Recenze: Boj o trůn

Název: Boj o trůn / Ascend

Autorka: Amanda Hocking

Série: Trylle / Trylle

Díl: 3.

Počet stran: 310

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání: 2013

Vazba: Pevná

Děj:

Wendy Everlyová čelí nepříjemné volbě. Trylly může zachránit před nemilosrdnými nepřáteli jen tím, že se sama obětuje. Pokud se nevzdá Vittře, její lid se ocitne v brutální válce s neporazitelným nepřítelem. Ale jak by Wendy mohla opustit přátele, i když je to jediná možná cesta k jejich záchraně?

V sázce je všechno, protože království není to jediné, co by mohla ztratit. Poté, co se zamilovala do Finna i Lokiho, se musí rozhodnout, koho bude milovat navždy. Nakonec zjistí, který z nich dvou je ten pravý. Není však jisté, že se naplnění své lásky dožijí.

Všechno směřovalo k tomuto momentu. Má v rukou budoucnost celého svého světa. Je připravená za něj bojovat?

První dojmy z obálky:

Silně se obávám, že mě z obálek této série šlehne. Jsou opravdu nádherné a tahle není výjimkou. Líbí se mi, jak je protkaná zelení, protože kdybych měla Trylly charakterizovat, řekla bych, že jsou spřízněni s přírodou. Musím se ale přiznat, že zrovna tato se mi líbí z celé série nejméně.

Hodnocení obálky:

Co jsem od knihy čekala:

Epické finále, které mi vyrazí dech.

Menší seznámení s knihou:

Série dokáže zaujmout především zevnějškem a to naprosto úžasnými obálkami, nebo skvělým BookTrailerem. Ovšem, po přečtení zjistíte, že nejen zevnějšek série je dechberoucí. Ostatně, právě proto se stala bestsellerem. Krom toho, brzy se také dočkáme filmové adaptace. :)

O autorce:

Amanda Hocking se žije v Minnesotě, píše především YA paranormální romance a městské fantasy. Její série The My Blood Approves je o upírech v Minneapolis. Také napsala trilogii o Tryllech. Její poslední knihou je Hollowland – zombie urban fantasy popsána jako dystopie. Není jen autorkou, ale také kytaristkou ve skupině Fraggin Aardvarks.

Její blog můžete najít na adrese: amandahocking.blogspot.cz

Proč jsem si knihu vybrala:

Protože mám první dva díly, které mě připravily o dech už jen tím, že jsem je držela v rukou.

Recenze:

Když jsem začínala číst Dědičku, těšila jsem se na to, co mi tato série nabídne. Pravdou je, že mě velmi mile překvapila, když se ukázalo, že je ještě lepší, než jsem si myslela. Ani tenhle díl není výjimkou, i když nebyl tak skvělý jako ty předchozí dva. Myslím, že neuškodí si trochu zopakovat děj předchozích dílů, proto kdybyste je ještě nečetli, přeskočte následující odstavec. :)

V prvním dílu Wendy Everlyová, zjišťuje, že není tak docela člověk, ale Trylle, nadpřirozená bytost z pohádek. A jako by toho nebylo málo, ukáže se, že je Tryllí princezna. Při svém výcviku se zamiluje do pohledného Finna, kterého však nemůže kvůli svému původu mít. Proto když ji opuští, utíká z paláce. Hned poté je ale unesena Vittrou - nepřáteli Tryllů - a posléze uvržena do vězení. Za pomoci Lokiho - markýze Vittry - ale utíká ke tryllům, kde jí je řečeno, že je zasnoubená s někým, koho nemiluje. A když její matka začíná umírat, slíbí, že se vdá ve prospěch království.

Jestli byl pro vás druhý díl depresivní, u tohoto budete šílet. Jak z romantického trojúhelníku (nebo snad čtyřúhelníku?), tak ze samotné Wendy. Jestli tedy počítáte s tím, že se Wendy konečně zachová alespoň trochu sobecky a Finn začne kašlat na povinnosti, budu vás muset zklamat. Zrovna tohoto se nedočkáte.

Autorčin stále čtivý styl byl znát i v tomto závěrečném dílu, a tak ať už tedy hlavní hrdinka nad něčím přemýšlela, nebo jen něco popisovala, kniha si udržovala mou stálou pozornost. V kostce bych řekla, že možná právě díky tomuto hodnotí čtenáři sérii tak kladně.

Za co jsem byla vděčná, byla autorčina nikdy neutuchající originalita. Mám ráda autory, kteří nekopírují, ale naopak vymýšlejí a překvapují. Kdyby byla Amanda jednou z těch běžných autorek, příběh by skončil tak, jak jsem na začátku předpokládala. SPOILER! A Wendy by si vybrala Finna. KONEC SPOILERU Jenže namísto toho byl zakončen zcela nečekaně. Za mé překvapení možná může fakt, že jsem si konec přečetla dřív, než jsem měla, ale to nic nemění na tom, že si tímto autorka získala mou úctu.

V celé sérii se neustále opakuje to samé: Jak to všechno zvládnu?! To je nemožné! Všichni zemřeme! Najednou ale jako mávnutím kouzelného proutku končí všechno šťastně, ztráty na životech jsou minimální a všichni žijí šťastně až do smrti. K tomu všemu neprospěl ani fakt, jak autorka všechno nadlehčovala. Když vidím trosky, nebo mrtvoly, myslím, že situaci popisuji trochu víc... hrůzostrašně, ne? A to už ani nepočítám, jak klidně se Wendy chovala, když měla zabít svého otce. Kdybych já musela zabít někoho z vlastní rodiny (a bylo by mi absolutně jedno, kolik lidí kdo zabil a jak se ke mně chová), rozhodně bych se nezachovala tak klidně. Jistě, chápu to, Oren je krutý a zlý, ale pár slziček Wendy uronit mohla, ne?

U čeho jsem kvílela, byl ten hrozný překlad. Začínalo to u drobných chybiček, jako je zaměňování "jsem" za "jsme", pokračovalo to občasným špatným slovosledem a končilo to "Vím, že máš pro něj slaNost." Fortuna se už tak krásně zlepšovala a v posledních knihách už tolik nechybovala, ale zrovna Boj o trůn působil, jako by editorka četla text jen spěšně, nebo vůbec. Docela mě to mrzí, protože by jednoduše stačilo dát přečíst knihu někomu nezúčastněnému a bylo by po problémech. Snad se do příště Fortuna polepší.

Poučení:

Někdy je lepší jít za vlastním srdcem.

Závěr:

Jestli hledáte něco originálního, co vám vyrazí decha především vás nezklame, sáhněte po této sérii. Když nic, mile vás překvapí. ;)

Hodnocení knihy:

*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fortuna Libri