Recenze: Věk X: Šachovnice bohů

Název: Šachovnice bohů / Gameboard of the Gods

Autorka: Richelle Mead

Série: Věk X / Age of X

Díl: 1.

Počet stran: 542

Nakladatelství: Domino

Rok vydání: 2014

Vazba: Měkká

Děj:

Když vyženeme bohy z našeho světa, jednou se stejně vrátí. A pomsta bude krutá.

V blíže neurčené budoucnosti se vinou náboženských extrémistů svět dostal nebezpečně blízko k samotné hranici zkázy. Následný vývoj událostí připravil velkou chvíli pro Justina Marche, detektiva se specializací na náboženské skupiny, který byl ovšem po zásadním profesním selhání poslán do exilu. Sám je překvapen, že dostává druhou šanci, a v doprovodu Mae Koskinenové se vrací do Republiky spojené severní Ameriky, aby tam splnil nejvýznamnější misi svého života.

Mae byla vychována jako příslušnice aristokratické kasty, ovšem nyní je členkou nejelitnější a nejděsivější jednotky v armádě. Vyniká nejen uměle vylepšenými schopnostmi a reflexy, ale také mrazivě dokonalou krásou, což je paralyzující kombinace – zejména pro samotného Justina.

Společně jsou nasazeni k případu série rituálních vražd a oba si brzy uvědomí, že je pátrání vystavilo strašlivému nebezpečí. Jak totiž jejich vyšetřování pokračuje, shlukují se kolem nich neznámí nepřátelé. Justinovi a Mae se brzy potvrdí neblahé tušení, že kdesi v neznámu se chystají k úderu tajemné mocné síly: vyčkávají na svou šanci zmocnit se vlády nad světem. A pokud se jim to podaří, lidé se stanou pouhými figurkami na šachovnici samozvaných bohů.

První dojmy z obálky:

Obálka sice zaujme, ale na mě působí možná trošičku uměle - originální na mě působí prostě lépe. Přesto ale nemůžu říct, že by byla vyloženě ošklivá, proto 7 hvězdiček z 10.

Hodnocení obálky:

O autorce:

Richelle Mead se narodila roku 1976 ve znamení Štíra. Vystudovala umění a komparativní religionistiku, ale v současnosti je spisovatelkou na plný úvazek. Celosvětovou slávu si získala především Vampýrskou akademií, na kterou volně navazují Pokrevní pouta, obrovský ohlas získala i série Sukuba.

V češtině všechny Richelliny knihy vydalo nakladatelství DOMINO. A co vaše oblíbená autorka dělá, když zrovna nepíše? Sleduje pokleslé reality show, cestuje, ochutnává neobvyklé koktejly a kupuje si oblečení. Spoustu oblečení. Svědomitým pitím kafe se dopracovala k závislosti na kofeinu. S tou už se smířila. Nadále se však snaží bojovat s tendencí odkládat věci tak dlouho, jak je to jenom možné.

Recenze:

Po velmi úspěšné Vampýrské akademii, Pokrevních poutech a Sukubě přichází Věk X, série která se odehrává v budoucnosti a snoubí v sobě jak napětí, tak i humor. A jelikož je to Richelle Mead, očekávání jsou velmi vysoká. Pojďme se podívat, jaká byla ta má.

Od Richelle jsem četla nepřeberné množství knih, z nichž největší dojem na mě udělala již výše zmíněná Vampýrská akademie. Pravdou je, že jsem touto autorkou téměř posedlá (aby ne, když píše tak dobře), proto jakmile jsem zjistila, že od ní bude v ČR vycházet nová série, byla jsem nadšená. Podle oficiální anotace jsem zjistila, že mě čeká další příběh odehrávající se v budoucnosti, při kterém budu mít s největší pravděpodobností otevřenou pusu dokořán (to už je pro mě charakteristické, co se týče knih). A nebyla jsem daleko od pravdy.

Svět, kde vládnou extrémistická náboženství, mě ze začátku velmi mátl, naštěstí to nebylo nic, s čím bych si nedokázala poradit. Bohužel, s čím jsem si neporadila, byl ten pomalý začátek, při kterém bych byla za jiných okolností schopna usnout, naštěstí tu byl ten malý detail, že to byl styl Richelle Mead, proto jsem ho nějak přetrpěla a nakonec se do příběhu docela i vžila. Přesto musím ale říct, že ta jednotvárnost mi trochu zkazila požitek. Faktem je, že kdyby byla kniha alespoň o sto stran tenčí (a věřte mi, že by bylo kde brát), příběh by byl mnohem lépe stravitelný. V několika okamžicích mi totiž vážně připadalo, že to Richelle trochu přepískla. Ale nevadí, i tak měla co ukázat.

Jak už jsem se tak okrajově zmínila, svět této nové série je velmi originální. Nebudu psát, jak celý systém funguje, hrubé rysy pochopíte již z anotace a hlouběji ho můžete v knize prozkoumat sami, já bych se chtěla věnovat mé původní obavě, že to celé Richelle nedokáže vepsat do stravitelné formy, protože si přeci jen (alespoň podle mě) vybrala velmi těžké téma, které není až tak snadné rozlousknout, nicméně Richelle se to podařilo a rozmixovaná náboženství budoucnosti (jak já jim s oblibou říkám) dokázala roztřídit poměrně přehledně.

Jako obvykle můžete od Richelle čekat smích, ale i pořádnou porci napětí. Co vás ale v knize překvapí, bude er-forma. Já vím, je to nezvyk – i pro mě byl, i když už jsem si díky množství přečtených knih zvykla. Přesto budete možná někdy pokukovat po textu a ptát se, jestli by přeci jen nebyla lepší ta tradiční ich-forma. Naštěstí to ale není nic, co by čtenáři nějak extrémně vadilo, proto se v tomto ohledu vážně nemáte čeho obávat.

Ráda bych vám kladla na srdce, abyste knihu nesrovnávali s žádným dílem Richelle Mead. Když to totiž uděláte, pak je velmi pravděpodobné, že vás příběh nakonec zklame. Já jsem tomuto pokušení podlehla, a tak se mé celkové hodnocení možná stalo trochu zaujatým, protože nebýt toho, že jsem četla jak Vampýrskou akademii, tak Sukubu, Věk X by získal ještě alespoň tu jednu hvězdičku.

Ale já vím, co vás zajímá především: Stojí to za přečtení? Má odpověď: Ano! I když to není zrovna tradiční Mead, knihu si určitě užijete – jen se musíte trochu obrnit na pomalý rozjezd a na to, že to není zrovna kniha, jakou byste čekali. Přesto si myslím, že zaujme jak svým lehkým stylem, tak i originalitou. A já si dám do budoucna za úkol věřit, že druhý díl si ode mě zaslouží plný počet hvězdiček. Prozatím se ale bude muset spokojit s osmi.

Hodnocení knihy:

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Domino