Recenze: Skrytá

Název: Skrytá / Hidden

Autorky: P. C. Cast a Kristin Cast

Série: Škola noci / House of Night

Díl: 10.

Počet stran: 316

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2013

Vazba: Pevná s přebalem

Děj:

Neferet konečně ztratila důvěru upíří rady a byla sesazena z pozice velekněžky tulské Školy noci. Její moc to však téměř neoslabilo, a svými kouzly a krásou navíc dokáže snadno oklamat lidské obyvatele města a strhnout je na svou stranu. Zoey a její přátelé proti tomu bojují všemi možnými prostředky, ale v jejich vlastních řadách se objeví trhliny a kruh moci, na nějž spoléhají, není úplný. Další Neferetiny intriky, které ohrožují Zoeyinu nejbližší rodinu, by mohl překazit záhadný býčí chlapec Aurox, velekněžčin zdánlivě poslušný nástroj – pokud dokáže odolat Temnotě, která ho proti jeho vůli stále ovládá. Dostane šanci zvolit si správnou stranu?

První dojmy z obálky:

Jako všechny předchozí se mi líbí, ale na Školu noci je až moc provokativní, což jí trošičku ubírá na hodnotě. Každopádně mi přijde lepší než ta originální, protože ta na mě působí poněkud uměle.

Hodnocení obálky:

O autorkách:

P. C. Cast

Americká autorka komerční fantastiky a paranormálních romancí se stala známější díky románům „Škola noci“, které sepsala spolu se svou dcerou Kristin Cast. Sama napsala série knih "Goddess Summoning" a "Partholon".

Kristin Cast

Kristin Cast studuje vysokou školu, obor komunikační studia, a její touha stát se spisovatelkou, tak jako její matka, se splnil, když spolu napsaly sérii fantasy Škola noci.

Recenze:

Ano, ano, přesně tak, už je tu desátý díl Školy noci. Popravdě řečeno, já z toho nejsem nikterak nadšená, protože i když mám tuto sérii opravdu ráda, je mi líto, že ji autorky neustále protahují a ze Zoey tvoří pěkně negativní postavu. Proto Jednotlivým dílům dávám na GR pokaždé čtyři hvězdičky, ne pět, které by si bývaly opravdu zasloužily, nebýt toho věčného natahování. Já sama jsem původně sérii zakončila na šestém díle, ale v posledních dnech jsem svoji ztrátu dohnala a dopracovala se až k dílu desátému, zatím nejnovějšímu. Myslela jsem, že si urvu vlasy, protože jsem pomalu nevěděla kdo je kdo a co je co (to si pošmáknu až budu dohánět Pravou krev). Ale to už je má chyba, proto přeskočme dál. Někteří možná ani nevědí, o jakou sérii se jedná, protože ne každý je knihomolem už řádku let a ne každý se Školu noci odhodlal číst.

Škola noci je série podobná Vampýrské akademii, avšak s tím rozdílem, že upíři se nerozlišují na Moroje, Dhampýry a Strigoje. Série popisuje svět, kde se kdykoliv můžete stát upírem. Nezáleží na tom, jestli jste chudí, malí nebo oškliví, jakmile vís "označí" srpkem měsíce, jste někdo jiný. A právě hlavní hrdinka Zoey si všechny upírské výhody i nevýhody zažije na vlastní kůži. Říkáte, že byste chtěli být na jejím místě? Ne, to nechtěli. Zoey častokrát dýchá smrt na záda, přičemž poslední dobou stále častěji a častěji. A je jen na ní, jestli jí dokáže utéct.

Už jste trochu v obraze? :) To doufám, protože skok z prvního dílu rovnou na desátý nemusí být zrovna pohodlné. V každém případě, jdeme na to. Co se mi na desátém díle líbilo... Styl psaní a i když to přiznávám velmi nerada, i samotný příběh. Skoro každý, kdo Školu noci přečetl, řekl, že jde celá série do kopru a že se to už ani nedá číst (jak se tak koukám na Goodreads, stále se to nezměnilo). Ale jelikož já jsem tvor trpělivý a ne moc kritický, v sérii pořád pokračuju a i když znám její negativa, líbí se mi. S desátým dílem dílem to nebylo jinak a já jako správný fanoušek upírů musím říct, že se četl skoro sám a že se vlastně na další díl i těším. Pořád ale platí pravidlo, že kdyby autorky skončily alespoň u toho dvanáctého dílu, byla bych nadmíru spokojená.

Co se týče postav, mé postavení se k nim nijak rapidně nezměnilo, Zoey dělá stále ta špatná rozhodnutí a já pomalu ztrácím přehled. Někdy mi i moji oblíbenci (kterých je zatraceně málo) lezou často na nervy a já se nemůžu zbavit pocitu, že jsou k nám čtenářům autorky škodolibé. To má pak člověk chuť spolknout hřebíky, aby se soustředil na to, co je mu opravdu nesympatické. V tomto případě ale zůstávám neustále optimistická a otevřená novým změnám, protože jinak bych velmi pravděpodobně sérii utla tak náhle jako ostatní. A to bych velmi nerada.

Na samotný závěr nevím, jestli vám mám sérii doporučit nebo ne, co ale musím říct, je to, že pokud jste zvědaví, zkuste alespoň ten první díl - ten se většině čtenářů líbil a navnadil je na další pokračování, kterých je víc než dost. Svým způsobem je nápad originální a styl také není vůbec špatný, proto byste se už jen kvůli samotné obálce měli poohlédnout po knihovně, popř. jestli se na to cítíte i po knihkupectví. :)

Hodnocení knihy:

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Knižní klub