Recenze: Trable

Název: Trable / Trouble

Autorka: Samantha Towle

Počet stran: 384

Nakladatelství: Baronet

Rok vydání: 2014

Vazba: Pevná s přebalem

Děj:

Mia Monroeová nikdy neměla lehký život. Když se konečně osamostatnila, myslela si, že všechno bude jednodušší. Ale nebylo… Teď utíká před minulostí, o níž se nesmí nikdo dozvědět. Zoufale se snaží najít lásku, o které dosud jen snila.

Jordan Matthews naopak bere všechno na lehkou váhu. Má rád ženy, jednoduchý, uvolněný a bezproblémový život. Jenže pak potká Miu… zlomenou, zdeptanou a s takovou přítěží, jež je na jednoho člověka příliš. Čím více tuto dívku poznává, zjišťuje, že poprvé chce někomu pomoct. Že touží dozvědět se o ní víc…

První dojmy z obálky:

A líbáme jako o život! :D Ne, teď vážně. Univerzální líbající se dvojice se stejně jako na ostatní knihy v tomto žánru hodí, tak proč ne. Co při výběru knihy oceňuji, je název, který celý příběh vystihuje dokonale a ve spojení s obálkou ve mně vyvolává pocit, že půjde o zamilovanou knihu s malým trochu choulostivým přídavkem - a to je dobré, ne? Jemně netradiční a poutavé je pak samotné písmo, které se s obálkou skvěle doplňuje.

Hodnocení obálky:

O autorce:

Samantha Towle začala psát svou první knihu v roce 2008, když odešla na mateřskou dovolenou. O pět měsíců později dokončila rukopis a od té doby psát nepřestala. Je autorkou několika knih, z nichž jedna byla vyhodnocena časopisem Wall Street Journal jako bestseller.

Je autorkou i několika románů z oblasti paranormálních jevů, které jsou zasvěceny jejím oblíbeným hudebním skupinám a interpretům, jako např. The Killers, Kings of Leon, Adele, The Doors, Oasis, Fleetwood Mac a mnoha dalším.

Samantha pochází z města Kingston upon Hull ve východním Yorkshiru, vystudovala Salfordskou univerzitu. Dodnes žije s manželem, synem a dcerou v hrabství Východní Yorkshire.

Recenze:

Trable mě upoutaly úplnou náhodou, a to v okamžiku, kdy jsem zase pro jednou koukala, co vydá Baronet. A jelikož já jsem milovnice všech YA a NA, přečetla jsem si anotaci a řekla si… Jo, tohle by mohlo být dobré. Jako tunám dalších knih jsem tomu ale nechala volný průběh a nakonec jsem si knihu vzala na zrecenzování. A tady začíná ten okamžik, kdy začala ta jízda.

Abych vše uvedla na pravou míru, já čekala celkem dobrý příběh, co se bude dobře číst a u kterého si budu moct odpočinout. Poslední co bych čekala, je, že mě kniha překvapí. Neberte si to špatně, já miluju knihy s ožehavými tématy, ale nejméně u poloviny z nich jsem žádné příjemné překvapení čekat nemohla. Trable… Hm, to je taková jiná hořká káva.

Na dobrých knihách velmi, velmi oceňuji realistickou atmosféru s nadějným podtónem a alespoň částečně šťastným koncem. A jelikož vám teď můžu prozradit, že se usmívám jako kocour Šklíba, dokážete si představit, že minimálně ten poslední bod byl splněn. Co se týče těch předhcázejících… Hm, nevím, nic takového jsem bohudík nezažila, momentálně si jen neustále dokola vybavuji knihu Dýchání pod vodou, která měla téma velmi podobné, jen s větším psychologickým podtextem a z trochu jiného pohledu. Trable mně osobně v jednu chvíli přišly velmi realistické, v tu další už zase tolik ne. Ohledně této části příběhu mám pak poněkud rozporuplné reakce.

V knize se střídají dva pohledy – hlavní hrdinky Mii a Jordana. Nutno poznamenat, že tento styl „vážně žeru“, protože jestli mi někdy něco v knihách chybělo, byl to ten takzvaný jiný pohled na věc. Celkově se mi kniha četla s ohledem na téma poměrně snadno, i když na začátku jsem byla trochu zdrcená, ale tak to má u takových knih být. Určitou roli v tom hrají i moje sympatie s hlavní hrdinkou.

A v této chvíli sem musím napsat, jak moc Miu za to jak se zachovala, obdivuju. Proč? To je jednoduché. Většinou, když o takových případech čtu (myslím tím ty ošemetné věci okolo tyranů vydávajících se za přítele a milence), jsou hlavní aktérky charakterizovány jako absolutní blbky, které to nechají zajít bůhvíjak daleko jen kvůli tomu, že dotyčného milují. Abych přiznala barvu, Mia je první, která se nenechala zviklat a s grácií odešla. Co se týče Jordana, to je prostě takové to typické čuně, jak jedna moje kamarádka řekla. Bohužel, to čuně si s postupem času prostě nemůžete nezamilovat a doufáte, že to nakonec klapne.

Co knize trochu ubralo na hodnocení, byla romantická linka, která v určitém úseku zastínila tu „problematickou“, o kterou jsem se zajímala o něco více. Možná, kdyby autorka trošičku slevila, zapůsobil by na mě příběh ještě o něco více emocionálněji, takto musím s omluvným pokrčením ramen konstatovat, že i když mě příběh zaujal, nebyl to jeden z těch nejlepších.

I když se Trable nezařadí do žebříčku mých nejoblíbenějších knih, troufám si říct, že se s odřenýma ušima řadí k těm lepším knihám, co jsem četla a určitým způsobem se mi i zapíše do paměti. V závěru knihu určitě doporučuji, nezklame vás.

Hodnocení knihy:

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Baronet