Autorka: Becca Fitzpatrick

Počet stran: 390

Nakladatelství: Egmont

Rok vydání: 2015

Vazba: Pevná

Děj:

Všiml si, že se na něj dívám. Okamžitě jsem odvrátila oči. Štvalo mě, že jsem se při tom nechala přistihnout. Víc než kdy předtím jsem odmítala skutečnost, že by mě mohl přitahovat. Byl můj únosce. Držel mě proti mé vůli. Jeho nedávná laskavost na tom nic neměnila. Musela jsem si připomenout, co je zač.
Ale kdo vlastně byl?

Britt Pfeifferová se připravovala na výlet do Tetonských hor, ale nečekala, že se k ní bude chtít přidat její bývalý přítel Calvin, který ji stále pronásleduje v myšlenkách. Jenže než stačí Britt zpracovat své city ke Calvinovi, nečekaná bouře ji přinutí vyhledat přístřeší v osamělé chatě u dvou velmi hezkých obyvatel – jenže tito muži jsou uprchlíci a uvězní ji jako rukojmí.

Britt výměnou za svůj život souhlasí s tím, že muže převede přes hory. Ví, že musí zůstat naživu dost dlouho na to, aby ji Calvin našel. Všechno je ještě horší, když Britt objeví mrazivé důkazy o vraždách, ke kterým došlo v okolních horách. Tento objev z ní však může udělat vrahovu příští oběť.

Jenže v horách není nic takové, jak se zdá, a všichni něco tají, včetně Masona, jednoho z Brittiných únosců. Jeho laskavost Britt mate. Je Mason nepřítel, nebo spojenec?

První dojmy z obálky:

Originální se mi líbí o chlup víc, ta naše je hlavně pěkná naživo. A moc pěkně se drží…

Hodnocení obálky:

O autorce:

Pak se na čas rozhodla spisovatelskou dráhu opustit ve prospěch ještě dobrodružnější profese. Umanula si, že bude agentkou CIA, ale naštěstí jen do chvíle, kdy si přečetla memoáry skutečné agentky a změnila názor. Mezi její záliby patří běhání, slídění ve výprodeji po botách, nebo sledování detektivních filmů v televizi. Žije v Coloradu se svou rodinou.

Více informací na: beccafitzpatrick.com

Recenze:

Na Černý led jsem se těšila jako blecha – sérii Zavržený zbožňuju, navíc Černý led měl ještě nálepku thriller, což pro mě osobně bylo dost překvapením vzhledem k minulému stylu autorky. Book Trailer jsem si pustila asi milionkrát, do vydání jsem skoro stříhala metr. Jo, dalo by se říct, že jsem byla vážně moc nadšená.

Jelikož jsem podle anotace zhruba věděla, co se ve chvíli, kdy hlavní hrdinka Britt vydá do hor stane, od začátku jsem netrpělivě převracela stránky a čekala, kdy to přijde. A asi po šedesáti stranách – konečně! – k tomu došlo. Dál už si strany nepamatuju, knihu jsem četla na jeden zátah s tím, že jsem ani nestačila dýchat. Extrémně moc jsem si oblíbila tu mrazivou atmosféru, kdy záleželo na každé kapičce vody, každé plechovce jídla a každém svršku oblečení. Takovou situaci bych já hrdě nazvala hororem, protože v lesích, kde číhají medvědi grizzly a skrytým psychopatem bych nezůstávala ani minutu (mou logiku mi nechte, nezáleží na tom, že tu není úniková cesta, já bych si  při skoku z nějaké skály zařvala „KAMIKAZE!“).

„Co ten medvěd?“
„Právě jsem přiložil dvě polena. Nepůjde přes oheň, aby se k tobě dostal.“
„Ale co – ty?“ Dala jsem si záležet na tom, aby to znělo lhostejně.  Chladně se na mě usmál. „Bojíš se o mě?“
Protože jsem nedokázala přijít s ničím chytrým, vyplázla jsem na něj jazyk.
Jude pokýval hlavou. „Další jazykové cvičení? Jeden by si myslel, že sis toho za minulou noc užila dost.“
„Jdi do háje.“
„Promiň, miláčku, ale tam už jsme.“

„Tři hodiny. Tak dlouho bys tu sama přežila, Britt. Míň, pokud se ta bouře zhorší.“
„Nevrátím se.“ Sedla jsem si na sníh a odmítala se hnout.
„To tu radši umřeš?“
„Stejně mě zabijete.“

A pak jsou tu ty dvě zásadní chyby. Poprvé – Book Trailer. Jak jsem si ho pouštěla, zaujala mě jedna maličkost… Díky té maličkosti jsem finále čekala už od 200. strany a věděla, kdo ten maniak vlastně je. A naštvalo mě to. Moc. Ačkoliv si nejsem tak úplně jistá, jestli jsem si to nepospojovala sama. Podruhé – epilog. Ten byl absolutně mimo, protože na rozdíl od předešlého obsahu knihy byl nesnesitelně přeslazený a nedořešený. Nevím. Přidat pár stránek o tom, jak to mezi Britt a „někým“ (nebudeme tu nikomu spoilerovat) fungovalo potom, co se stalo, knize bych dala hvězdičku navrch.

Černý led mě vůbec nezklamal, čtení jsem si užila a při pokládání otázky, zda bych si ho někdy přečetla znovu, jsem si bez zaváhání odpověděla sama. Netvrdím, že je pro každého, pokud ale máte Beccu Fitzpatrick rádi, nepochybuju o tom, že si čtení tohoto menšího thrilleru užijete. Pokud obvykle tomuto žánru moc nedáte, don’t worry, me neither. Zaručeno je napětí, mírná romantika + jeden grizzly a psychopat jako sladký bonus nakonec samozřejmě zahrnuti.

Hodnocení knihy:

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Egmont

Dnes tu máme přeložený rozhovor, který byl v rámci vydání Černého ledu v angličtině zveřejněn minulý rok. Vybrala jsem ho protože v něm Becca krásně odpovídá na otázky ohledně této knihy a dozvíte se zde i pár zajímavostí, jak kniha vznikala. Tentokráte už poslední článek, zítra bude už jen recenze. 🙂

Otázka Kayly R:
Zbožňuju sérii Zavržený a do Patche jsem se absolutně zamilovala. Jak těžké bylo přesedlat ze Zavrženého na Černý led Černý led? A o které z vašich postav jste psala nejraději? Jak jsem řekla, jsem Patchova zarytá fanynka, takže vím, koho bych si vybrala, hehe.

Odpověď Beccy:
Jsem tak ráda, že sis Patche zamilovala! Ohledně psaní s ním byla velká legrace. Je nervózní, tajemný a přesto nám ukazuje tu světlejší stránku kolem Nory. Po dokončení Finále jsem věděla, že budu muset být zaměstnaná psaním něčeho nového, abych se udržela co nejdál od smutnění po světě Zavrženého. Bylo to náročné a příjemné zároveň, poznat a pochopit Britt, Masona a Calvina. Navíc tu bylo tolik výzkumu potřebného k napsání Černého ledu. Zkoumala jsem své prostředí, krásné, ale bezohledné Tetonské hory, strávila jsem hodiny čtením o sériových vrazích (Věděli jste, že při zabití své první oběti jich spousta patří mezi teenagery?) a studovala přežití v divočině. Co se týče psaní o mých oblíbených postavách, rozhodně je to Vee v Zavrženém. Je tak vtipná a protivná! Její linie byla snadná. Ale v Černém ledu jsem si nejvíce užila psaní Masona. Je tak složitý! A ten fakt, že je tak sexy ani nebolí.

Otázka Mashudy F:
Kdo z vašich dvou předních (mužských) postav je váš oblíbenec a proč? (zamýšleno pro Černý led a Zavrženého)

Odpověď Beccy:
Do Patche a Masona jsem se zamilovala z různých důvodů. Patch je temný, vyzývavý a nepopiratelně vás to k němu táhne. Je těžké ho ignorovat. Ví, jak věci říkat tak, aby zněly správně – je uhlazený. Mason je inteligentní, všímavý a nenápadný. Je to takový ten silný, tichý typ. Když vejde do místnosti, lidé si ho všimnou. Ne protože vyžaduje pozornost, ale protože má vůdčí osobnost. Víte, on není někdo, s kým byste mohli zametat. Stejně tak je víc přístupnější než Patch. Přátelštější. A ne arogantně – přinejmenším na povrchu!

Otázka Terri R:
Kde berete inspiraci a jak dlouho vám samotné psaní knihy trvá? Jsem tak zvědavá!

Odpověď Beccy:
Inspirace ke mně přichází z tolika různých míst. Písně, knihy, filmy, sny, útržky konverzací – na co si jen vzpomeneš. Ale můj největší zdroj inspirace je můj život. Naštěstí jsem byla jako teenager, co se týče psaní deníku pilná, takže teď můžu použít všechny ty staré vzpomínky a zážitky a vložit je do mých příběhů. Co se týče času, obvykle mi psaní knihy trvá asi rok, pak knihu ještě trochu upravuju.

Otázka Susan B:
Proč jste si ke spoutání postav vybrala právě problém s počasím?

Odpověď Beccy:
Myslím, že bouře vytváří okamžitý pocit nebezpečí. Uprostřed vánice se může pokazit tolik věcí – dokonce i v našem moderním světě. Chtěla jsem Britt izolovat od vnější pomoci a donutit ji, aby se stala méně závislou na svém okolí.

Otázka Sabriny T:
Co se týče Černýho ledu, bylo zde něco vážně divného, co jste si musela vyhledat?

Odpověď Beccy:
Ach, ano. Aspoň si to myslím. Musela jsem volat do Kalifornie na oddělení rybářství a divoké zvěře, abych zjistila zákonné sklizně ušňů (jedlých měkkýšů). Také jsem si musela přečíst účty lidí, co přežili útok medvěda grizzlyho. Bylo to příšerné a morbidní, nemluvě o tom, jak moc děsivé. A hodně jsem toho načetla o sériových vrazích. Jestli bych si měla zvolit mezi medvědem grizzlym a sériovým vrahem, beru medvěda.

Otázka Wan-Yi C:
Ahoj – jsem fanynka Tchaj-wanu. Moje otázka zní: Co tě k inspirovalo k napsání Černého ledu? A zjistila jsem, že ve vašich nových knihách jsou určité prvky thrilleru, aby vaše práce byla ještě lepší. Namixujete do své nové práce i nové prvky?

Vaše knihy vážně MILUJU, doufám, že se k Černému ledu dostanu so nejdřív! Díky, že pro nás tyto příběhy píšete. 🙂

Odpověď Beccy:
Velké části knihy inspirovaly moje vlastní zkušenosti ze střední. Když mi bylo osmnáct, sledovala jsem vážně děsivý film o dvou mužích, kteří unáší ženu a drží ji jako rukojmí v lese. Aby unikla, předstírá, že je do jednoho z nich zamilovaná. Tento nápad jsem shledala jako děsivý! Psaní Černého ledu pro mě byla cesta, jak prozkoumat své pocity ohledně tohoto filmu a jeho témat, která mě pronásledovala po celá léta.

zdroj

Dnes něco menšího přímo od autorky. 🙂

Při psaní Černého ledu, jsem byla já a moje rodina na dovolené ve Winter Parku v Coloradu. Když jsme jeli ve vleku, můj desetiletý syn ukázal před sebe na padlý strom v horách a řekl: „Vypadá jako ten strom v Černém ledu?“ Můj syn psal svou vlastní knihu, a často si spolu povídáme o našich nápadech. Věděl, že v Černém ledu jsou hlavní hrdinové nuceni hledat úkryt na noc pod vyvráceným stromem. Vysvětlila jsem mu, že odkryté kořeny stromu by Britt a Masonovi zajistily úkryt před větrem a sněhem. V lesích Winter Parku, našel přesně to, co jsem mu popsala.
Vystoupili jsme z vleku a lyžovali až ke stromu. Od sjezdovky to byla celkem dálka, takže jsme jeli po úbočí hory, po pas ve sněhu, abychom se k němu dostali. Dokonce jsem se plazila kolem v obří prohlubně vytvořené když strom upadl, jen abych se ujistil, že mé detaily příběhu byly správné.

Když budete číst Černý led a budete trávit noc s Britt a Masonem schouleni pod padlým stromem, doufám, že si připomenete tuto historku a alespoň v nějaké malé míře pocítíte, jako byste nahlédli do toho, co se skrývá za scénou.

S láskou
Becca

zdroj

Dnes jsou na řadě ohlasy/názory čtenářů a zahraničních deníků. Co se týče těch zahraničních, snažila jsem se překládat, jak nejlépe jsem uměla, vkaždém případě musí vzdát hold překladatelům, co „luští“ celé knihy, protože já a těch pár větiček jsme spolu strávili nejmíň půl hodiny. Co se týče českých čtenářů, vždy jsem uvedla zdroj názoru, ale pokud by to někomu zásadně vadilo, můžu vaši citaci stáhnout.

Zahraniční ohlasy:

Černý led je kniha s nepopiratelnou přitažlivostí. – School Library Journal

…napínavé a zajímavé čtení se silnou hrdinkou. – USA Today HEA Blog

…příběh, kde se protíná romantika a napětí. – Booklist

Spousta vzrušení a nějaké to líbání taky. – Kirkus Reviews

Román Fitzpatrickové nesoucí se v duchu Marcuse Sedgwicka a jeho Revolveru, je nabitý psychologickými zvraty… – Publishers Weekly

Svůdný thriller plný nečekaných zvratů, poutavých postav s krásnou smrtící krajinou… – Novel Novice

Solidní styl psaní a příběh jako z předních novinových titulků jsou tím, co mě nutilo otáčet stránky dlouho do noci. – Young Adult Books Central

…když Britt odhaluje jednotlivá pojítka k nevyřešeným vraždám a snaží se zůstat naživu, pro vaše smysly je to jako vzrušující jízda. Ale skutečná tažná síla románu tkví v jeho stimulaci: Čtenář zažívá jízdu na horské dráze, když jedno odhalené tajemství střídá další. – Desert News

Naši čtenáři:

V knize Černý led na čtenáře čeká neustálé napětí, boj o holý život a hlavně nepředvídatelná zápletka plná zvratů. – Maragad

Nevím, jestli to dělá překlad, ale kniha mi opravdu rychle utíkala před očima. A jako u předchozích knih autorky, jsem se občas musela s chutí zasmát! Becca prostě ví, jak uvolnit napětí, a co napsat tak, aby vám vykouzlila úsměv na tváři. Ať už to byly Patchovy nebo Veeiny hlášky v Zavrženém, nebo hlášky Masonovy a Brittiny v Černém ledu. – Stefanie G.

Skvělé a napínavé čtení. Hlavní hrdiny jsem si zamilovala a autorčin styl psaní Vás dokáže vtáhnout do víru dobrodružství a něpětí. – Chladnetka

Becca opět nezklamala a vymyslela pro nás napínavý, tajuplný a romantický příběh. Její styl psaní si musíte zamilovat, stejně jako v Zavrženém tu nechybí kupa vtipných hlášek (na můj vkus jich tam ale mohlo být víc :D) a postavy jsou skvěle vykreslené. – Monnie1063

Kompletní český přehled

Kompletní zahraniční přehled

Poutače milujeme všichni, ať už se jedná o Book Trailery, nebo něco vizuálního, navnazuje nás to na čtení. Černý led v tomto ohledu nezaostává a servíruje nám všechna na stříbrném podnose. Pohodlně se usaďte, zapněte zvuk a pouvažujte, jestli to vážně nestojí za to. 😉

Oficiální knižní trailer:

Zkrácená upoutávka (1):

Zkrácená upoutávka (2):

Becca Fitzpatrick: Kniha, která změnila můj život

Ukázka z audioknihy (AJ):

Playlist ke knize:

Obálky jsou krásné a hlavně různorodé, ani u Černého ledu tomu není jinak. Momentálně je jich šest, mně osobně se pak nejvíce líbí ta naše a originální (ta první). Pro větší velikost jednoduše na obrázek klikněte. 😉

Dnes tu máme ukázku, upřímně ani zdaleka nevyjadřuje to, co by vyjadřovat měla, ale minimálně zjistíte, že se kniha čte vážně dobře. 🙂

(dala bych vám sem nějaký supr čupr prohlížeč dokumentů, problém je, že s PDF dokumenty to není až tak snadné)

Ukázka

Britt je hlavní postava románu Černý led. Ještě než kniha oficiálně vyšla, byl spuštěn odpočet a samozřejmě i nové taktiky propagace. Jednou z nich je vzkříšení Britt Pfeiffer na sociálních sítích. Dnes tu máme její Twitter (pokud umíte alespoň trochu anglicky, parádně si to užijete. Ještě víc pak pokud jste už knihu četli, proto doporučuju případně vrátit se zpátky), Pinterest a Spotify. Pokud Spotify nemáte, můžete alespoň zhlédnout seznam jejích písniček. Přeji hodně zábavy při prohlížení! 🙂

Twitter

Tweets by @BrittPfeiffer1

Pinterest

Spotify

Dnes tu máme citáty, většina je „ukradená“ ze stránky autorky, poslední tři jsou čtenářská tvorba. 🙂

Černý led je dílo autorky jménem Becca Fitzpatrick. Nepochybuji o tom, že si ji většina z vás ihned spojí s andělskou sérií Zavržený, kterou jsme všichni alespoň jeden čas žrali a milovali. U těch, co tomu tak není se předem omlouvám za svou předpojatost, v každém případě sama za sebe mám Patche a Noru na vrchních příčkách svého pomyslného žebříčku těch nejlepších knih. A jelikož styl Beccy Fitzpatrick úplně zbožňuju, je nad slunce jasné, že po Černém ledu jsem se musela poohlížet prakticky v okamžiku, kdy vyšel. Což vážně není daleko od pravdy, protože jsem v duchu stříhala metr. A právě to je ten důvod, proč Černý led dostane nejen recenzi, ale ještě nějakou tu třešničku navrch. Na úvod nějaké info o knize a zítra začínáme. 🙂

***

Někdy je nebezpečí sotva patrné – až dokud není pozdě.

Britt výměnou za svůj život souhlasí s tím, že muže převede přes hory. Ví, že musí zůstat naživu dost dlouho na to, aby ji Calvin našel. Všechno je ještě horší, když Britt objeví mrazivé důkazy o vraždách, ke kterým došlo v okolních horách. Tento objev z ní však může udělat vrahovu příští oběť.

Jenže v horách není nic takové, jak se zdá, a všichni něco tají, včetně Masona, jednoho z Brittiných únosců. Jeho laskavost Britt mate. Je Mason nepřítel, nebo spojenec?

Černý led je romantický thriller Beccy Fitzpatrickové zasazený do zrádných kulis Tetonských hor ve Wyomingu. Zamilovat se by nikdy nemělo být takhle nebezpečné.