Autorka: Grégoire Delacourt
Počet stran: 226
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2014
Vazba: Pevná s přebalem
Děj:
Jako každý večer sleduje Arthur Dreyfuss svůj oblíbený seriál, když vtom někdo zaklepe na dveře. Jde otevřít, na sobě trenky se Šmouly. Nevěří vlastním očím, před ním stojí Scarlett Johanssonová, hollywoodská star, která byla v různých anketách několikrát zvolena nejkrásnější ženou světa. On je dvacetiletý automechanik, žijící osaměle v malém vesnickém domku v Pikardii, poblíž výpadovky na město. Ona je šestadvacetiletá slavná herečka, která se ocitla v nesnázích. Zdá se, že je dělí celý vesmír, ráno se však koná zázrak, Scarlett je stále u něj doma!
Všechny dívky by se chtěly podobat nějaké krásné herečce, a přitom netuší, jak vnější vzhled dokáže ničit život. Být redukována na pouhý objekt touhy totiž může být velmi frustrující.
Grégoire Delacourt ve svém novém románu vypráví o křehkosti rodící se lásky a o tom, jakou moc mají slova: ta, která uzdravují, i ta, která ubližují. Pod zdáním přeslazeného románu z červené knihovny se skrývá příběh o povrchnosti vnímání zevnějšku, o diktatuře krásy, o osamění a hledání lásky.
První dojmy z obálky:
Podle mě nejhezčí obálka ze všech edic této knihy. Ještě je hezká ta s tou květinou, ale ta už mi přijde trochu ohraná. Grafik v tomto případě odvedl dobrou práci - a stejně tak i typograf.
Hodnocení obálky:
O autorovi:
Recenze:
Na první pohled je již třetím počinem francouzského autora, od něhož jste možná mohli číst knihu Seznam mých přání, která u nás vyšla prostřednictvím nakladatelství Host v roce 2013. Zaujmout vás může nejen díky své obálce, ale také svým silným, možná až lehce melancholickým obsahem.
Na knihu jsem natrefila úplně náhodou, na nějakém novinkovém serveru (nechtějte po mně název) jsem zahlédla nadpis, že se Scarlett Johansson chystá žalovat jakéhosi Grégoire Delacourta, co napsal knihu Na první pohled a údajně ji do ní zakomponoval jako hlavní hrdinku s tím, že požaduje jistý peněžní obnos a zákaz překladů knihy. Samotný autor byl z toho smutný, protože čekal, že to bude brát celebrita s humorem. V tu chvíli jsem se tomu musela vážně smát, já bych to spíš brala jako lichotku, ale to už je věc názoru... Nejsem v její kůži, tak nechci soudit, od toho tu tato recenze ani není. Pro autora ale plyne poučení, že příště nemá dávat do svých románů reálná jména. V každém případě, v tom okamžiku jsem mrkla na anotaci a řekla jsem si, že někdy možná, když si vzpomenu knihu koupím a přečtu si ji. V tom okamžiku byla pro mě tato kapitola uzavřená, pak se mi tedy naskytla možnost recenzního výtisku, tak jsem po ní skočila.
Kniha je psána v er-formě z více pohledů: z Jeaninina/Scarlettina a Arthurova. Bohužel však nemůžu říct, že by se mi kniha četla lehce, protože s tím, jak mě občas emočně ruinovala, mě i zpomalovala. Pouhých 230 stran jsem si tak rozložila na období více týdnů s tím, že týden poté jsem stále přemýšlela, co do recenze psát. Obecně bych řekla, že knihu celkem těžké hodnotit, výhodu budou mít ti, co si příběh tolik nepřipustí k tělu - počítám tak, že celou knihu budou moct "schlamstnout" během pár dnů.
Postavy obecně měly velkou hloubku, což se mi líbilo, protože příběh působil reálněji. Nemůžu říct, že bych si někoho oblíbila více či méně, Arthur je takový "obyčejný" člověk (tohle považuju za soukromý vtípek, kdo četl, pochopí) se šmoulíma trenkama a Scarlett (Jeanine?), hm... to by bylo možná na delší povídání. Trochu radši jsem měla ale příběh z pohledu Scarlett, přesto ten obyčejný Arthur taky nebyl k zahození.
Knihu bych doporučila spíše ženám, které mají rády příběhy s pointou. Na první pohled je velmi emotivní, možná až trochu depresivní kniha, která dokáže zaujmout. Sama za sebe můžu říct, že se mi líbila, bohužel ten melancholický nádech mě od čtení trochu odrazoval, knize tak trochu ubírám na hodnocení s tím, že jestli si přečtu nějakou další knihu autora, budu věřit, že mě zaujme ještě víc a já tak budu moct dát plný počet hvězdiček.
Hodnocení knihy:
Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku knihkupectví Knihcentrum
Social Icons