Dianu Gabaldon známe především jako autorku Cizinky. Co se týče série Lord John Grey, ani o ní se nedá říci, že s Cizinkou není nijak spřízněna. Žánrově se liší jen nepatrně, pořád se jedná se o historickou bombu, avšak říznutou kapkou mystery. Sám Lord John se v Cizince objevuje jako vedlejší postava, ve své vlastní sérii se mu ale dostává náležitého prostoru. Bratrstvo čepele je už jeho druhý případ, tentokráte roztažený na více, než pěti stech stranách. Těšit se můžeme na dávno uzavřenou, nikoliv však méně bolestnou rodinnou záležitost, několik výhrůžek a staré dobře známé postavy, které máme tak rádi.
„Aberdeen je šedé místo.“ Grey seděl na posteli, pažemi si objímal kolena a pozoroval, jak ze střech mizí poslední zbytky noci. „Kámen. Déšť. A Skoti. Ti zatracení Skoti.“
Přiznám se, po prvním úvodním dílu, který měl dvě stě stran a v nemálo ohledech na svou délku trpěl, jsem od druhého dílu čekala hodně. Mám osobní teorii, že Diana Gabaldon dlouhé knihy prostě potřebuje (ne, že by jí někdo plánoval určitou délku, ale víte, jak to myslím). Jistě, Panicové nebyli špatní, vlastně ani první Lord John si neuřízl žádnou velkou ostudu, ale oproti rozsáhlým románům s dokonale vylíčeným sociálním pozadím a neuvěřitelně reálnou charakteristikou postav, to prostě nebylo ono. Proto mě pohled na pět set stran textu velmi potěšil a navnadil. Což je poměrně vtipné, když uvážím, že dlouhé knihy nijak zvlášť v oblibě nemám.
Ve zkratce, ano, Diana Gabaldon se rozepsat opravdu potřebuje. Z knihy je pořád jemně cítit detektivní žánr, ale mnohem více otupěně. Neřeší se jen případ a zápletka, ale také osudy. Už to není jen další detektivní případ s poměrně líbivým hlavním hrdinou, ale společenský román se silným zázemím v samotných postavách a s tím, co jde autorce nejlépe, a tím je pořádná nálož historie.
„Hrajete karty často, majore?“
„Nijak často.“
„Měl byste. Vidím, že vás není snadné oblafnout.“
Mysleli jste si, že by nám z knihy dokázal zmizet Jamie Fraser? Samozřejmě, že ne, Jamie je nedílnou součástí Lorda Johna stejně jako je Lord John nedílnou částí Cizinky. Dobrá, ta druhá část ve slabším slova smyslu, přeci jen, první dva díly Lorda Johna se odehrávají ve zhruba stejné dějové linii jako část Mořeplavce, kde spolu Jamie a Lord John strávili zatím nejvíce času, ale chápeme se.
Díky délce a možná také apetitu autorky mi příběh přišel mnohem lépe rozvedený a napínavý. A ano, to se týká i LGBT tematiky. Cizinka mi jako primární série pořád sedí víc, pro fanouška původní série je to ale pořád stejně nutná záležitost. Samozřejmě, jen pokud se vám Cizinka opravdu líbí. Nejlépe až do třetího dílu, jinak byste se mohli ztrácet.
Shrnuto, podtrženo, Lord John a Bratrstvo čepele je velmi příjemným pokračováním, které nadchne každého, kdo si oblíbil první díl, nebo hlavní sérii Cizinka. Víc, než cokoliv jiného spadá do historického žánru, pokud tedy máte rádi dějiny, určitě byste měli dát Dianě Gabaldon šanci.
Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví Knihy Dobrovský
Oficiální anotace:
Název: Lord John a Bratrstvo čepele (GR)
Autor: Diana Gabaldon
Překlad: Kateřina Heřmanová
Série: Lord John Grey
Díl: 2.
Počet dílů v sérii: 3 (+ soubor povídek)
Počet stran: 541
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Vazba: Pevná s přebalem
O autorovi:
Doktorka Gabaldon má tři akademické tituly, a to ze zoologie, mořské biologie a kvantitativní behaviorální ekologie, a než se začala věnovat psaní, byla dvanáct let profesorkou na univerzitě se zaměřením na vědeckou výpočetní techniku. Napsala řadu vědeckých článků a učebnic, podílela se jako editorka na vzniku MacMillanovy encyklopedie počítačů, založila vědecký čtvrtletník Science Software a překvapivě napsala také četné texty pro komiksy Walta Disneye. Se svým manželem Douglasem Watkinsem má tři děti, dnes již dospělé, a většinu času tráví ve Scottsdale v Arizoně.
Okomentovat