Název: Na výletě s Mary Poppins | Autor: Héléne Druvert | Rok vydání: 2018 | Nakladatelství: edice Knihy Omega

Profil knihy na Goodreads

Umělkyně Héléne Druvert se mi nevědomky zapsala do paměti převyprávěnou verzí Fantoma opery, kterou jsem si poměrně nedávno objednala jako připomínku něčeho, co mám velmi ráda. O tom, že má na kontě i knihu s legendární Mary Poppins, jsem neměla ani ponětí, potom jsem ji ale viděla v českém vydání, kde mě okamžitě upoutaly nevinně vyhlížející siluety a dechberoucí hra světla, která se s tímto formátem pojila. A protože mám ilustrované knihy velmi ráda, okamžitě jsem ji zatoužila vlastnit.

Knihou provází krátký, poměrně jednoduchý příběh, ostatně přesně v takovém formátu, který ilustrace a stínohru doplňuje, nikoliv narušuje. Samotná magie se odehrává právě v okamžiku, kdy vezmete svítilnu, nebo mobil a stránky si nasvítíte – výsledný efekt, jak můžete vidět, stojí za to (úplně nový rozměr zábavy pak nastává ve chvíli, kdy si obrysy promítnete na strop, obzvlášť pokud je přítomno dítě).

Nové, úhledně sestavené a zabalené balení dlouholeté klasiky není jen o příběhu, který známe, ale i o moderním neméně kouzelném pojetí, které si každá klasika zaslouží. Byť je děj velmi zestručněný, potěší každého, kdo o Mary Poppins kdy četl, nebo ji viděl. A to i v podání nového filmu s Emily Blunt, který se do kin chystá už v prosinci.

Asi není příliš třeba dodávat, že si toto sváteční vydání Mary Poppins užijí dospělí, i děti. Těžko byste našli univerzálnější klenot, který potěší i toho nejnáročnějšího milovníka knih. Protože preciznost práci Héléne Druvert rozhodně nechybí.

Knihu můžete zakoupit na stránkách Knihy Dobrovský

Je krásné letní ráno a v třešňové aleji panuje klid. Michal s Janou běží do parku vyzkoušet nového papírového draka. Ale co se to na obloze rýsuje za stín? Nebude to Mary Poppins, která za dětmi přiletěla na návštěvu? 

Výlet s Mary Poppins doplňuje množství krásných a netradičních ilustrací, jež ve spojení s působivým příběhem dávají dohromady skutečně nezapomenutelnou knihu.

Recenzní výtisk poskytnut Knihy Dobrovský

„Good Night Stories for Rebel Girls“ byl titul, který na mě zíral z Facebooku v době, kdy vzniklo tohle upoutávkové video na knihu. Tehdy se jednalo o projekt shánějící finanční podporu, takže jsem to bez větší pozornosti odmávla s tím, že nějaké bláznivé feministky zase budou všem cpát, jak jsou chlapi neschopní a vesele si scrollovala dál. Ha, ha, kdyby jen tohle.

Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky jste už na trhu museli zahlédnout. Aby ne, pyšní se krásným grafickým zpracováním, opírají se o skutečné historické osobnosti a bože, jsou tam ty naše milované spisovatelky. Něco takového nejde pokazit, ne, ne.

Ale ano, jde. Předem varuji, tohle je unpopular opinion. A nebude to pěkné.

Proč ano

Abych začala něčím pozitivním, dobrá polovina příběhů vás zaujme a opravdu obohatí. Na stránkách této knihy vás čekají nejen Jane Austen a sestry Brontëovy, ale i vědkyně a hrdinky jako například Marie Curie a Irena Sendlerowa. Bohužel, inspirativní osobnosti a opravdové dámy jako Helen Keller a Astrid Lindgren nejsou jediné, kdo na stránkách této knihy našly útočiště. A nejen Alžběta I. a Evita tomu škodolibě přikyvují.

Tabuizace dějin

Strašná sranda, když si v klidu čtete medailonky a najednou na vás vybafne Coco Chanel. Žena, která využívala muže, spala a sympatizovala s nacisty (tohle si klidně vygooglete), schvalovala antisemitismus a další velmi příjemné záležitosti, které historie a tato kniha milosrdně opomínají.

Ó ano, nechybí samozřejmě ani kontroverzní Evita, nechutné dobyvatelky, které plenily pro peníze a to všechno v úhledném balíčku nadepsaném: „Děti, tohle jsou vaše hrdinky!“

Vezměme si například takovou japonskou císařovnu Jingū, ta má pro sebe nádherně vyhrazenou stránku jen o tom, jak dobývala Koreu. K tomu úchvatný citát:

„Zbraně v rukou, vyzýváme zvedající se vlny, nebude to dlouho trvat a naše flotila se zmocní země pokladů.“

Ano, hlavně nezapomeňte doplnit, že to podle legend byla čarodějka a dítě v sobě nosila tři roky. Vážně. Krveprolití. Sprosté zabírání cizího území. Proč? Navíc, když se o kousek dál zmiňuje korejská královna o pár století mladší. Co kdyby jí ta Japonka vtrhla na území a všechny je zmasakrovala? Co na to Lozen, jedna z posledních válečnic kmene Apačů? Co kdyby proti ní Spojené státy poslaly ženskou důstojnici? Patřila by do této knihy? Taková pocta, dávat hrdinky a ochránkyně svého lidu na stejný piedestal, jako dobyvatele jejich území. Lozen by byla nadšená. 

Aby toho nebylo málo, kniha si nebere na paškál jen pochybné historické osobnosti, ale i současnice. Mezi nimi Hillary Clinton a nedávno zesnulá Margaret Tatcher. Ne, opravdu nepotřebuji, aby mi dětská kniha dohazovala pochybné političky coby vzor. Když něco píšu jako pohádku pro děti, očekávám, že budu mít čisté zdroje. Jaký to má smysl, psát o ženě, která zachránila na dva tisíce židovských děti, když hned o pár stránek dál čtu o nacistické sympatizantce?

Och, a zmínila jsem třeba takovou Joan Jett? Super zpráva – drogy, sex a Rock ‚n‘ Roll, mhm. Ještě Pussy Riot by to chtělo.

Kniha jako mediální vliv

Kvanta a kvanta žen z arabských států. Já to beru, jestli cítíte, že dětem chcete naservírovat uprchlíky, teroristy, ženy bojující proti sjednaným manželstvím a Krym, dejte to tam. Ale stačí jeden příběh s danou tematikou, fakt, děcka už tak z toho budou mít hlavy jako melouny (beztak budete dělat miliardu dalších dílů, tak to jen rozkouskujete, no, bože).

Osobně také nechápu, proč tam dávat transgender dítě ze základní školy, Lili Elbe vám nic neříká? Aha, vlastně, tam byste museli vypustit informaci, že se ve svých memoárech považovala za hermafrodita. To my nechceme, my přece informace nevypouštíme!

Feminismus

Na můj vkus bylo až příliš často zmiňováno, jak moc muži ženy utlačovali, v jednom medailonku hned na začátku je dokonce doslova napsáno:

„Nikdy se nevdala – vlastní nezávislosti si cenila stejně jako nezávislosti své země.“

Celkově mi přišlo, že s tím, jak moc je zdůrazňována historická i současná nerovnost mezi mužem a ženou, se to už trochu přehání v neprospěch mužů. Jsou to děti, ne idioti, nemusíte pořád zdůrazňovat, jak moc to měly (a mají, to nezpochybňuji) ženy kvůli mužům na houby, ony si to zapamatovaly z miliardy zmínek, které jste napsali předtím. Fakt, polovina by bohatě stačila.

Jejda, málem bych zapomněla na chuděrku Artemisiu Gentileschi. Na její stránce je větší polovina textu věnována procesu s Tassim, tvorba přitom zabírá ze stránky jen malou část. Ale super, víme o tom, že byla znásilněna. Protože to utváří její charakter. Ne, že by to byl jediný profil ochuzený o důležité informace.

Půvabně působí i výlučně ženská jména ilustrátorek, jen si představte tu poptávku: „Sháníme ženské ilustrátorky, muži nedokážou ženské hrdinky patřičně ocenit, takže jen ženy, sorry.“

Ale to je možná jen můj osobní pocit zesílený předmluvou o genderové rovnosti.

Být úspěšná

Zvláštní, co si pod pojmem „být úspěšná“ autorky někdy představí. Když jste světově proslulá architektka a začnete hysterčit, protože má vaše letadlo malé zpoždění, je v pohodě, že vašemu výlevu nakonec vyhoví, protože, opět cituji:

„Posádka se bránila, že to nepůjde, už mají přece naložená všechna zavazadla. Zaha ale byla neústupná – a nakonec si prosadila svoje. A tak to dopadlo skoro vždycky.
Taková Zaha prostě byla.
Ráda překračovala všemožné hranice a dělala věci, které ostatním připadaly zhola nemožné.“

Nekecám, takhle to tam doslova je, nic jsem nevynechala. Úžasná zpráva – když jste úspěšní, bezohlednost a to, že jste rozmazlení fakani, je vlastně překonávání nemožného. Jestli je na té historce víc, netuším. I kdyby bylo, autorky nic dalšího neuvedly, jako důvěřivý čtenář si tedy odmítám googlit, jestli měla naše architektka nouzi o čas, nebo prostě chytla nerva jako obyčejný pětiletý grázlík.

Závěr

Abyste neodcházeli s pocitem, že si knihu nemůžete koupit, můžete. Pokud jste ale stejně jako já na některé eufemismy přecitlivělí, u prvního čtení se budete pěkně rozčilovat. Přesně tak, první čtení, protože podruhé už budete vědět, které profily vynechat a které si opravdu užít. A ono opravdu je, co si užít – při procházení mi to vyšlo na větší polovinu výjimečných žen, s tím, že se odmítám pouštět do zkoumání pravých tváří některých uvedených osobností, to by byla spíš polovina střídmá.

Tak. A teď chci popravdě vědět – kdo to četl, kdo si to opravdu užil a kdo zaznamenal něco, co páchlo po zdechlině? A jestli jste nečetli, pořád se chystáte, nebo s knihou budete více opatrní?

Sto krátkých příběhů vypráví životní osudy stovky mimořádných žen z minulosti i současnosti. Umělkyně, sportovkyně, vědkyně, političky a další velké osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do historie, inspirují malé i velké čtenáře snít velké sny. Seznámíte se s královnou Alžbětou I., módní návrhářkou Coco Chanel nebo s tenistkou Serenou Williams. Každý medailonek navíc doprovází celostránkové portréty od šedesáti výtvarnic z celého světa.

Název: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky (GR)
Autorky: Elena Favilli, Francesca Cavallo
Překlad: Alžběta Franková
Série: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Díl: 1.
Počet dílů v sérii: 2 (?)
Počet stran: 212
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2018
Vazba: Pevná

Francesca Cavallo – oceňovaná spisovatelka a ředitelka divadla, toto její sedmá kniha

Elena Favilli – oceňovaná žurnalistka a podnikatelka

Byť se se sama za sběratele nepovažuji, nemohu popřít, že mi nedělá problém si pořídit další vydání jedné a té samé knihy. Samozřejmě, všechno má své hranice, tuto praxi tedy uplatňuji jen u opravdu těch nejoblíbenějších knih.

V současné době se jedná o dvanáctku, knihy, které mám dvakrát z důvodu angličtina/čeština nepočítaje, to bychom měli přibližně dvacítku. Kroutíte hlavou a ptáte se, jak je to možné? Zhruba před dvěma lety bych reagovala úplně stejně, po první přečtené knize v angličtině mi ale nastaly krušné časy, protože jak jinak, cizí ovoce vždy o něco lépe chutná. A tak jsem spadla do jámy plné nádherných knih, které jsem chtěla všechny vlastnit. Důvody jsou různé a dále v článku bych vám je chtěla přiblížit. Na obhajobu: Já se fakt bránila.

Jazyk

Jak už jsem trochu naťukla, úplně prvotním impulzem pro pořízení dalšího vydání již vlastněné knihy, byl, je a bude jazyk. Pokud se mi kniha mimořádně líbí v češtině, nebo její mimořádnost naopak snižuje překlad, pořizuji si knihu v angličtině, a to ideálně v obálce, která se mi líbí nejvíce, protože ze začátku nepočítám s další edicí. Stejný princip funguje někdy i naopak, ale tehdy se většinou jedná jen o opravdové minimum knížek s tím, že nepřibývají další vydání, protože hezky zdobené knihy jsou většinou klasiky.

Písmo

Ó ano, i to se může stát, čtete správně. Na obrázku to není tak dobře vidět, ale kniha napravo (Jane Eyre v edici Word Cloud Classics) má tak malé písmo, že máte nutkání si vzít lupu, zatímco kniha nalevo (Jane Eyre v edici Faber Children’s Classics) byla pořízena právě kvůli větší velikosti písma. Tohle samozřejmě nelze předpokládat, k mé smůle byla právě ta s malým písmem moje úplně první Jane Eyre v angličtině – dokážete si představit, jak rozčarovaná jsem byla, když jsem ji držela v ruce.

Ilustrace z Anny ze zeleného domu

Ilustrace

Nejkrásnější a pro mě logicky nejodůvodnitelnější (kromě jazyka, samozřejmě), jsou knihy pořízené kvůli ilustracím. Pokud je kniha moje oblíbená, nedělá mi problém (mně, ne mojí peněžence, abychom si rozuměli) za její ilustrovanou podobu utratit menší jmění. Některé jsou opravdová mistrovská díla a ráda na ně pomýšlím jako na obrazy, za které někdo jiný utratí daleko větší částky s daleko menšími výčitkami svědomí. Dobře, jedná se jen o přetisk ilustrace, ale stejně, je něco krásnějšího, než koukat na vaše milované postavy, jak přicházejí k životu? Ilustrace perfektně dokreslují atmosféru a i když si od nich také ráda odpočinu (vlastní představivost a tak), nedám na ně dopustit.

Překlad

Ano, opravdová zvěrstva, jako v případě Anny ze zeleného domu, se dějí. Tato klasika u nás původně vyšla v poněkud osekaném a zásadně změněném překladu, který Albatros minulý rok napravil („nové“ vydání můžete najít i v Levných knihách, bohužel se jedná o stejný starý překlad, který vám ze srdce nedoporučuji), hrůzostrašné zážitky ale přetrvávají.

Pokud pomineme diametrálně odlišné věty (vyškrtnuté, přepsané, zpřeházené), nejde si nevšimnout určitého rozdílu při diskuzi s někým ze Slovenska, a to zejména u jedné nejmenované, pro děj podstatně důležité kapitoly. Ta nejmenovanému Slovákovi dokáže, že jste hňup, když knihu prohlašujete za svoji oblíbenou, přitom si na něco takového vůbec nevzpomínáte. Pak přijdete na to, že za to nemůžete vy, ale paní překladatelka, která se ji rozhodla prostě vynechat.

Podobný, nikoliv však stejně dramatický překlad byl u Fantoma opery, kde mi některé výrazy přišly zvláštní (šála měnící se v šátek a tak pořád dokola, ačkoliv zrovna tato věc se s dalším překladem neeliminovala, Leroux nejspíš prostě ignoroval rozdíly v dámské gardorobě), jindy jsem skřípala zuby nad přeloženými jmény. Vysvětlete mi, proč někdo potřebuje mít Christinu Daaéovou, proč.

Komentovaná klasika

Já miluju komentovanou klasiku, bože. Mým snem je pořídit si všech šest knih Jane Austen jako „annotated“, protože se dozvídám spoustu užitečných věcí, které bych jinak na internetu tak pěkně pohromadě a stručně nenašla.

Obálky

Ano, i něco takového jsem udělala. Ne v enormním množství, ne za plnou cenu, ale udělala. Některé obálky mají duši a já je chci vlastnit. Toť vše, co k tomu chci říct.

Zjednodušená edice pro děti

Stejně jako dva následující body, které po tomto následují, tuto záležitost ani tak úplně za první známky šílenství nepokládám. Jedná se sice o stejnou knihu, obsah je ale zkrácený, mnohdy obsahově zábavně upravený, aby jej mohly číst děti, případně jazykově méně pokročilí (ano, mám doma i tři zrcadlová vydání klasik, pořízených právě kvůli zkrácené formě), jedná se tedy o poměrně unikátní text. A ano, má to ilustrace. Hodně ilustrací. A já ilustrace zbožňuju, to už jsme si řekli.

Fantom opery – Pop-Up kniha

Pop-Up

Zvláštní kategorií jsou Pop-Up knihy, ty mají obrázky a dokonce hýbátka. To jsou takové ty skoro 3D věci z papíru, co jste milovali jako děti (na obrázku vidíte jednu z jednodušších verzí z osmdesátek, dnešní Pop-Upy jsou mnohem propracovanější) a kterými budete posedlí jako dospělí, protože klasika v Pop-Up verzi, to sakra chcete. V podstatě neexistuje dospělák, který by si u mě rád s okýnky nezahýbal, protože SE TO PROSTĚ HÝBE.

Pride & Prejudice – Marvel

Komiks

Poslední kategorií je komiksová podoba knihy. Komiksům jsem propadla už před nějakou dobou, dodnes mě to však neopustilo. Pokud se mi líbí ilustrace a vím, že příběh je jeden z těch, který snesu v absolutně jakékoliv reprodukci, můžete se spolehnout, že inkriminovaný komiks najdete u mě v knihovně. Marvelácká adaptace Jane Austen je navíc fakt totálně prďácká.

Prvních pět knih v mé knihovně s největším počtem jednotlivých vydání:

Pýcha a předsudek – 15 kopií

Jane Eyre – 13 kopií

Fantom opery – 7 kopií

Anna ze zeleného domu – 7 kopií

Tajná zahrada – 5 kopií

Co vy, máte doma knihy „jen jednou“, nebo si taky budujete malou sbírku? Máte nějaký jiný plán, podle kterého si kupujete další vydání knih?

Množství z nás si oblíbilo příběh Claire, která cestovala do minulosti, aby našla svou budoucnost. Ať už v knižní, nebo seriálové podobě, příběh tajemného Skotska a jednoho z nejkrásnějších párů prostě zbožňujeme. Pokud se stejně jako já rádi dozvídáte něco ze zákulisí, nebo jen chcete ohledávat fotky nádherných dobových kostýmů, u průvodce Jak se točí Cizinka, byste měli rozhodně zbystřit. Kniha mapuje první dvě série, seriálu se přitom věnuje hned z několika rovin.

Uvnitř si přečtete detaily o tom, jak se skutečný proces převedení knihy do televizních obrazovek, odehrál, a to od okamžiku, kdy se rozhodlo, že z Cizinky bude seriál, přes první návrhy scénáře až po samotný casting. Nejsou opomenuty lokace, dekorace, dokonce ani ústřední píseň a úvodník seriálu. Doplněny jsou i zvláštnosti, se kterými si jednotliví herci, i štáb museli poradit.

„Neexistuje moc důkazů, že by se dřív nosily rodové tartany. Hodně se o tom polemizuje. V podstatě se většina historiků shoduje na tom, že byly spíše romantickým výmyslem lidí z viktoriánské doby.“

Rozbor seriálu se přitom nesoustředí jen na celkové nesnáze, ale i na konkrétní epizody – každé jsou věnovány čtyři stránky, nechybí ani doprovodné fotky, aby si čtenář mohl vybavit, o který díl konkrétně šlo. Prostor navíc vyplňují detaily o jednotlivých hercích a jejich přístup k uděleným rolím (jedná se vždy alespoň o dvě stránky, v případě Caitriony Balfe kupříkladu pět).

Mými oblíbenými úseky byly studie postav, detaily kostýmů a rekvizit, přitom ale i zajímavosti o přístupu herců k dané situaci, se kterou se v souvislosti se seriálem museli potýkat, nebyly k zahození. Potěšily mě ale i detaily o provedené kaskadérské práci – ne, že by cokoliv mělo na proces navrhování šatů pro druhou sérii (Také se tak rozplýváte nad těmi žlutými květinovými šaty, co měla Claire u dvora na sobě? Bože, a ty klobouky a kabelky – ta, co vidíte nahoře, je obzvlášť vyvedená.), tam jsem opravdu milovala všechny vzory, i zvláštní střihy.

„Říkala jsem Ronovi, že nemáme šanci najít správného Jamieho.“

Pokud jste si seriál proklepli již dříve, může se vám stát, že určitou informaci si přečtete dvakrát, celkově vzato se ale jedná o milý doplněk a ucelenou sbírku zajímavostí s enormním množstvím fotek k tomu. A některé jsou sakra velké. Závěrem – v dané kategorii byste těžko mohli najít vybavenějšího průvodce, v rukou jsem si jich potěžkala přibližně pět, žádný nebyl ale tak zajímavě popsaný jako tento (ono by to ani jinak nešlo, mnohem záživněji působí dvě stránky věnované jedné epizodě, než dvousetstránkové monstrum k jednomu filmu.

Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví Knihy Dobrovský

Oficiální anotace:

Nyní přichází průvodce tímto seriálem, kterého musíte mít! Přeneste se do vesnice ve Skotsku, která je kulisou k příběhu Cizinky.  Kniha vás zavede jak do zákulisí, tak přímo do děje. Herci, scénáristé, producenti, hudebníci, kostýmní výtvarníci, technici a mnozí další se s vámi podělí a své zážitky a výzvy, kterým čelili, než se tato vzrušující sága objevila na obrazovce. 

V exkluzivních rozhovorech s herci, včetně Caitriony Balfe (Claire), Sama Heughana (Jamie) a Tobiase Menziese (Frank Randall), se dočtete o jejich o nelehkém úkolu věrně ztělesnit nejoblíbenější postavy románů. Výkonný producent a Ronald D. Moore se svěří s tím, jak pracoval tým scénáristů, jak objížděli vytipované lokality pro natáčení i kolik energie stála výroba kostýmů a staveb, aby vše bylo dokonalé. Kniha také zkoumá všechny epizody seriálu prostřednictvím exkluzivních rozhovorů s jejími autory a režiséry, kteří se s vámi podělí o fascinující fakta z natáčení – díl po dílu.

Název: Jak se točí Cizinka: oficiální průvodce sériemi 1 a 2
Autorka: Tara Bennett
Překlad: Lucie Chaberová
Počet stran: 237
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017
Vazba: Pevná s přebalem

Tara Bennett je autorka bestsellerů New York Times a novinářka. Jako autorkou nebo spoluautorkou více než 20 oficiálních knih k filmům nebo televizním seriálům, například Zákon gangu: oficiální sběratelská edice, Showrunners: TV show o běhání, Velké nesnáze v Malé Číně, Hranice nemožného (nejlepší kniha na Amazonu za rok 2014), Doba ledová, Lost Encyklopedia a mnoho dalších. Tara také přispívá do časopisů SCI FI Magazine, Total Film, Blastr.com a je americkou editorkou SFX Magazine. Je též profesorkou tvůrčího psaní na Rowan University.