Nedávno jsme tu měli recenzi na knihu Galgad – příběh strážce země. Teď si dáme rozhovor s autorem a příště… Hm, příště by to mohlo být ještě něco jiného, ne? 🙂
Galgad je vaše první dílo, nebo jste s psaním začal už dřív? Spisovatelem jste se chtěl stát odmalička, nebo to bylo jako blesk z čistého nebe?
Galgad je vůbec první věc, kterou jsem napsal. Nikdy jsem si nemyslel, že budu někdy zkoušet psát. Od mládí mě lákala hra na kytaru a hudba. Ale pak z toho nějak sešlo.
V jaký okamžik vás námět napadl?
Seděl jsem v autě na benzínce a pil kávu. A tenkrát se mi v hlavě zrodil hrdina i se jménem. Přijel jsem domů a zapsal si vzhled, vlastnosti, úlohu strážců atd…
Jaký to byl pocit držet knihu poprvé v rukou? Byl to pocit nevýslovného štěstí, nebo spíš panický záchvat, že už nic nemůžete přepsat?
Žádný pocit nevýslovného štěstí neproběhl, i když jsem myslel, že proběhne.
Když jsem z palety vytáhl první výtisk, tak jsem se spíš pousmál, že jsem se tolik let dřel pro něco tak malého. Ale kniha je navrhnuta s ohledem na co nejefektivnější tisk na stránku.
Na druhou stranu je hodně knih, které jsou dějově kratší než Galgad. Ale čtenáře mohou klamat na první pohled. Můžou být větší, můžou mít více stran. Ale sazba textu na stránce je řídká s velkými písmeny.
Využíval jste při psaní pomoci beta čtenářů, nebo jste s knihou vytasil, až když byla hotová?
Využil jsem zpětné vazby od několika přátel a doporučil bych to všem začínajícím autorům. To má opravdu cenu zlata.
Máte okolo psaní nějaký zvláštní rituál, nebo prostě sednete ke stolu?
No určitě potřebuji hudbu, která vyvolává emoce, nebo člověka prostě jen uvolní. Je důležitý i klid od okolí.
Píšete raději na klávesnici, nebo na papír? Co prostředí?
No první verzi jsem psal ještě do sešitu rukou. Ohledně děje nemá s knihou moc společného a samotná úroveň byla dost špatná.
Postupem času jsem pochopil, že v psaní má obrovskou roli to nekonečné přepisování, takže u mě z tohoto pohledu vítězí klávesnice. Na papír rukou bych se v té hromadě úprav nevyznal.
A prostředí je následující, všude se povalují papíry s poznámkami, knihy, na nástěnkách rozepsané postavy, vývoj děje. Několik stěn místnosti je polepeno obrázky přírody, zvířat, fantasy náměty, válečníky… Takové prostředí postupně vzniklo při psaní prvního dílu.
Jaká je vaše nejoblíbenější kniha a autor? Co knihy v dětství?
No asi Tolkien a jeho fantasy knihy. Harry Potter se mi líbil. Z našich končin určitě Jaroslav Monte Kvasnica, četl jsem dvě z jeho knih o vlcích, to je opravdu úžasná záležitost.
No já jsem pořádně začal číst tak před 5,5 lety, když jsem se rozhodl, zkusit napsat tento příběh. Takže ojedinělý případ z dětství byl Poklad na ostrově, knihu jsem loni našel v krabici. Jde taky o takovou slabší knížku, ale ten příběh se mi líbí. Žádné velké zdržování, roztahování příběhu počtem stran, ale rovnou na věc, tempo vás drží stále u knihy.
Ovlivňuje vás vaše volba knih při psaní?
No ke knize jsem pročítal mnoho z literatury faktu: o přírodě, předcích, historie… Tam šlo hlavně o inspiraci. Ale je pravda, že než si začínající autor najde svůj styl, měl by být hodně opatrný, jaké knihy s příběhem bude číst. I když si to neuvědomuje, může se mu vloudit pod ruce styl autora, kterého právě čte. Nejhorší asi je, když má člověk nějaký vzor. Pak se může stát lehce jeho kopií.
Která postava z vaší knihy je vaše nejoblíbenější?
Těch je víc, ale asi Galgad. Je přece jen první postavou, která mě kdy napadla, následně odstartovala celé tohle dobrodružství se psaním.
Galgad – příběh strážce Země má být první ze série příběhů, můžete nám prozradit něco o tom dalším, nebo je to zatím tajemství?
No tento díl měl být vlastně jen takovým stručnějším úvodem. Původní představa byla, že by mohla být druhá kniha dvakrát tak dlouhá, ale to se asi s velkou pravděpodobností nestane. No uvidíme, jak to celé dopadne. Přijdou důležitější témata, kterých jsem se chtěl dotknout postupně v knihách, čtenář se dozví více o strážcích. Doufám, že se mi podaří se někam posunout, zbavit se nějakých těch nedostatků, který měl první díl, aby byla další kniha o kousek lepší. Jestli se to podaří, to ukáže čas.
Co byste na závěr vzkázal začínajícím spisovatelům?
Hlavně výdrž. A pokud patříte mezi ty, kteří chtějí přijít s něčím svým, tak vy musíte mít dvakrát tak větší výdrž. Protože pokud neznámý začínající autor napíše knihu mimo zrovna populární vlny, je to hodně špatná kombinace pro hledání nakladatele.
Nevím jak vy, ale mně se tahle menší zpověď a nahlédnutí do zákulisí líbilo moc. Na závěr můžu snad jen prozradit, že jestli vás kniha alespoň trochu zaujala, měli byste na blogu najít další zajímavý článek obsahující soutěž. Zatím nebudu prozrazovat podrobnosti, ale už brzy se dozvíte víc.
Social Icons