Alenka v říši hormonů | Alenka v říši zombií

úterý 15. srpna 2017


Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee

Když Alenku Bellovou varovali, aby se po setmění nikde netoulala, spíš než na příšery uvěřila na otcovu chorobnou paranoiu. Není se tedy čemu divit, že v onu osudnou noc, kdy s rodiči a malou sestrou Em projíždějí kolem tolik obávaného hřbitova, je na vině jen a jen ona. Kdyby nenaléhala, Em by se nakonec musela smířit s tím, že recitál proběhne bez ní, auto by nehavarovalo a oživlé mrtvoly by si nepochutnaly na jejich mase. Alenka se před touto událostí bála mnoha věcí, žádnou z nich ale nebyla noc.

Oficiální anotace, i můj „výcuc“ prvních třiceti stránek vás právě teď vřele nabádají k tomu, abyste si mysleli, že už tak dostatečně temná a bláznivá Alenka se bude potýkat s ještě většími děsy, než kdy dřív. I Gena Showalter se vás od začátku do konce bude zoufale snažit přesvědčit, že se jedná o jednu z nejtemnějších young adult knih, na jakou jste v poslední době narazili.

„Jsem Ali,“ zopakovala jsem.
„Skvělé. Já jsem Kathryn, ale všichni mi říkají Kat. Ale opovaž se dělat nějaké vtipy o kočkách, jinak ti ublížím. Svými drápy.“ Mávla na mě dlouhými prsty se zaoblenými nehty. „Mňoukat jsem přestala už dávno.“

To by ovšem Alenka zmítaná depresí a sebeobviňováním ze ztráty rodiny nesměla hned v dalším okamžiku slintat nad specifickým objektem zájmu, jakým Cole Holland. Cole Holland, reprezentativní kus mužského pokolení se zvláštníma fialovýma očima, úžasně svalnatou a nepochybně mužnou muskulaturou, do kterého se Alenka zamiluje na první pohled a který ji od jejích tragických myšlenek dokáže odloudit dokonce lépe, než její nová nepřiměřeně hlasitá kamarádka Kat, co smutek považuje za smrtelnou nudu, terapeutka, která by měla vědět, co dělat, nebo starostliví prarodiče připravení jí s jejím břemenem kdykoliv pomoci. Jak? Stačí jeden neopětovaný pohled.

Když pomineme romantickou linku, která se doslova rozhoří v momentě, kdy hlavní hrdinka pohledem narazí na jistého děsně sexy jedince a která se knihou táhne jako všudypřítomný zápach nad mršinou, budeme se muset nutně zaměřit nad původním tahounem celé knihy, a to je dějová linka inspirovaná Alenkou v říši divů. Ta už po krátké chvíli působí jako hanobení původního díla, protože není ani zdaleka využita tak, jak by si zasloužila. Spíš než cokoliv jiného se autorka přiklání k typickým béčkovým filmům ála Mean Girls, co normálně sledujete, když je vám pod psa a nechcete moc zapojovat své mozkové buňky.

Najdete zde všechno – hlasitou, nádhernou a naprosto coolovou holku, co si naši hlavní hrdinku ochotně složí pod své ochranné křídlo, její kult stejně nádherných kamarádek, co ve skutečnosti hledá pátou do počtu (a naše otřesená a nemluvná Alenka v ošuntělých hadrech je pro ně z nějakého neznámého důvodu ten nejzajímavější objekt v širokém okolí), ředitelku doktorku Wrightovou, co nové studenty jako tvrdá (ale coolová) obchodnice, kterou bezpochyby je, hned po uvedení svého tvrdě vydřeného titulu varuje, aby ji neoslovovali ani příjmením, ani jakýmkoliv úctyhodným oslovením kromě oné vydřené doktorky, drsňácký objekt zájmu, nad kterým hlavní hrdinka slintá, intriky, žabomyší války, lásky, žárlivé scény a kluky, hlavně kluky. Coolové kluky. A coolové holky. A coolové ředitelky. Dokonce i coolovou střední, co má ve školních barvách snad i toaletní papír. Pokud se ovšem studenti nespokojili s tygříma ušima, jejich coolového maskota.

Budova sama o  sobě byla rozlehlá a  trochu děsivá, protože, páni, Tygři brali svoje školní barvy vážně. Tolik černé a zlaté jsem nikdy neviděla. Černé cihly střídaly zlaté. Rostla tu spousta stromů, ale i ty byly pomalované, kmeny černě, listy zlatě. K hlavnímu vchodu vedl betonový chodník s černozlatými tygřími tlapami. Přede dveřmi stál detektor kovů, na který někdo připevnil tygří uši a fousky, takže i detektor měl tygří obličej.

Ráda bych vás ujistila, že se kniha alespoň dobře čte, ale okolnost, že jsem ji četla déle než měsíc, hovoří za vše. Dialogy často vyhlížejí nereálně, popisy emocí, které vůbec nepůsobí upřímně, doprovázely každou jednotlivou scénu a narušovaly charaktery i pozice, ve kterých by se jednotlivé postavy měly nacházet. Zombie a tolik očekávaná atmosféra plná strachu jsou zde jen jako nutný nefungující přídavek.

A Říše divů? Tu raději ani neočekávejte, například populární scéna s bláznivým čajovým dýchánkem je zde vyobrazena jako teenagerská party s disko koulí a pivem.

Alenka v říši zombií by mohla být jedním z dalších průměrných dívčích románů, výrazné nedostatky z ní bohužel ale činí spíš podprůměr. Líbit by se mohla v případě, že hledáte něco nenáročného se špetkou fantasy a spoustou romantiky. Nic převratného však nečekejte.





Oficiální anotace:

Nezastaví se, dokud nepošle každou chodící mrtvolu zpátky do hrobu. Navěky.

Kdyby někdo řekl Alence Bellové, že se jí v jednom úderu srdce změní život, vysmála by se mu. Aby se z jejího šťastného života stala tragédie? Ale no tak. Jenže to je přesně to, co se stalo a trvalo to přesně jeden úder srdce. Jedno mrknutí, jeden nádech, jedna sekunda… a všechno, co znala a milovala, bylo pryč.

Její otec měl pravdu. Příšery existují.

Aby pomstila svou rodinu, musí se naučit bojovat s nemrtvými. A aby přežila, musí začít věřit největšímu rebelovi ze všech – Coleovi Hollandovi. Ale i Cole skrývá tajemství, a jestli si Alenka nebude dávat pozor, může se ukázat, že tahle tajemství jsou nebezpečnější než samotné zombie.

Název: Alenka v říši zombií / Alice in Zombieland
Autorka: Gena Showalter
Překladatelka: Pavla Kubešová
Série: White Rabbit Chronicles
Díl: 1.
Počet dílů v sérii: 4
Počet stran: 322
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2017
Vazba: Měkká

O autorce:

Gena Showalter je autorka bestsellerů New York Times a USA Today, například strhující série Lords of the Underworld, dvou sérií pro dospívající čtenáře – Everlife a White Rabbit Chronicles – a skvělé série Original Heartbreakers. Byla nominována na ceny National Reader’s Choice a RITA. Její romantické povídky byly otištěny v časopisech Cosmopolitan a Seventeen a její knihy byly přeloženy do několika jazyků.

Pokud se o ní chcete dozvědět více, navštivte její stránky genashowalter.com.