Autorka: CC Gibbs
Série: Všechno nebo nic / All Or Nothing
Díl: 1.
Počet stran: 288
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2013
Vazba: Pevná s přebalem
Děj:
Padesát odstínů šedi v bledě modrém. Jenom poněkud lépe napsaných. :-)
Katherina Hartová nemůže uvěřit svému štěstí: přijali ji do Knight Enterprises, jedné z nejslavnějších firem na světě! Po prvním setkání s Dominikem Knightem, ředitelem společnosti, kterého provází velmi skandální pověst, ale lehce znejistí – a vůbec to není kvůli práci.
Dominikovi je dvaatřicet let, vlastním úsilím se stal miliardářem, má nezkrotné ambice a stejně nezkrotnou povahu. Kromě toho je neskutečně přitažlivý, a když chce, umí být i neodolatelně šarmantní.
Kate ten muž připadá jako učiněný predátor. Ano, jiskří to mezi nimi přímo viditelně, ale ona bude opatrná. Vždycky ho přece může opustit, kdyby si začal klást nepřiměřené požadavky!
Kate ovšem neví, že rozhodovat o podobě jejich vztahu jí vůbec nepřísluší. Dominic Knight v ní totiž nalezl nový objekt svého zájmu – a je zvyklý pokaždé získat vše, čeho se mu zachce.
První dojmy z obálky:
Jednoduchá a přitom hezká. Takové obálky mám ze všech nejraději. :)
Hodnocení obálky:
O autorce:
Na krátký čas se autorka odmlčela, ale nyní přichází, aby zúročila vše, co tak dobře umí: napsat knihu, při jejímž čtení vám bude nejspíše poněkud horko. A užijete si každou stránku!
Její stránky naleznete na adrese susanjohnsonauthor.com
Recenze:
Po Padesáti odstínech šedi tu jsou Všechny jeho touhy – ano, říkáte si, tohle už tu bylo několikrát a pokaždé to byl jeden brak vedle druhého. Nebojte se, dám vám víc než za pravdu, že k ničemu jinému než relaxaci tyto romány neslouží. Ale určitě není na škodu se na chvíli zamyslet nad tím, u které knihy tohoto typu se budete popadat za vlasy a u které naopak ne. Mimochodem, hned na rovinu vám řeknu, že u téhle až tak moc ne. ;)
Nebudu vám lhát, pokud tyto romány nemůžete vystát teď, pak se vám nebudou líbit ani poté, co si přečtete nadšenou recenzi. Pokud ovšem hledáte něco lepšího než Padesát odstínů šedi, jste tu na správné adrese. Vím, že totéž jsem řekla o Crossfire (zrovna teď nevím, jestli jsem psala recenzi, nebo jsem se zmínila jen ve chvástačce, ale to nevadí, můj názor znáte), ale kdo říká, že každý tento typ románu musí být nutně stejný? Tak, pusťme se do toho. :)
Všechny jeho touhy jsou napsány er-formou, což v překladu znamená, že se autorka s velkou oblibou míchá do jiných pohledů postav. Ano, to znamená i do té Dominicovy. Byla bych raději, kdyby si ten mužský náhled na věc autorka odpustila. Proč? Řeči o miminku a o tom, jak se ve vás probouzejí nové city, náleží ženě, ne muži. Takto je celý příběh jako by zahalený do cukrkandlu, který hrozí, že vás co nevidět pohltí. Trošičku mi to připomnělo Manželskou smlouvu, kde pohled hlavního hrdiny působil podobně. A proto vás moji milí přátelé musím varovat, že pokud patříte mezi náročnější čtenáře, tento problém vás bude provázet po celou knihu. A právě tento problém může za úbytek několika málo hvězdiček. Přesto si ale stojím za tím, že ani tak nejsou Všechny jeho touhy o nic horší než Padesát odstínů. Ba naopak.
Knize velmi pomohlo, že nemá tolik stran jako již zmíněné Odstíny, nebo Crossfire. Ať byly totiž ty Odstíny sebevíc „superčtivé“, neustále jsem si říkala, jak může ta E L James tak dokonale kopírovat jednotlivé scény, které již nakopírovala nesčetněkrát před tou, kterou čtu (Ha! A teď se v tom ztrácím i já. Nevadí, princip pochopí snad každý – tu větu už ale dvakrát číst nebudu).
Také musím autorce přičíst k dobru její vybrané prostředí – děj se neodehrává v Americe, ale na úplně jiném kontinentu. Tedy na dvou kontinentech… No, prostě v Eurasii! Nejdříve cestuje Kate do Amsterdamu a posléze do Hong Kongu, kde se také odehrává největší část knihy. Ačkoliv se Kate s Dominicem nevydávají nikam za dobrodružstvím (Samozřejmě, pár výjimek by se tu našlo, ale že by jich bylo nějak moc, to se říct nedá), autorce se překvapivě dobře dařilo popisovat cizí prostředí – alespoň předpokládám, že pro autorku bylo cizí. Zahrady plné květin, nádherně zdobené pokoje a z menší části i venkovní prostředí - to vše zpestřuje linku příběhu.
Když pominu Dominica a jeho občas potrhlé úvahy, můžu za sebe s klidem říct, že se mi kniha líbila. Alespoň se uměle nenatahovala svou délkou stran, jak to s oblibou dělají autorky s jinými knihami (příkladem mohou jít Odstíny). Jen si teď zpětně říkám, že je velká škoda, nezapojit do knihy Katinu práci - počítače je věčně živé téma, o kterém bych si ráda něco málo přečetla. No, uvidím, jak na mě zapůsobí díl druhý.
Hodnocení knihy:
Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Domino
Social Icons