásky mě prostě nenechaly vydechnout, i když jsem se dusila. Vím, že když to vezmu z dospělejšího hlediska, tak na té knize není nic zvláštního, prostě jen další kniha pro náctileté... Jenže naštěstí nejsem dospělá, ale náctiletá, takže si můžu dovolit zvednout oba dva palce nahoru. Už jsem se zmínila, že jsem je měla přečtené za jeden den? :D

Co se musí autorce nechat je to, že má gotický styl zmapovaný opravdu dobře. Hudba, styl myšlení, oblékání... To všechno mi tam skvěle pasuje. Také by stálo za zmínku, že Raven dokonce i čte o upírech. Proč to říkám tak udiveně? Protože dnes už se někteří teenageři neodváží na knížku ani podívat...

Kromě Alexandra se v knize objeví i Jagger, který nemá s dobrem nic společného. Naopak. Je to typický bad guy, ale výjimečně na něm nic zvláštního nevidím. To Alexander, to je jiná liga... :D Co mě štve je to, že v komixu ho normálně přejmenovali na Clauda... A k tomu měl ještě takové ty divné kumpány, takže normální verze příběhu je mi rozhodně sympatičtější. Také by stálo za zmínku, že je Raven přímo posedlý... Chce ji za svou družku, naštěstí pro Raven je u ní stále Alexander a urputně ji chrání. Ta lest, kterou na něj uspořádají se mi více než líbila... Jen je smůla jak druhý díl skončí...

Zakončení:

Jelikož dnes moc psavou náladu nemám, ušetřím vás svého blábolení a jenom shrnu klady a zápory. Klady mají vždycky přednost, no nemám pravdu? Co je nejdůležitější je to, že se kniha čte plynule a nemáte tendenci se každou chvíli dívat na hodiny. Důležité pro čtenáře je určitě to, že hlavní roli mají upíři, i když nevím pro koho to bude klad nebo zápor. Také bych připočetla k dobru, že má autorka vše propracované.

Zápory jsou snad jen dva... A to ty, že kniha byla moc uspěchaná a taky to, že zde byla obvyklá zápletka... Alexander opustí Raven a ona je z toho celá smutná... Sice se jí nedivím, ale proboha proč to tam je, když skoro každý ví, že rozdělování postav by mělo být protizákonné!

Hodnocení knihy:

Pro Upíří polibky jako stvořená...

*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Zoner Press