© CinemArt
Název: Hastrman | Premiéra: 19.4.2018 | Režie: Ondřej Havelka | Předloha: Miloš Ubran
Český folklór, milostné vzplanutí a lehce ponurá atmosféra s překrásnou krajinou českých bažin a rybníků – to je Hastrman.
Sranda věc, mít matku, která vám rozumí. Dva dny před premiérou na mě vyskočil Hastrmanský trailer, tak jsem si řekla že hm, hm, to by konečně mohlo být něco, na co by se dalo koukat, den před premiérou jsem se zmínila před výše uvedenou matkou (pluku), že mě po dlouhé zaujal trailer na český film a protože jsme obě na podobné vlně, začala nám svítit očíčka, fosforeskovat těla a tak, znáte to, normální démoni. Abych se dostala k jádru pudla, to, že je den před premiérou jsem zjistila, když se mě mamka zeptala na datum premiéry. Lokální kina jsou, super, abyste věděli, můžete si přijít úplně na pána bez rezervačky a ještě se dostanete do oblíbené řady. Takže ano, po dlouhé době jsem to stihla v den celorepublikové premiéry.
Bože, mně se to TAK líbilo. Tři čtvrtiny filmu jsem se na sedadle rozpouštěla nad krajinkami, folklórem a tím, že tohle vyplodil někdo, kdo režii filmu ještě nikdy předtím řešit nemusel. Celé mi to přišlo jako kříženec Babičky, Pýchy a předsudku/Daleko od hlučícícho davu (pomalým tempem, laděním a tak, byť hlavní hrdina chodí s rozevlátým kabátem, pana Darcyho teď na mysli určitě nemám). Seriózně, tohle bylo tak hezky naservírované, že jsem si říkala, jak to mohli natočit Češi. Jasně, jasně, když pomineme pohanské rituály a zřetelné české reálie.
Jestli vás bude někdo strašit tak jako mě, že na vás beztak vyskočí samé nahotinky a po zhlédnutí si budete muset vzít psychotika, abyste podobný výtvor přežili, tak ne, nahotinky tam až na narážky nejsou skoro žádné (vůbec žádné, pokud nepočítáte oblečený akt), herci hrají natolik pěkně, že se s postavami více, či méně ztotožníte a celé je to moc krásně tajemné a kapku ponuré. Horor to ale vážně není, na to rovnou zapomeňte. Snad i ten thriller je docela k polemice.
Dva nesesaditelnými tahouny filmu jsou Lábus a představitel titulní role Karel Dobrý. Lábus klasicky obstarává všechen doplňující humor, Karel Dobrý pak útočí na sympatie diváka, někdy nutno dodat, trochu přehnaně frekventovanými dojatými pohledy, většinou ale klasickým symptomem nepochopeného osamělého záporáka. Z uhlazeného elegána nám zraje na příležitostného topitele a svůj profil uzavírá vývojem v psychopata a netvora. Samozřejmě, že se mi to líbilo, co byste čekali.
Simona Zmrzlá pak jako Katynka poměrně příjemná, ještě teď ale přemýšlím, jestli by ve své době s takto výraznými názory obstála (ne).
Odstavce, které jsem právě teď dopsala, byly shrnutím cca prvních 85 minut filmu. Od jedné konkrétní scény v bouřce, kde figuruje strom a jisté vzplanutí, film pro mě ztratil na kvalitě, protože následující děj od této chvíle byl opravdu šílený. Filmu by hrozně prospělo těch dvacet minut do dvouhodinovky, takhle bylo v té poslední čtvrthodince všechno hrozně napráskané a uspěchané a na výsledném wtf dojmu to jen přidalo.
To, co mělo působit poeticky (a ve správném tempu to mohlo působit dokonce i krásně melancholicky a smutně), skončilo ve výsledku jako mírná absurdita, protože se to všechno seběhlo sakra strašně rychle a co se to tam teď sakra děje, co a jak a proč a wtf.
© CinemArt
Neberte mě zle, tohle bylo nesrovnatelně lepší, než české kajdy dnešní doby a na další počin Ondřeje Havelky se skutečně těším. Kdybych mohla nějak zpětně rozhodovat o tom, jestli na film do kina půjdu, nebo ne, šla bych. Příjemnou záležitostí bude i sledování televize, ČT, chválabohu, nedává reklamy. A neříkám to jen jako vstřícné a shovívavé gesto jako to každoročně dělají maminky u retardovaných pohádek, jen protože mají fotku s ještě retardovanější princeznou, nebo se jim líbí ty víly v ryze české pohádce (já se tak musím smát, proč víly, bože, my máme rusalky).
Svým způsobem jsem čekala snímek víc hororověji laděný, výsledek mi ale ani při nejmenším nevadil. Protože cokoliv, kde nepochopení psychopati nosí rozevláté kabáty a vycházkové hole minimálně za omrknutí stojí.
Okomentovat