Cestování časem je pro Cizinku již dlouhodobým poznávacím znamením a pokud jste si ho nevšimli v souvislosti s nadšenými ódami čtenářů, velmi pravděpodobně vás jimi strhli diváci stejnojmenného seriálu. Zpočátku poměrně nenápadné přesouvání napříč kontinenty se proměnilo v rozsáhlejší kontext, z kouzelného Skotska jsme odcestovali do honosné Francie, odkud jsme bryskně překonávali mořskou nemoc s nejistou cílovou destinací jménem Jamajka a zakotvili jsme nikoliv na exotických ostrovech, ale velmi mladičké Americe. Stručně řečeno, Jamie a Claire jsou už zase spolu, ale vyhráno rozhodně nemají.
Těžko říci, co pravidelný čtenář série cítí, když se mu do ruky dostane čtvrtá kniha jeho oblíbené série a ona má zase přes tisíc stránek. Trochu té beznaděje, hodně nadšení a taky špetku strachu, co všechno se zase nedozví. Nutno dodat, že v mém případě to bylo mírné očekávání kolem nové lokace, protože život na moři mi opravdu moc nesedl, byť bych na Mořeplavce nebyla schopná říct ani ň (minimálně za tu eskapádu kolem jistého únosce). Za nové prostředí ale ráda jsem. Velmi.
Bubny jsem slyšela dávno předtím, než byly na dohled. Vyzvánění mi dunělo v útrobách, jako bych byla dutá i já.
Už v Mořeplavci bylo krásně řečeno, že si Claire zjišťovala všechno kolem historie Evropy, a to tak důkladně, že opomněla Ameriku. Kdo by si taky pomyslel, že by Jamie zvládnul tak dlouhou cestu na lodi, on a jeho nesmrtelná mořská nemoc byli vždy nekonečným zdrojem humoru.
Jako velký vzdělanec jsem dopředu o Americe 18. století moc nevěděla. Mé znalosti se omezovaly na učebnici dějepisu, která stejně rozebírala spíše Evropu a potom také knihu Jih proti severu (odehrávající se zhruba o sto let později, ale to je maličkost). Se zákeřným zvykem Diany Gabaldon vyhrabávat záležitosti dávno zapomenuté, to vlastně znamenalo téměř nic. Abych vše uvedla na pravou míru, pokud obyčejná třísetstránková kniha se svými (ne)podrobnostmi vypadá jako dezert, Bubny podzimu jsou kalorická bomba. To jen v případě, že jste nečetli žádný díl série, což je v tomto okamžiku nepravděpodobné, protože si čtete recenzi na čtvrtý díl série (ale pokud nemám pravdu, napravit byste to určitě měli).
„Časy se mění a my s nimi. Víš jistě, že o ně nestojíš, Rogere?“
I tentokrát se můžete těšit na Briannu a Rogera, kteří v příběhu působí jako takové malé (ne úplně nutné, pořád mám raději Jaimeho a Claire, i s jejich paličatými hlavami) zpestření obvyklého repertoáru postav. Tedy, pokud otázkou nutnosti není smrtelně důležitá úloha v životech hlavních postav. Maličkost.
Jako obvykle máme na talíři naservírované zápletky, které dalece přesahují jeden díl, k tomu snad tolik, že historie říznutá prvky fantasy a lehce alternativními dějinami dělá smrtící koktejl. Toť vše, co jsem momentálně schopna vyprodukovat. A to stále vlastně nic moc nevím.
Bubny podzimu mi padly do noty mnohem víc, než Mořeplavec, zároveň jsem byla moc ráda, že nenavázal na složitou Vážku v jantaru (politika není nic pro mě), naopak s sebou přinesl zase něco nového, čím si dokázal získat moji pozornost. Nemám problém říct, že jsem vůči Cizince silně zaujatá, protože jsem. Mám ráda knižní sérii, i seriál, kde se hlavní hrdinové chovají mnohem víc nelogicky a paličatě. Historie v učebnicovém formátu mi kvůli své povrchnosti nikdy nesedla, Diana Gabaldon jde na všechno ale konkrétně a s nutnou dávkou lepidla, co všechno spojuje dohromady tak, že se těšíte, kam zabrousíte příště. Pokud jste předchozí díly četli a líbily se vám, doporučuji vytrvat, pokud jste nováčci a Cizinka vás zaujala, za zkoušku nic nedáte. Kromě času, který si na vás tato série pro závisláky vybere, to si pište.
Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví Knihy Dobrovský
Hrdinka bestselleru Cizinka, Claire, se v Bubnech podzimu vrací společně se svým manželem Jamiem Fraserem, aby společně našli nový život v amerických koloniích. Předchozí román Mořeplavec skončil, když ztroskotali v Georgii v roce 1765, šťastní, že jsou pryč ze Skotska.
Bubny podzimu začínají tam, kde Mořeplavec skončil. Jamie s Claire, Fergusem a Ianem se vydávají do Charlestonu a Wilmingtonu, než se usadí v kopcích severní Karolíny, kde doufají, že si vybudují nový domov. Ve stejné době zůstává Brianna Ellen Randallová a její nápadník, historik Roger Wakefield ve 20. století. Brianna teď osiřela, když se její matka vrátila do minulosti a ona má problém s tím tenhle fakt přijmout. Také je zvědavá na svého otce, kterého nikdy nepotkala, načež objeví tragický kus historie, který muže ovlivnit štěstí jejích rodičů. Tenhle objev ji přesvědčí, aby se sama vrátila v čase a zachránila svoje rodiče. Roger ji následuje.
Název: Bubny podzimu (GR)
Autor: Diana Gabaldon
Překlad: Anna Křížková
Série: Cizinka
Díl: 4.
Počet dílů v sérii: 9 (?)
Počet stran: 1168
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Vazba: Pevná s přebalem
O autorovi:
Diana Gabaldon je autorkou oceněné ságy Cizinka
, popsané magazínem Salon jako „nejchytřejší historický sci-fi dobrodružný a romantický příběh, jaký kdy napsala držitelka titulu Ph.D.“.
Doktorka Gabaldon má tři akademické tituly, a to ze zoologie, mořské biologie a kvantitativní behaviorální ekologie, a než se začala věnovat psaní, byla dvanáct let profesorkou na univerzitě se zaměřením na vědeckou výpočetní techniku. Napsala řadu vědeckých článků a učebnic, podílela se jako editorka na vzniku MacMillanovy encyklopedie počítačů, založila vědecký čtvrtletník Science Software a překvapivě napsala také četné texty pro komiksy Walta Disneye. Se svým manželem Douglasem Watkinsem má tři děti, dnes již dospělé, a většinu času tráví ve Scottsdale v Arizoně.
Okomentovat