Recenze: Štěstí ve stínech

sobota 20. června 2015

Název: Štěstí ve stínech / Luck in the Shadows

Autorka: Lynn Flewelling

Série: Noční běžci / Nightrunner

Díl: 1.

Počet stran: 399

Nakladatelství: Fantom Print

Rok vydání: 2011

Vazba: Pevná s přebalem

Děj:

Bude válka. Vše nasvědčuje tomu, že po dlouhé době míru Plenimar připravuje mohutné válečné tažení proti svým sousedům – Skale a Myceně. Kdysi spojenci sjednocení pod vládou hierofantů, nyní nepřátelé znesváření bojem o půdu a moc.
Plenimarští touží po vítězství ve válce tak silně, že jsou ochotni spolčit se s mocnostmi, vyvolanými tou nejtemnější magií! Jenže stane se něco, s čím ve svých plánech nepočítali…

Když je Alek z Kerry uvězněn za zločin, který nespáchal, očekává jistou smrt. To však netuší, že od tohoto okamžiku bude ve svém životě hledět smrti do očí ještě mnohokrát… Také ovšem netuší, že jeho spoluvězněm bude Seregil z Rhíminee, muž tajemného původu i minulosti, muž mnoha tváří – tulák, špeh, bard, zloděj i šlechtic.
Alek se stává Seregilovým učedníkem. Brzy cestuje po krajích, o nichž ani nevěděl, že existují, vstříc válce, o jejíž hrozbě neměl ani tušení. Netrvá dlouho a se Seregilem se zapletou do zlověstného spiknutí, které sahá hlouběji, než si dovedou představit, a které je, pokud selžou, může stát mnohem víc než jen jejich životy. Ale osud je stejně nepředvídatelný jako Alekův nový učitel, a tentokrát by je mohlo potkat… ŠTĚSTÍ VE STÍNECH.

 

První dojmy z obálky:

Nádherná, originální a slibující přesně to, čeho se vám dostane. Ilustrátorovi velká poklona.

Hodnocení obálky:

O autorce:

Americká spisovatelka fantasy Lynn Flewelling (1958) se narodila v malém městečku Presque Isle ve státě Maine. Na univerzitě nejprve vystudovala angličtinu a historii, o něco později se „vrhla“ také na veterinární medicínu, starověkou řečtinu a literaturu.

Vyzkoušela různá zaměstnání, byla učitelkou, laborantkou, prodavačkou, či malířkou pokojů. Psaním na plný úvazek se živí od roku 1996.

Flewellingová  debutovala románem Štěstí ve stínech (1996), v němž přivedla na scénu dvojici sympatických darebáků Seregila a Aleka. Román vzbudil nadšení a rozvířil vody hrdinské fantasy nejen netradičním pojetím hrdinů, ale především poutavým příběhem.

Recenze:

Se Štěstím ve stínech autorka poprvé debutovala v roce 1996. Žádné upíry ale nečekejte, jedná se o prvoplánovou klasickou fantasy odehrávající se ve středověku plném bojovníků, špehů a mágů. Úspěšná série Nočních běžců se dočkala celkem sedmi dílů a jedné nástavbové (Tamír Triad) trilogie odehrávající se ve stejném prostředí o pár století dříve. A jelikož jsou knihy stále čtené, úspěch se tak Lynn Flewelling určitě nezapře.

Začátek se nese v typickém pochmurném duchu, kde je nezajímavý (a nejspíš jen jeden z mnoha) chlapec mučen a vyslýchán, aby se přiznal ke špehounství. Jeho nevinně nikdo nevěří. Jeho bídný osud změní až cizinec Rolan Stříbrný list, který ho zachrání a nabídne mu, aby se stal jeho učněm. Alek souhlasí.

„Tohle je cestovní luk. Snadněji se přepravují v nerovném terénu nebo na koni.“
„Taky se lépe skryjí.“
„Jsou stejně dobré jako dlouhý luk?“
„Mají tah více než osmdesát liber, podle délky.“
„A co to, prosím tě, znamená?“
„To znamená, že kdybys přiměl dva muže, aby si stoupli za sebe, mohl bys je jedním šípem s širokou hlavicí proklát oba. Složí téměř všechno, od zajíce po jelena. Slyšel jsem, že prostřelí dokonce i kroužkovou košili.“

Kniha se od začátku četla výjimečně dobře, což jsem vzhledem k jejímu zařazení nečekala ani v nejmenším. Pod pojmem klasické fantasy si totiž víc než cokoliv jiného představuji měsíc soustředěného čtení, postupné třídění dojmů a samozřejmě popisy, popisy a popisy. Ani Štěstí ve stínech od nich není plně „osvobozené“, rozhodně je tu ale soustředěno víc akce a intrik. Za což musím dát palec nahoru, už delší dobu jsem nečetla nic tak promyšleného.

Další věc, která mě překvapila, byl náznak homosexuality. Kdyby se mě někdo zeptal, kam Štěstí ve stínech zařadit, bez váhání bych řekla, že do ryzí fantasy literatury s meči, magií a středověkou tyranií. Nejsem z těch, co by tyto projevy odsuzovali, ale také se rozhodně neřadím do těch, co by je vyhledávali. Proto jsem tuto nijak velkou složku příběhu vnímala mírně negativně a to že jsem ji nečekala mé dojmy ještě o něco zesílilo. Přesto nemůžu říct, že by se v tomto dílu jednalo o nějaký výrazně rušivý element, proto i kdybyste zrovna tento typ knih nemuseli, dávám vám své slovo, že to není nic, co by se nedalo přežít (a to i v případě pánů). Protože to ostatní za pozornost určitě stojí.

Máme tu krásné originální prvky jako vlastní jazyk, kalendář (ten mě štval nejvíc), pár jiných ras (ne moc, kniha je převážně o lidských charakterech vladnoucích magií) a velmi lákavé temné prostředí. Přesto příběhu dominuje něco naprosto jiného.

„Zkus se hned zkraje nepřepínat, jestli to dokážeš – o čemž pochybuji. Neumřeš, ale přistaneš na další týden zadkem v posteli, jestli si nedáš pozor. Milost Stvořitele s vámi oběma.“
Vyrazil pryč a zabouchl za sebou dveře.
„Vidíš? Zlobil se na tebe.“
„Zlobil se? Nezlobil se. Když se Valerius zlobí, nábytek chytá plamenem a zdi se hroutí – nebo něco podobného. Jeho hněv si nemůžeš splést s ničím.“
„No, ale nebyl z tebe zrovna nadšený.“
„To je zřídkakdy.“

Hlavními tahouny příběhu jsou bezkonkurenčně postavy. Alek (náš mučený chlapec) je jedna z těch výzev, která vyžaduje tvrdý výcvik a nové pokyny, co se týče hygieny. Přesto se učí rekordně rychle a vy si ho během přeměny z ošklivého nedomrlého káčátka na krásnou statnou labuť nemůžete neoblíbit. Hlavní podíl na tom má jeho učitel Seregil (výše uvedený jako Rolan Stříbrný list), který je až na pár drobností typický zloděj s tajemnou minulostí, jemuž je předpovězeno, že Alekovi bude otcem, bratrem přítelem a milencem. A ano, z této dvojice je to právě on, kdo se na svého přítele dívá trochu jinak, než měl. Příjemná změna pro mě spočívala ve vedlejších postavách, jejichž jména v jiných knihách většinou pozapomínám. V Nočních běžcích, ať už se jedná o Thera, nebo Micuma, si jednotlivé charaktery snadno zapamatujete.

Štěstí ve stínech je velmi příjemné čtivo obsahující přesně to, co by správné fantasy mělo obsahovat. Menší (osobní) minus spatřuji v pletkách Aleka a Seregila, které mi v tomto žánru přijdou minimálně zvláštní a trošičku i nepatřičné. Jako celek ale hodnotím všemi prsty, co jich na rukou mám a právě teď vás přes monitor vyzývám, abyste si knihu přečetli.

Hodnocení knihy:

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fantom Print