Recenze: Divergence

Název: Divergence / Divergent

Autorka: Veronica Roth

Série: Divergence / Divergent

Díl: 1.

Počet stran: 339

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2012

Vazba: Pevná

Děj:

Beatrice Prior žije ve frakci zvané Odevzdanost. Nyní ale nastává čas volby, která rozhodne o celém jejím životě. Na výběr má pět frakcí: Odevzdanost, Sečtělost, Upřímnost, Neohroženost, nebo Mírumilovnost. Když se rozhodne pro Odevzdanost, bude se svou rodinou. Ale co když její srdce touží po vstupu do jiné frakce? A co když při rozhodování nastanou nečekané komplikace? Co pak?

První dojmy z obálky:

Už po několikáté říkám zájímavé. Nevím proč, ale nějak mě poprvé nezaujala. Teď už má pro mě obálka sice jiný význam než předtím a až teď chápu, že simbolizuje znak Neohroženosti, ale přesto... Má pro mě podobný význam jako obálka u Hunger Games. A to ten, že je to vážně dobrá kniha, ale obálkou zprvu nezaujme. Tedy alespoň u mě. Jen... Nemějte mi to za zlé.

Hodnocení obálky:

Co jsem od knihy čekala:

Páni! Všichni to porovnávají s Hunger Games a říkají, že je to mnohem lepší! Sakra, tuhle knihu musím mít! A taky že jsem ji dostala. Jakmile vyšla, ihned jsem si ji objednala na dobírku, když už bylo zdarma poštovné.

Menší seznámení s knihou:

Divergence je opravdu hodně opěvována a považována za jednu z nejlepších knih dnešní doby. Knihu napsala 23 letá autorka a Divergence je její první dílo. Divergence pokračuje dílem Insurgent (netuším, jestli se to počeští na Insurgence).

Proč jsem si knihu vybrala:

Strašně, strašně a ještě jednou strašně moc lidí tuto knihu chválilo, opěvovalo a říkalo, že je lepší než Hunger Games a já nevím co ještě. Proto jsem byla hrozně moc nadšená, když jsem ji uviděla na živo. Bohužel, tato reakce byla předčasná. Neberte si to špatně, je to dobrá kniha, ale...No, přečtěte si recenzi.

Recenze:

Když jsem knihu začala číst, měla jsem úsměv od ucha k uchu a těšila se na ten opravdu velký bestseller, který si všichni tolik vychvalovali. Řeknu to na rovinu. Kniha mě zklamala. ne jako tím způsobem, že se nedala číst, nebo tak něco, ale čekala jsem od ní opravdu hodně. Opravdu se mi líbila, ale alespoň u mě nedokázala prorazit tak jako zmiňované Hunger Games. Mimochodem, to srovnávání mě pěkně štve. Tyto dvě knihy se srovnávat nedají. Maximálně v tom, co bych si dříve přečetla, ale ty příběhové rysy... Prostě nechápu, jak někdo může říct, že se to podobá. No a, že je to dystopie? Těch tady ještě bude...

Kniha se mi četla lehce, ale když jsem ji jednou zaklapla, dokázala jsem přestat číst. Možná právě proto u mě stratila na bodech. Dobrá kniha by se měla číst jedním dechem a bez přestávky, ale tady jsem zaklapla knížku a bylo to prostě pryč. Myslím, že je to tím, že Veronica nebyla ještě tolik vypsaná jako jiné pokročilé autorky. Začít psát ale musí, ne? :) Proto říkám, že se na svůj začátek opravdu překonala a má obrovský talent. Jen by to chtělo ještě víc cviku, než mě její dílo uchvátí. Snad bude Insurgent lepší. A já vím, že ano.

Co se týče příběhu, ten byl opravdu zajímavý a zase opakuji, strašně moc hezký. Líbilo se mi, že autorka přimíchala do příběhu romantiku tak, jak to bylo třeba. Líbilo se mi, že jsem se měla čeho bát vzhledem k tomu, že je to dystopie. Riskantních kousků zde také nebylo málo - aneb akce s Ruským kolem. Přišlo mi úsměvné do koho se Beatrice zamilovala. Trochu mi to připomnělo Rose a Dimitrije z Vampýrské akademie. Zakázaná láska je snad všude... :D

Sem tam byly v textu gramatické chyby a slovosled a dle mého názoru je to kvůli tomu, že se tým CooBoo do knihy opravdu začetlo. :) Zas tak moc mi to ale nevadilo, takže v pohodě.

Celou dobu jsem čekala na to vyjádření, co to ta velká DIVERGENCE vlastně je. Když už to konečně vyšlo najevo, trochu mě to překvapilo a dopálilo. Čekala jsem něco extra a ona to byla taková primitivní věc. Ok, pro vedení to sice moc primitivní nebylo, ale pro mě? Božíčku, já vím, že má být dystopie realistická, ale trochu přitvrdit by nevadilo.

Když listuji knihou, snažím se rozpomenout, jestli v ní bylo více vnitřních monologů nebo dialogů. Bohužel má hlava děravá odmítá spolupracovat, a tak, když si kousek z knihy čtu, musím uznat, že to autorka pěkně vyvážila. Já osobně mám takovéto knihy nejradši. Moc monologů a rozepisování je pro mě nuda a moc dialogů a přímé řeči je na mě zase moc hr (i když je pravda, že třeba v Zavrženém mi to nevadilo).

To že je příběh psán z pohledu dívky jste už asi pochopili. Bylo by ale vhodné poznamenat, že je to psáno v 1. osobě (jak už jistě víte, můj nejoblíbenější styl) a k tomu přítomný čas. To se mi líbilo hrozně moc. Ještě víc než když nějaká autorka píše v čase minulém. Tím myslím třeba: "Nic," řeknu. - Žádné řekla, prostě... Prostě se mi to líbilo a tečka. :D

Taky se mi líbil způsob ukončení. Spousta autorů příběh utne někde v akční scéně, Veronica to však ukončila dalo by se říct pokojně se sálající hrozbou. Tím myslím tak, aby vás zajímal druhý díl, ale také tak, abyste neměli potřebu si hryzat nehty při pomyšlení, že ho pořád nemáte v rukou.

Myslím, že Divergence získá ještě spoustu čtenářů, kteří ji budou mít za svou "srdcovku", jestli to tak mohu říct a teď se vás ptám jaký máte na knihu názor vy. Nevím proč, ale u této knihy mě to mimořádně zajímá.

Závěr:

Těším na Insurgent a doufám, že bude lepší než Divergence. Divergenci bych doporučila všem, co mají rádi dystopii, protože věřím, že si kniha najde další čtenáře, kteří ji budou považovat za opravdový bestśeller. Pokud vás moje recenze odradila, je to chyba. Knihu si přečtěte za každých okolností, protože to z čeho nejsem úplně na větvi neznamená, že se to nebude líbit vám. :-)

Hodnocení knihy:

Faktem je, že mě při tomhle soundtracku mrazí. A to hodně, takže ať už se knihu chystáte číst, nebo ne povinně si to pustťte.

Trailer k filmu:

BookTrailer, který je snad ze všech nejlepší.