Recenze: Kronika kambionů – Osudová přitažlivost

Název: Osudová přitažlivost / Living Violet

Autorka: Jaime Reed

Série: Kronika kambionů / The Cambion Chronicles

Díl: 1.

Počet stran: 270

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2014

Vazba: Měkká

Děj:

Jsou záhadní, přitažliví a nebezpeční... Kambioni.

Sedmnáctiletá Samara pracuje v knihkupectví, aby si vydělala na své první auto. Spolu s ní tam pracuje Caleb, okouzlující a tajemný mladík, jehož uhrančivý pohled nenechá klidnou téměř žádnou ženu. Samara je ale jediná, která cítí, že za jeho neodolatelným úsměvem se skrývá nebezpečí.
Tajemství, které Caleba obklopuje, přivádí Samaru do světa kambionů, ve kterém je přitažlivost a atraktivita podmínkou pro přežití.
Když se kolem začnou dít děsivé věci a ohrožovat její blízké, musí Samara riskovat a učinit rozhodnutí, které možná změní její život. Navždy.

První dojmy z obálky:

Nemůžu si pomoct, ale celé to na mě působí trochu podivně - spíš než oddychový nadprůměr to vypadá jako druhořadé YA. Což je trochu milné, protože tak zlé to s tímto románem není.  Vlastně to vůbec není zlé... Ale to už bych trochu předbíhala. Každopádně by se mi už víc líbila třeba ta, co mají v Německu - kytky nikdy neurazí. Ale jsou i horší, takže si vyloženě nestěžuju.

Hodnocení obálky:

O autorce:

Jaime Reed je autorkou paranormální série pro Young Adults s názvem Kronika Kambionů. Říká o sobě, že je na psaní závislá. Studovala umění na univerzitě Virginia Commonwalth. Poté, co se nedostala na uměleckou školu a strávila tři roky hledáním sebe sama v New Yorku, se vrátila do rodného města a znovu objevila svou dětskou "lásku": psaní. Jejím mottem je: Nikdy se nedívat zpět.

Recenze:

Na kambiony jsem narazila čistě náhodou - zrovna jsem projížděla novinky nakladatelství, když na mě Fragment vybafl s touto kráskou. Tak jsem si přečetla anotaci, pak ukázku a nakonec dokonce i recenzi. Skončila jsem s dojmem, že to bude asi fajn počtení, ale nic zvláštního od toho čekat nemám. Myslím, že jsem se se svým odhadem nakonec i trochu trefila s tím, že to bylo ještě o něco lepší, než jsem si původně myslela. Celkově si myslím, že se s názory blogerů na tuto knihu budu shodovat, ale je už jen na vás, co si z toho vezmete.

Něco, co mě hned na začátku trklo, byla odvaha autorky dát hlavní hrdince jméno Samara. Já bych si teda netroufla ani omylem, protože i když jsem na tento slavný horor viděla jen parodii Scary Movie (a to ještě se sebezapřením, protože na tuto sérii filmů mám dost vyhraněný názor), jméno Samara mi uvízlo v paměti. Pro velké strašpytle mám ale pozitivní zprávu - většinu příběhu je to víc než Samara prostě Sam. Přesto je to pomyšlení trochu divné... Hm, ještěže hodnotit knihu podle jména protagonistky je tabu.

Hlavním motorem příběhu je její autentičnost - díky ní se čtenář umí vžít do děje a nemá problém se začíst tak, že slabých 300 stran přečte do dvou dnů. U mě bylo po tuto dobu naprostou samozřejmostí, že mě nikdo nemohl vyrušovat, jinak jsem ho velmi nelaskavě vypoklonkovala do patřičných mezí. Dokážete si jistě představit, jak uvrčená jsem byla, když se ke mně můj užvaněný bratr vracel jako bumerang. Já vím, zábavná představa - ovšem ne pro toho upovídaného tvora. V každém případě, příběh působí díky dobře vykreslenému prostředí naprosto reálně a možná i trochu neotřele, což je velké plus pro autorku.

Konec kupodivu překvapil - ne že bych zrovna byla Sherlock Holmes, ale poslední dobou jsem četla knihy, které byly naprosto stejně oddychově laděné a předvídatelné (toť má příprava na Zlodějku knih, u které očekávám náhlou smrt). Tady jsem to samozřejmě čekala taky, proto jsem byla celkem udivená, když se mnou předvídaný efekt nedostavil a místo něj nastoupil závěr, po kterém mám chuť hned teď rozečíst zbylé dva díly trilogie, jen abych se dozvěděla, jak to bude dál. Bohužel je tu ale ta zábavná věc s tím, že knihy mají teprve vyjít, takže budu si muset počkat. Což mi připomíná, že chci aby vyšly brzy... Snad vyjdou brzy...

Hlavní hrdinka se mi fakt líbila - žádný naivní ufňukánek, nýbrž inteligentní myslící bytost, která si libuje v sarkazmech a svým jednáním neštve tolik jako jiné v tomto žánru. Já osobně jsem se s ní celkem sžila, řekla bych, že mi byla i celkem sympatická, jak svým přesvědčením, tak jednáním. Z vedlejších postav mi pak byla sympatická Nadine. Ta se mi vlastně líbila už od začátku, s postupem času se to ale ještě prohloubilo. Caleba bych bych mile ráda nakopla do zadku, ale dobře teda. S těžkým srdcem musím přiznat, že  jsem si ho nakonec oblíbila taky. Jsem jenom zvědavá na ten údajný milostný trojúhelník, co má být v dalších dvou dílech. Jako obvykle pak budu určitě sázet na toho, koho ráda nemám, což  se určitě jako naschvál vyplní.

Kambioni jsou ve své kategorií nadprůměrem, přesto od nich nečekejte nic epického a závratného, co by vám váš čtenářský úsudek převrátilo naruby. Velkým kladem je, že se čtou téměř sami, takže byste s nudou počítat rozhodně neměli. Konec vás jak překvapí, tak i naladí na další díl. Velkým kladem je autentičnost a sympatické hlavní postavy. Celkově knihu hodnotím sedmi hvězdičkami s tím, že příště snad dodám ještě aspoň tu jednu.

Hodnocení knihy:

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fragment