Recenze: Osud

Název: Osud / Destined

Autorka: Aprilynne Pike

Série: Křídla / Wings

Díl: 4.

Počet stran: 335

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání: 2013

Vazba: Pevná

Děj:

Ve třech svazcích (Křídla, Kouzlení, Iluze) jsme sledovali dramatické osudy neobyčejné dívky Laurel. Víla, která vyrostla a dospěla ve světě lidí a našla zde skutečného přítele, nemůže zpřetrhat svazky s rodným Avalonem – zvlášť když vílí říši hrozí smrtelné nebezpečí. Laurel a Tamani jsou připraveni postavit se na odpor silám zla a Avalon ubránit. Naštěstí v tom nejsou sami, na pomoc jim přichází David a další věrní přátelé. Jejich odvaha sehraje v boji významnou roli. Podaří se Laurel a jejím přátelům zachránit Avalon? Komu dá Laurel nakonec přednost – Davidovi, nebo Tamanimu? Závěrečný díl série přináší dramatické rozuzlení celého příběhu.

První dojmy z obálky:

Série má pěkné obálky obecně. Ostatně právě proto jsem si jí všimla. A poslední díl ji má snad ze všech nejkrásnější. Černá je nádherná. A když se do ní vloží kapka té tmavě modré, nebo třeba fialové, vytváří to úžasný dojem. Alespoň tedy u mě. :)

Hodnocení obálky:

Co jsem od knihy čekala:

Tady bych to spíš pojala takto: Co jsem od série čekala? Pamatuju si, jak jsem si přečetla, že je to série o vílách. Samozřejmě až poté, co jsem první díl držela v rukou - mám pocit, že už to bude rok... A já mám víly opravdu ráda. Na toto téma jsem napsala i povídku a od té doby jsou víly tak trochu mou srdeční záležitostí. Proto jsem se usmívala od ucha k uchu kdykoliv jsem se na ni podívala. Ovšem, dostala jsem se k ní až teď. Stejně jako k ostatním dílům. A musím říct, že se Laurel činila. Každopádně ani nevím, co jsem čekala. Každopádně jsem nečekala málo.

Menší seznámení s knihou:

Osud je poslední díl z čtyřdílné série Křídla, která se zabývá především vílami. Pro tuto sérii jsou identické květinové obálky, které praští do očí a nanejvýš zajímavým tématem. Ostatně, první díl byl také podle The New York Times nejprodávanějším debutem.

O autorce:

Americká autorka Aprilynne Pike se narodila v Salt Lake City v Utahu. Ve dvaceti letech získala titul bakaláře v oboru kreativního psaní na Státní univerzitě M. Lewise a W. Clarka v Lewinstone ve státě Idaho. Mezi bestsellerové autory se zařadila románem Křídla i dalšími třemi knihami, které příběh víly žijící mezi lidmi dále rozvádějí. K tématu nadpřirozených bytostí se autorka nedostala náhodou, příběhu o vílách si vymýšlela už jako malé dítě s mimořádně bujnou fantazií. V současné době žije s manželem a čtyřmi dětmi v Arizoně.

Více informací o Aprilynne Pike získáte na stránkách aprilynnepike.com, na níž najdete i její blog.

Proč jsem si knihu vybrala:

Protože je o vílách. :)

Recenze:

První díl jsem začala číst s tím, že to bude určitě úžasné čtení a já pak napíšu pochvalnou recenzi. Nicméně, na první díl bych nijak pochvalnou recenzi nenapsala, proto jsem se to něco málo ze svých pocitů rozhodla napsat sem, do recenze čtvrtého dílu, abych neodradila případné čtenáře, protože Aprilynne psala zezačátku (když to řeknu natvrdo) hrozně. Ne že by se to nečetlo dobře, ale z knihy jsem byla zklamaná. A to hlavně kvůli jejím "geniálním postavám".  Všechny byly jednotvárné, občas se chovaly iracionálně a občas jsem dějovou linii spojovala s pohádkou. JENŽE, Aprilynne se rozhodla, že se v dalších dílech zlepší a vytře nám zrak tím, jak skvěle bude nakonec tento příběh napsaný. A já se teď ptám: Aprilynne, proč ses nejdřív trochu necvičila na FanFiction? Takhle mě mrzí, že Křídla nebyla už od začátku tak dobrá jako poslední díl Osud. Ale s tím se nedá nic dělat, teď mi nezbývá nic jiného, než zkritizovat tvé počátky a pochválit tě za to, jak krásně ses zlepšila. Jdeme na to...

Celá série je napsána ve třetí osobě (modří už vědí, že to není můj oblíbený styl) a celkově poutavém stylu. Myslím, že právě díky tomu čtenáři od série neupustí ani, když je nezaujme - kniha je tak dobře napsaná, že budou chtít čtenáři číst prostě dál, bez ohledu na to, jestli se jim kniha líbí nebo ne. Alespoň tak to tedy probíhalo u mě. Když jsem tedy dočetla první díl a začala přemýšlet nad tím, jak moc bylo to popisování postav hrozné, z neznámého důvodu jsem zatoužila přečíst si další díl. Ironií osudu je, že mi druhý a třetí díl přišly později něž čtvrtý, který jsem měla zamluvený jako recenzní výtisk. No, a tak jsem popadla druhý díl... A třetí... A čtvrtý... A řeknu vám, tahle série nebude jediná, kterou budu mít od této autorky. Tedy pokud nějaká další vyjde i u nás v ČR.

Co se mi na knihách líbilo nejvíc, byl ten námět. Tím nemyslím přímo to o čem Aprilynne píše, ale to JAK o tom píše. Podle ní jsou víly vlastně květiny, kterým v žilách nekoluje krev (ony žádné žíly vlastně nemají), ani jim netluče srdce, nejedí to, co my, nedýchají tak, jako my (kdo si pamatuje fotosyntézu?), skoro nikdy jim není zima a třešničkou na dortu je, že každý rok kvetou. Nalákalo vás to? To by mělo, protože je to jedna z největších předností knihy.

Pokud jste ale četli některý z předchozích dílů této série, určitě se zeptáte: Je tento díl tak nudný jako ten první? Odpověď zní jednoznačně: Ne! V žádném případě! Jak už jsem psala, autorka se zlepšila a to v mnoha ohledech. Poslední díl měl švih, měl překvapivé zvraty a napínavé situace. Aprilynne má ode mě pochvalu.

Když se mě někdo v budoucnu zeptá, co říkám na tuto sérii, s jistotou vím, že mu odpovím, ať si ji přečte, protože za to stojí. Jsem hrdá na to, že ji mám v knihovničce a na to, že jsem ji celou přečetla.

PS.: Měli byste se bát toho milostného trojúhelníku, co v knize panuje, protože až do konce série nebudete vědět, komu máte držet palce. Ani já to nevím a to už mám sérii za sebou.

Poučení:

Omlouvám se, ale tuhle kolonku pro jednou vynechám. :)

Závěr:

Pokud váháte, jestli si sérii přečíst, popřípadě rovnou koupit, radím vám abyste váhat přestali. A abyste především u série vydrželi až do konce, protože to bude stát opravdu za to. :) Knize dávám 8 a půl hvězdiček.

Hodnocení knihy:

*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fortuna Libri