Recenze: Jedna malá lež

Název: Jedna malá lež / One Tiny Lie

Autorka: K. A. Tucker

Série: Deset malých nadechnutí / Ten Tiny Breaths

Díl: 2.

Počet stran: 316

Nakladatelství: Baronet

Rok vydání: 2015

Vazba: Pevná

Děj:

Livia byla vždycky „slečna Dokonalá“, ale po nástupu na prestižní univerzitu zjišťuje, že to s ní zase tak skvělé není. Musí zvládnout první porážky, deziluzi, přizpůsobit své plány do budoucnosti a hlavně změnit přístup sama k sobě. A do toho se jí ještě připlete láska… Není divu, že v tom víru změn natropí pár chybiček. Jenže chyby jsou od toho, aby se napravovaly, a nová Livia bude možná ještě mnohem zajímavější osobnost než ta, za kterou se kdysi považovala.

První dojmy z obálky:

Oproti té originální méně stydlivější, ale více poetická. A naživo působí vážně nádherně…

Hodnocení obálky:

O autorce:

K. A. Tucker se narodila v malém městečku v kanadském Ontariu a svou první knihu vydala jako šestiletá s pomocí knihovnice na základní škole a krabice pastelek. Je horlivá čtenářka, na hony vzdálená od žánrových nadšenců: miluje všechno od fantasy až po červenou knihovnu. V současnosti žije v jednom roztomilém městečku za Torontem spolu s manželem, dvěma krásnými holčičkami a vyčerpávajícím stádem čtyřnohých tvorů.

Více o autorce: katuckerbooks.com

Recenze:

Na Jednu malou lež jsem se těšila jako blecha. Deset malých nadechnutí byla vážně úžasná knížka se vším, co by měla být. Na druhou stranu tu byla má viditelná nechuť k Livii, protože jsem nechápala, co by se na slečně dokonalé dalo najít. A přísahám, že prvních pár desítek stran jsem k ní i takto přistupovala. Největší šok pro mě byl, že se hned na začátku zpila do němoty, nechala se potetovat a málem přišla o panenství. Jo, pusa dokořán je slabé slovo.

Kniha je čtivá, přísahám, ale prvních asi 70 stran stojí za houby. Hlavně kvůli tomu, že hlavní hrdinku máte už zaškatulkovanou jako tu nejlaskavější osobu na světě s příkladnými morálními zásadami a sexuální zdrženlivostí. Na mě až moc rychlé řekla bych, ale faktem je, že opilá Livie je pořádný nářez. Právě proto jsem knihu s mračením po stále menších úsecích odkládala a ptala se sama sebe, co to má sakra být. A pak se to zlomilo a já ji měla během dne přečtenou. Stejně jako první díl.

5 dobrých vlastností Ashtona:

1. Jsem geniální
2. Jsem okouzlující
3. Mám ho jako plnokrevník
4. Přestal jsem děvkařit
5. Jsem velice šikovný, jak jsi poznala tuhle večer

(Nechtějte vědět, co se stalo potom)

Nemám ráda, když se hlavní hrdinky ztrapňují. Vážně ne. Livie to ale brala tak dramaticky, že jsem měla sklony střídavě kulit oči a následně probodávat zeď. Když se ale konečně přestala řešit ten osudný uvítací večírek, čekalo mě „bájo“. Pravdou je, že jsem nic takového nečekala. A někdy mám pocit, že si ze mě autorka dělá srandu. V prvním díle barmanka ve striptýzovém klubu, v tom druhém nevinná školačka, co se s podporou svého vlastního psychiatra mění v bestii. A občas je to vážně tak zábavné, jak to zní. Tak fajn, nejen občas.

Jsou věci, které se od minulého dílu změnily a taky ty, které ne. Stejně jako Deset malých nadechnutí je Jedna malá lež psána ich-formou, nebojí se používat sprosté výrazy a ještě ke všemu je smrtelně vtipná. Stejně tak je konec knihy dramatický a psychologicky laděný. Co se nám dostává navíc, je pořádná dávka trapasů, tak typická pro vysokoškoláky a hlavně hlavní hrdinku, která se ze všeho nejraději červená. Na rozdíl od jiných knih to ale do této perfektně sedí. A samozřejmě, milostný trojúhelník. Ne. Vlastně čtyřúhelník.

„Ještě jednou jí to uděláš a já se ti vplížím do pokoje a urvu ti koule ve spaní, capisce?“ varuje ho s namířeným prstem. Výhružky mé sestry obvykle zahrnují poškození varlat.

Fakt upřímně nevím, kam na ty mužské protějšky Tuckerová chodí. Vážně ne. Protože Ash byl snad ještě lepší než Trent. A samozřejmě Connor. Tomu jsem sice nefandila, ale většinu knihy byl vážně milý. Liv… Hm, o té jsem už napovídala dost.

U prvního dílu jsem hlavní zápletku čekala, tady ne. A byla jsem překvapená, protože to bylo snad ještě více zdrcující než s Trentem a Kacey. Asi protože nehody jsou nehody. A úmysl je úmysl.

Kdybych se dokázala přenést přes ten začátek, Jedna malá lež by byla dokonalá. Je úplně jiná než první díl, víceméně by se dala číst samostatně (pokud vám nevadí drobné spoilery kdo-s-kým), navíc je to jedna z těch, kde se hlavní hrdinové neustále handrkují a vás baví je poslouchat (číst). Z New Adultek je za mě tato série jedna z těch nejlepších. Za tu ubranou hvězdičku se dodatečně omlouvám, kdyby mi ten počáteční trapas nebyl tak protivný, dala bych možná i plný počet. A víte co? Další díl bude o našem milém vlastníkovi striptýzového klubu. Sama za sebe nepochybuju o tom, že to bude stejně zábavné, jako to vypadá.

Hodnocení knihy:

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Baronet