Recenze: Včera Tě budu milovat

Název: Včera Tě budu milovat / All Our Yesterdays

Autorka: Cristin Terrill

Počet stran: 302

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2014

Vazba: Měkká

Děj:

Marina má vše: peníze, přátele i skvělou budoucnost. Navíc se už od dětství důvěrně zná s pohledným chlapcem od vedle, který je matematický genius a pochází z jedné z nejslavnějších rodin v zemi.

Em nemá nic: je uvězněna v malé cele uprostřed vojenského komplexu. Zbývá jí jen hlas chlapce z vedlejší cely a seznam úkolů, který najde v odtokovém kanálku.

Přesto mají Marina a Em společnou jednu důležitou věc: jsou jedna a tatáž dívka. Em nyní musí cestovat v čase o čtyři roky zpátky, aby zabránila děsivé budoucnosti, před kterou prchá. Je jen jeden způsob, jak to udělat: Em musí zabít člověka, který vynalezl stroj času – svého nejlepšího kamaráda z dětství a chlapce, kterého celé roky tajně miluje. Ale Marina se ho nevzdá bez boje a je odhodlaná ho chránit za každou cenu, i kdyby to mělo znamenat, že sama přijde o život. Ocitne se tak spolu s Em v závodě s časem, který však může vyhrát jen jedna z nich.

První dojmy z obálky:

Jsem to jen já, kdo si dívku na obálce neustále zaměňuje za Effie Trinket? To bude asi tou růžovou... V každém případě, i když se mi líbí a v obchodě by mě rozhodně upoutala, asi dávám přednost té originální, která působí naprosto tématicky a zdůrazňuje dystopickou a mrazivou podstatu příběhu. Ta naše působí jako by šlo o romanci, a to není tak úplně pravda. Jak jsem ale řekla, ta naše není až tak zlá, takže je mi to asi v zásadě jedno.

Hodnocení obálky:

O autorce:

Cristin Terrill vyrůstala částečně kočovným životem a vystudovala Vassar College s dramatickým diplomem. Žila v Londýně, Austinu, Bostonu a Washingtonu, DC, zatímco pracovala jako divadelní inspicient. Nyní píše a vede semináře tvůrčího psaní pro DC pro děti a mládež. Včera Tě budu milovat je její první román.

Její web najdete na adrese cristinterrill.com

Recenze:

Hned na začátek se musím přiznat, že jsem čekala něco trochu jiného. Znáte ten pocit, kdy si přečtete anotaci a jste zmateni, protože jste se vlastně nic zásadního nedozvěděli? Přesně tak jsem se cítila. Jediné co jsem pochytila, bylo, že se jedná o cestování časem. Trochu překvapení, když jsem zjistila, že se v zásadě jedná okrajově i o dystopii. A co je na tom nejhorší? Působí to hodně, hodně reálně. Minimálně ta teorie je promyšlena bravurně. Fuj, fakt doufám, že stroj času nikdo nevynalezne.

Co byste měli vědět, je, že tahle kniha vyžaduje zapnuté mozkové závity. Pár vysvětlivkám o "vlastním vědomí času" nerozumím doteď, takže mi věřte, že vím o čem mluvím. Není to ale nic katastrofálního. Když se na příběh budete vážně soustředit, nic podstatného by vám utéct nemělo. Hned na začátku se ale obrňte proti tíživé nevědomosti, protože většina otázek je zodpovězena až v poslední třetině knihy. Minimálně pro mě to bylo dost frustrující, po dlouhé době opravdu hodně, protože jsem často nechápala kde, kdy, jak ani proč.

Po celý příběh se budete připravovat na to, co má Marina udělat (a jak už z anotace můžete vyčíst, musí zabít svou první lásku), když to ale nadejde, věřte mi, že si budete chtít vytrhat všechny vlasy. Nenávidím autorku za to, jak nevyhnutelně všechno napsala. Jako by bylo nevyhnutelné, že se někdo jednou stane zlým a stejně tak nevyhnutelné by bylo nevyhnutelné, že je jen jediná cesta, jak tomu zabránit. Ještě teď mám z toho zakončení osypky. Ona je totiž jedna věc, když jde hlavní hrdinka zabít osobu, která se z hodné stala zlou a věc druhá je, když jde zabít tu osobu v tom čase, kdy je sympatická a plná pozitivních názorů na svět. Tím koncem mě vykuchala zaživa, vážně nevím jestli jí to někdy odpustím, protože tohle je jedna z mála knih u které se mi chtělo fakt začít brečet.

Hlavní postavu (postavy?) jsem chtěla až moc často nakopat do zádele s tím, že se chovaly až moc lidsky. Přesně tak, vidíte dobře. Buď byla totiž Em masochistka a jen prodlužovala jak své, tak i mé utrpení nebo (a to je o něco pravděpodobnější) až moc soucítila s lidmi. Kdyby si tu svoji prodlužovačku totiž opustila, já bych z této knihy nebyla tak naměkko a ona by si odpustila to velké fiasko na konci. Stejně tak jsem nenáviděla Marinu, která až do samého konce vzhlížela špatným směrem a neviděla to, co měla před očima. Co jiného na to říct, než typická žena - s velkým vykřičníkem na konci. Menším bonusem pak bylo její snobství, kdy jsem pak často skřípala zuby. Ale dobře no, nikdo není dokonalý. Z mužských hrdinů se mi samo sebou nejvíc zamlouval Finn. To byl takový ten typický hrdina, na kterého se hlavní hrdinka může spolehnout. Hm... a James? Toho je mi strašně, strašně moc líto. Jeho mladší já bylo geniální, plné ideálů a pak se z něj stalo to monstrum. Byl mírně vyšinutý, přesto si nic takového, co mu osud/čas přichystal prostě nezasloužil. V zásadě šlo vždy jen o tyto čtyři charaktery, na žádné další se nijak moc nedostávalo.

Kniha byla napsána ze dvou pohledů - z pohledu Em a Mariny. Přiznám se, že víc mi byla sympatičtější Em, ta už si něčím prošla, byla ochotna obětovat i vlastní život, proto se mi možná její části četly o něco lépe. Celkově se ale příběh čte velmi rychle, v zásadě nemůžu říct, že bych se někde zasekla. A ještě jedna věc, všechno je napsáno v čase přítomném. Já vím, většinou je to nezvyk, poslední dobou se ale přistihuji, že takové knihy spíš vyhledávám, než zatracuji. Proto za mně určitě palec nahoru, nevím ale jak to zapůsobí na vás. Jak říkám, hodně záleží na vaší přizpůsobivosti a také na tom, jestli jste ochotni experimentovat. Pokud ano, tato kniha pro vás bude skvělá jednohubka.

Knihu bych doporučila každému, kdo má rád téma cestování v čase a nebojí se dystopického podtextu s trochu pochmurným koncem. Neřekla bych ale, že je vhodná pro každého, zejména slabší povahy by mohly mít trochu problémy s násilím, které se v knize objevuje docela často. Nakonec bych jen poznamenala, že byste knihu neměli brát jako oddychovou četbu, ale spíše jako něco u čeho budete muset velmi často zapínat mozkové závity. A ještě něco... VŠECHNO na vás bude působit velmi promyšleně a naprosto realisticky, tak mi tu pak nefňukejte, že jsem vás nevarovala. + Nečekejte přeslazenou romanci, ale spíš něco trochu víc psychologického. A knihu si vážně přečtěte, stojí za to.

Hodnocení knihy:

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Egmont