Autorka: Nacumi Óči
Série: Fly High! Leť výš / Fly High!
Díl: 1.
Počet stran: 175
Nakladatelství: Zoner Press
Rok vydání: 2011
Vazba: Měkká
Děj:
Meru je skoro celý svůj život přesvědčená, že je kluk. Aby také ne, když si to myslí i její otec - proto s ní také trénuje bojová umění. Samozřejmě až do té doby, než přijde Meru od doktora a sdělí otci, že si ji na prohlídkách neustále pletou s dívkou. Proto Meru i s jejím otcem cestují z hor rovnou do Tokia, kde je Merčina matka. Ta Meru poprosí, aby své bojové schopnosti skryla a stala se obyčejnou dívkou. Bohužel to není tak snadné, protože Meruinu školu terorizuje skupinka teenagerů a jak je vidno, nehodlá jen tak přestat...
První dojmy z obálky:
Se všemi těmi obličeji působí trochu přeplácaně, ale když si zkouším jeden, nebo dva odmyslet, nepůsobí to moc dobře. Proto trochu ubírám na hodnocení.
Hodnocení obálky:
Co jsem od knihy čekala:
Něco oddechového, zábavného a dívčího. A toho se mi také dostalo... ^_^
Menší seznámení s knihou:
Fly High! je veselá romantická manga, která je určena skoro pro každého, kdo se jen trochu rád směje, nebo přinejmenším usmívá.
O autorce:
Uvěří mi alespoň někdo, že Google všechno VÁŽNĚ nenajde?
Proč jsem si knihu vybrala:
No, už delší dobu jsem si nepřečetla žádný grafický román (proč už se neříká "komixy"?) a už teprve ne nic extra oddechového. Tak jsem zkusila Fly high! Protože recenze jsem již dříve, četla celkem příznivé. A fektem je, že jsem si čtení opravdu užívala. Juj! Já už tady předbíhám recenzi! Raději rychle přeskočím dál.
Recenze:
Recenze grafických románů a mang je pro mě celkem novinkou a pořád si musím vsugerovávat, že musím hodnotit nejen příběh, ale také obrázky. Proto se může stát, že něco ohodnotím VELMI amatérsky a vy se pak popadáte za břicho až umíráte smíchy. A já jsem sice pro každou legraci, ale opravdu nechci mít na svědomí vaši smrt. Proto tento typ recenzí berte s nadhledem. Díky. :)
Když jsem otevřela balíček a na mě vykouklo Fly high! trochu jsem se lekla, protože až v tu chvíli jsem pochopila, co obnáší taková ta pravá manga. A to čtení zprava doleva. Myslím, že už jsem tuto informaci v anotaci některé mangy na internetu zahlédla, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. A tak to byl velký nezvyk číst jiným směrem než obvykle. Hned jsem si vzpomněla na Araby. Bohudík bylo ale písmo tak, jak to má být (to by ještě bylo, abych musela používat pro čtení zrcátko).
Kniha se mi četla lehce, při čtení jsem nemusela moc přemýšlet a především jsem se u ní zasmála. Přečetla jsem ji za tři hodinky (já vím, čtu pomalu, ale co se dá dělat) a za tu dobu jsem neměla nutkání od ní znuděně odejít a mrmlat si pod nosem, že ji nejspíš nikdy nedočtu.
Příběh byl vtipný tím normálním způsobem, ne tím, kde byste se smáli žalem nad mizerným dějem. Hlavní hrdinka Meru je natolik ztřeštěná, že jí nelze nepodlehnout, bohužel je nemožné nepodlehnout i těm ostatním a mám na mysli opravdu všechny. I ty záporné. Občas (no dobře, bylo to častěji než bych chtěla) mi ta bláznivost Meru přišla kapánek přemrštěná a především neuvěřitelná. Příběh jsem si tedy nemohla představit v reálu, chápejte, už jen ta základní myšlenka, že si Meru a její otec mysleli, že je kluk... A už jen třešničkou na dortu je věšení žáků vzhůru nohama.
Celkový námět a příběh není příliš originální, ale spíš oddychový, který se dá snadno předvídat. Už jen školní prostředí napovídá, že s něčím grandiózním se příběh srovnávat nedá. Tedy ne v tomto ohledu. Příběh má své plusy především v lehkosti čtení jak už jsem psala výše.
Kresby se mi zdály opravdu skvěle vypracované, na druhou stranu mi v několika situacích zdály postavy starší, nebo naopak mladší než by měly být. Zatím bohužel nevím, jestli je to tak u všech mang, ale nezdá se mi to jako dobrý nápad, zkreslovat rysy hlavních postav. Pozadí často nebylo vykreslené, což nepokládám za negativum, protože ne všem se to nemusí líbit (mě se to třeba líbí). A když tak přemýšlím, někdy mi vlastně přišly pohyby postav nepřirozené. Tím myslím prkenné úhly. A nebo se mi taky nelíbilo, že když měly postavy na sobě proužky, čtverečky nabo jakýkoli jiný vzor, bylo to jako by byla po celém oblečení rovnoměrně bez jediného klikiháku či nepřesnosti... Ve skutečnosti se ty vzory přece chovají cik cak a ne jako přišité k prknu. Jen doufám, že víte, co tím myslím...
Na závěr bych chtěla říct, že je tato manga pro všechny. Ano, teenageři a dospělejší čtenáři se od sebe liší a pravděpodobně budou knihu vnímat každý jinak, ale přesto jsem toho názoru, že se obě tyto kategorie nad příběhem zasmějí a především si zpříjemní den. Mimochodem..., nejraději bych zmínila, jak je Meru zatvrzelá a opravdu nevnímavá. Alespoň vůči některým věcem. Ušetřila by si spoustu problémů, kdyby si konečně uvědomila své hodnoty (ne, tím nemyslím, že není sebevědomá - spíš naopak), ale konec konců toho po ní nemůžu chtít moc. Donedávna si přeci myslela, že je kluk.
Poučení:
Silou blbosti, dobroty a špetky šílenosti se dá dokázat opravdu vše. Samozřejmě k tomu počítám i štěstí, bez něj by se mohla jít Meru klouzat.
Závěr:
No vidíte... A já ten závěr napsala už v recenzi! Tak já to ještě jednou shrnu... Knihu bych doporučila všem milovníkům mangy, mladším i starším, protože na vtipy není nikdy pozdě.
Hodnocení knihy:
*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Zoner Press
Social Icons