Název: Eragon / Eragon
Autor: Christopher Paolini
Série: Odkaz dračích jezdců / Inheritance
Díl: 1.
Počet stran: 487
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2004
Vazba: Tvrdá / Měkká
Děj:
Eragon si žije svůj normální život do té doby, než na lovu uvidí modrý kámen, který si odnese domů, aby ho prodal. Po mnoha pokusech se mu to stále nedaří, a tak mu spočine na poličce, kde se co nevidět zatřepe a praskne. Vyleze z něj stvoření, o kterém slyšel spíše v legendách. Je to malý drak.Eragon mu poskytne útočiště a několik měsíců ho nechává růst. Brzy zjistí, že umí mluvit a je to samice, které dá jméno Safira... Problém je ten, že draci nikdy nebyli obyčejní, a tak se Eragon musí smířit s tím, že ani on už brzy nebude obyčejný.
Menší seznámení s knihou:
Eragon je tak známá kniha, že by to musel být hřích, kdybyste o ní něco nezaslechli. Dosud bylo prodáno více než 20 000 000 výtisků a je pokládán za bestseller. Mnoho autorů o něm mluví kladně a co se týče mě, pokládám ho za klasiku mezi fantasy.
Proč jsem si knihu vybrala:
Jako malá jsem ji viděla u jedné holky, která to četla hodně dlouho... No, byla to tedy moje kamarádka, ale to je vedlejší... I když ještě dřív jsem to viděla ve školním katalogu. Po pár letech jsem viděla film a potom jsem si přečetla knihu. Momentálně mám přečtený druhý díl...
Recenze:
Eragon má takový ten dobrý styl psaní. Nevím proč, ale pro středověk se mi hodí více styl ve 3. osobě. O tom jsem se ještě nezmínila? Ano, Eragon je spíš charakterizován na středověk, než na naši dob... Žádná letadla, elektřina... Víte co tím myslím, že ano?
Hlavní postava je mi zde sympatická tím, že není žádný srab. Eragon je sice farmář, ale s lukem to umí perfektně. K tomu je jeden z mála, kdo se odváží do Dračích hor lovit. Mnoho lidí se odtamtud totiž nevrátila... Jenom náš statečný Eragon ví kam šlápnout, a tak si po světě chodí jako by se nechumelilo. A co je nejdůležitější... Má dobré srdce. :) A k tomu Safiru, dračici, která je prostě dokonalá!Co mě zarazilo prvně, bylo to, že autor vůbec nepopsal Eragona. Hlavní postavu! Hlavně že si tam popisuje různé příšery, ale jeho nechá ladem... To mě docela naštavlo a v Eldestovi jsem se teprve dozvěděla, že má hnědé oči a vlasy.
Když už jsem se zmínila o těch příšerách... Hodně lidí se asi ptá... Je příběh s draky to pravé ořechové? Nepobuřuje to Tolkiena a jeho klasiku (ne, nic z jeho tvorby jsem zatím nečetla)? Můžu vás ujistit, že tuhle fantasy si zamilujete. Draci tomu dodávají ten šmrnc, který by elfové, ani trpaslíci nebo dokonce urgalové nezvládli. Draci jsou... Výbušní a snadno na sebe strhnou pozornost. Ani se nedivím elfům, že Safiru tolik vychvalují. Elfové zde sice tolik nebudou, ale ve druhém dílu si jich užijete až až. Tady ale ukážou svůj charakter trpaslíci, malí mužíci s vousy a celkem drsným jazykem... Mimochodem, kdybyste nevěděli, kdo je Eragon, tak vám řeknu, že je to člověk. ;-)
Chvílemi mi ale vadilo, že se mi to nečte tak lehce jako jiné příběhy... Myslím, že to bylo tím, že Paolini obkecával různé věci a klidně to mohl vynechat. Tolik stran... Minimálně 100 by se jich dalo ubrat. Paolini se prostě zaměřoval na to, co bylo nepotřebné a naopak ubíral to, co potřebné bylo... A vím, že to ode mě bude nejspíš kruté, ale sem tam je poznat, že první návrh napsal v 15 letech... O tom jsem se také chtěla zmínit... Potom, co jsem viděla, jak je Paolini mladý a mrkla na vydání Eragona, trochu šíleně jsem se zasmála a řekla si, že má vážně talent, když něco takového napsal, když mu bylo 15. I tak ale trvám na svém, že by to chtělo pár úprav... I když to bude možná taky tím, že je to moje první klasické fantasy bez romantických blábolů. Bez mučení přiznávám, že mám romantiku ráda, avšak ne v takové míře, jakou má L. J. Smithová.Upřímně jsem ve slepé uličce, protože nevím, co by vás mohlo ještě zajímat... Vše potřebné jsem už vyčerpala, tak doufám, že budete mít alespoň malou představu. :) Nebo ne! Ještě něco!
Mojí nejoblíbenější postavou je Murtagh, hradina, který se alespoň v tomto dílu nebojí postavit se na odpor Galbatorixovi. Momentálně jsem na něj naštvaná, ale pořád věřím, že není takový , jak vypadá ve druhém dílu... Ne, nic vám neřeknu... Možná až napíšu recenzi na druhý díl... :D
Hodnocení knihy:
Social Icons