Používá technologii služby Blogger.
Zobrazují se příspěvky se štítkemmiddle grade. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmiddle grade. Zobrazit všechny příspěvky

Název: Na výletě s Mary Poppins | Autor: Héléne Druvert | Rok vydání: 2018 | Nakladatelství: edice Knihy Omega
Umělkyně Héléne Druvert se mi nevědomky zapsala do paměti převyprávěnou verzí Fantoma opery, kterou jsem si poměrně nedávno objednala jako připomínku něčeho, co mám velmi ráda. O tom, že má na kontě i knihu s legendární Mary Poppins, jsem neměla ani ponětí, potom jsem ji ale viděla v českém vydání, kde mě okamžitě upoutaly nevinně vyhlížející siluety a dechberoucí hra světla, která se s tímto formátem pojila. A protože mám ilustrované knihy velmi ráda, okamžitě jsem ji zatoužila vlastnit.



Knihou provází krátký, poměrně jednoduchý příběh, ostatně přesně v takovém formátu, který ilustrace a stínohru doplňuje, nikoliv narušuje. Samotná magie se odehrává právě v okamžiku, kdy vezmete svítilnu, nebo mobil a stránky si nasvítíte – výsledný efekt, jak můžete vidět, stojí za to (úplně nový rozměr zábavy pak nastává ve chvíli, kdy si obrysy promítnete na strop, obzvlášť pokud je přítomno dítě).



Nové, úhledně sestavené a zabalené balení dlouholeté klasiky není jen o příběhu, který známe, ale i o moderním neméně kouzelném pojetí, které si každá klasika zaslouží. Byť je děj velmi zestručněný, potěší každého, kdo o Mary Poppins kdy četl, nebo ji viděl. A to i v podání nového filmu s Emily Blunt, který se do kin chystá už v prosinci.


Asi není příliš třeba dodávat, že si toto sváteční vydání Mary Poppins užijí dospělí, i děti. Těžko byste našli univerzálnější klenot, který potěší i toho nejnáročnějšího milovníka knih. Protože preciznost práci Héléne Druvert rozhodně nechybí.
Knihu můžete zakoupit na stránkách Knihy Dobrovský
Oficiální anotace:
Je krásné letní ráno a v třešňové aleji panuje klid. Michal s Janou běží do parku vyzkoušet nového papírového draka. Ale co se to na obloze rýsuje za stín? Nebude to Mary Poppins, která za dětmi přiletěla na návštěvu?
Výlet s Mary Poppins doplňuje množství krásných a netradičních ilustrací, jež ve spojení s působivým příběhem dávají dohromady skutečně nezapomenutelnou knihu.
Recenzní výtisk poskytnut Knihy Dobrovský

„Good Night Stories for Rebel Girls“ byl titul, který na mě zíral z Facebooku v době, kdy vzniklo tohle upoutávkové video na knihu. Tehdy se jednalo o projekt shánějící finanční podporu, takže jsem to bez větší pozornosti odmávla s tím, že nějaké bláznivé feministky zase budou všem cpát, jak jsou chlapi neschopní a vesele si scrollovala dál. Ha, ha, kdyby jen tohle.
Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky jste už na trhu museli zahlédnout. Aby ne, pyšní se krásným grafickým zpracováním, opírají se o skutečné historické osobnosti a bože, jsou tam ty naše milované spisovatelky. Něco takového nejde pokazit, ne, ne.
Ale ano, jde. Předem varuji, tohle je unpopular opinion. A nebude to pěkné.

Proč ano
Abych začala něčím pozitivním, dobrá polovina příběhů vás zaujme a opravdu obohatí. Na stránkách této knihy vás čekají nejen Jane Austen a sestry Brontëovy, ale i vědkyně a hrdinky jako například Marie Curie a Irena Sendlerowa. Bohužel, inspirativní osobnosti a opravdové dámy jako Helen Keller a Astrid Lindgren nejsou jediné, kdo na stránkách této knihy našly útočiště. A nejen Alžběta I. a Evita tomu škodolibě přikyvují.

Tabuizace dějin
Strašná sranda, když si v klidu čtete medailonky a najednou na vás vybafne Coco Chanel. Žena, která využívala muže, spala a sympatizovala s nacisty (tohle si klidně vygooglete), schvalovala antisemitismus a další velmi příjemné záležitosti, které historie a tato kniha milosrdně opomínají.
Ó ano, nechybí samozřejmě ani kontroverzní Evita, nechutné dobyvatelky, které plenily pro peníze a to všechno v úhledném balíčku nadepsaném: „Děti, tohle jsou vaše hrdinky!“

Vezměme si například takovou japonskou císařovnu Jingū, ta má pro sebe nádherně vyhrazenou stránku jen o tom, jak dobývala Koreu. K tomu úchvatný citát:
„Zbraně v rukou, vyzýváme zvedající se vlny, nebude to dlouho trvat a naše flotila se zmocní země pokladů.“
Ano, hlavně nezapomeňte doplnit, že to podle legend byla čarodějka a dítě v sobě nosila tři roky. Vážně. Krveprolití. Sprosté zabírání cizího území. Proč? Navíc, když se o kousek dál zmiňuje korejská královna o pár století mladší. Co kdyby jí ta Japonka vtrhla na území a všechny je zmasakrovala? Co na to Lozen, jedna z posledních válečnic kmene Apačů? Co kdyby proti ní Spojené státy poslaly ženskou důstojnici? Patřila by do této knihy? Taková pocta, dávat hrdinky a ochránkyně svého lidu na stejný piedestal, jako dobyvatele jejich území. Lozen by byla nadšená.
Aby toho nebylo málo, kniha si nebere na paškál jen pochybné historické osobnosti, ale i současnice. Mezi nimi Hillary Clinton a nedávno zesnulá Margaret Tatcher. Ne, opravdu nepotřebuji, aby mi dětská kniha dohazovala pochybné političky coby vzor. Když něco píšu jako pohádku pro děti, očekávám, že budu mít čisté zdroje. Jaký to má smysl, psát o ženě, která zachránila na dva tisíce židovských děti, když hned o pár stránek dál čtu o nacistické sympatizantce?
Och, a zmínila jsem třeba takovou Joan Jett? Super zpráva – drogy, sex a Rock ‚n‘ Roll, mhm. Ještě Pussy Riot by to chtělo.

Kniha jako mediální vliv
Kvanta a kvanta žen z arabských států. Já to beru, jestli cítíte, že dětem chcete naservírovat uprchlíky, teroristy, ženy bojující proti sjednaným manželstvím a Krym, dejte to tam. Ale stačí jeden příběh s danou tematikou, fakt, děcka už tak z toho budou mít hlavy jako melouny (beztak budete dělat miliardu dalších dílů, tak to jen rozkouskujete, no, bože).
Osobně také nechápu, proč tam dávat transgender dítě ze základní školy, Lili Elbe vám nic neříká? Aha, vlastně, tam byste museli vypustit informaci, že se ve svých memoárech považovala za hermafrodita. To my nechceme, my přece informace nevypouštíme!

Feminismus
Na můj vkus bylo až příliš často zmiňováno, jak moc muži ženy utlačovali, v jednom medailonku hned na začátku je dokonce doslova napsáno:
„Nikdy se nevdala – vlastní nezávislosti si cenila stejně jako nezávislosti své země.“
Celkově mi přišlo, že s tím, jak moc je zdůrazňována historická i současná nerovnost mezi mužem a ženou, se to už trochu přehání v neprospěch mužů. Jsou to děti, ne idioti, nemusíte pořád zdůrazňovat, jak moc to měly (a mají, to nezpochybňuji) ženy kvůli mužům na houby, ony si to zapamatovaly z miliardy zmínek, které jste napsali předtím. Fakt, polovina by bohatě stačila.

Jejda, málem bych zapomněla na chuděrku Artemisiu Gentileschi. Na její stránce je větší polovina textu věnována procesu s Tassim, tvorba přitom zabírá ze stránky jen malou část. Ale super, víme o tom, že byla znásilněna. Protože to utváří její charakter. Ne, že by to byl jediný profil ochuzený o důležité informace.
Půvabně působí i výlučně ženská jména ilustrátorek, jen si představte tu poptávku: „Sháníme ženské ilustrátorky, muži nedokážou ženské hrdinky patřičně ocenit, takže jen ženy, sorry.“
Ale to je možná jen můj osobní pocit zesílený předmluvou o genderové rovnosti.

Být úspěšná
Zvláštní, co si pod pojmem „být úspěšná“ autorky někdy představí. Když jste světově proslulá architektka a začnete hysterčit, protože má vaše letadlo malé zpoždění, je v pohodě, že vašemu výlevu nakonec vyhoví, protože, opět cituji:
„Posádka se bránila, že to nepůjde, už mají přece naložená všechna zavazadla. Zaha ale byla neústupná – a nakonec si prosadila svoje. A tak to dopadlo skoro vždycky.
Taková Zaha prostě byla.
Ráda překračovala všemožné hranice a dělala věci, které ostatním připadaly zhola nemožné.“
Nekecám, takhle to tam doslova je, nic jsem nevynechala. Úžasná zpráva – když jste úspěšní, bezohlednost a to, že jste rozmazlení fakani, je vlastně překonávání nemožného. Jestli je na té historce víc, netuším. I kdyby bylo, autorky nic dalšího neuvedly, jako důvěřivý čtenář si tedy odmítám googlit, jestli měla naše architektka nouzi o čas, nebo prostě chytla nerva jako obyčejný pětiletý grázlík.

Závěr
Abyste neodcházeli s pocitem, že si knihu nemůžete koupit, můžete. Pokud jste ale stejně jako já na některé eufemismy přecitlivělí, u prvního čtení se budete pěkně rozčilovat. Přesně tak, první čtení, protože podruhé už budete vědět, které profily vynechat a které si opravdu užít. A ono opravdu je, co si užít – při procházení mi to vyšlo na větší polovinu výjimečných žen, s tím, že se odmítám pouštět do zkoumání pravých tváří některých uvedených osobností, to by byla spíš polovina střídmá.
Tak. A teď chci popravdě vědět – kdo to četl, kdo si to opravdu užil a kdo zaznamenal něco, co páchlo po zdechlině? A jestli jste nečetli, pořád se chystáte, nebo s knihou budete více opatrní?

Oficiální anotace:
Sto krátkých příběhů vypráví životní osudy stovky mimořádných žen z minulosti i současnosti. Umělkyně, sportovkyně, vědkyně, političky a další velké osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do historie, inspirují malé i velké čtenáře snít velké sny. Seznámíte se s královnou Alžbětou I., módní návrhářkou Coco Chanel nebo s tenistkou Serenou Williams. Každý medailonek navíc doprovází celostránkové portréty od šedesáti výtvarnic z celého světa.
O autorkách:Název: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky (GR)
Autorky: Elena Favilli, Francesca Cavallo
Překlad: Alžběta Franková
Série: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Díl: 1.
Počet dílů v sérii: 2 (?)
Počet stran: 212
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2018
Vazba: Pevná
Francesca Cavallo – oceňovaná spisovatelka a ředitelka divadla, toto její sedmá kniha
Elena Favilli – oceňovaná žurnalistka a podnikatelka
Ke snídani cukrovou vatu, před spaním šmoulovou zmrzlinu | Justýnka a asistenční jednorožec
středa 21. června 2017
Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee
Když se dítěti daří a má samé jedničky, obvykle to v jeho blízkém, i dalekém okolí vzbuzuje radost, ovšem v okamžiku, kdy se baví jedině atlasem světa a malou násobilkou, přichází na řadu lékař. A někdy, když je tento problém zvlášť akutní, i asistenční jednorožec.
Malé Justýnce je v sedmi letech diagnostikován akutní nedostatek fantazie. Není divu, dětskými hrami se nezabaví, nemá kamarády, vše si vysvětluje ryze logicky. Naordinována je jí přísná dieta – ke snídani cukrová vata, před spaním kopeček šmoulové zmrzliny s barevným sypáním, mimo to je jí předepsán i recept, se kterým její maminka musí do lékárny ve Fialkové ulici. A jaké to překvapení, když se ze záhadného léku vyklube asistenční jednorožec!
Na první pohled lehce bláznivý příběh s naprosto úchvatnými ilustracemi zprvu nepřináší žádné poselství. Popravdě, v okamžiku, kdy se pan doktor vytasí s cukrovou dietou, pokládáte si otázku, zda vám čtení za to utrpení vůbec stojí. Když se pak ale přenesete o pár stránek dál, kde už asistenční jednorožec Hubert okusuje větve jabloně, víte, že jste ztracení, je vám znovu pět a přesně tohoto asistenčního jednorožce zoufale chcete a potřebujete.
„Je na baterky, že jo? Určitě je to hračka na baterky,“ přemýšlela nahlas, zatímco Hubertovi zvedala hřívu, aby našla tlačítko, kterým se podivná a dozajista největší hračka, jakou kdy viděla, zapíná.
„Ne, to není žádná hračka, to je úplně normální jednorožec.“
Po grafické stránce je Justýnka a asistenční jednorožec naprosto úchvatná. Neviditelný a nezaměnitelný podpis ilustrátorky Lény Brauner je cítit už zdálky a hned při pohledu na skoro až kouzelnou obálku vás neslyšně nabádá, abyste ji otevřeli, obdivovali a milovali. Ilustrace jsou na první pohled hravé, nikoliv jen a pouze pro děti, jedinečné a přesto perfektně spárované stránku od stránky. Text přitom nejen doprovází, ale často i nahrazují a skvěle doplňují, opomenuty nejsou ani ručně psané úvodníky kapitol.
Kateřina Maďarková cíleně baví nejmladší, starším otevírá krásy dětství a kamarádství, rodičům a prarodičům ukazuje, že nikdy není pozdě začít se chovat trochu spontánně a nedělat nesmysly, co se hodí snad jen do Pralesa nesmyslů. Stylově necílí jen na ty nejmenší, příběh podává jemným, až pohádkovým způsobem a skrytě si pohrává s nejrůznějšími tématy.
„Co to je?“ zeptal se Hubert.
„to měl být původně kůň, ale pak jsem zjistila, že ho neumím namalovat, tak jsem ho předělala na prase,“ přiznala Justýnka.
„Tak si ho půjdeme pohladit, ne?“ prohodil Hubert jakoby nic.
Justýnka a asistenční jednorožec, literárně, i výtvarně zdařilé dílo si tak zaslouží místo v každé knihovně a dětském pokojíku, kde zbývá ještě trocha použitelného místa.
Oficiální anotace:
„Akutní nedostatek fantazie“ – tak se jmenuje zvláštní Justýnčina diagnóza, na kterou jí doktor předepsal ještě zvláštnější léčbu – šest dní stráví s asistenčním jednorožcem Hubertem. Každým dnem naplněným jejich společným dobrodružstvím se svět kolem Justýnky zdá být zábavnější a barevnější. Podívají se na místa, o kterých děvčátko ve svém oblíbeném atlasu světa nikdy nečetlo – třeba k tajemné řece Slov, na planetu Fantazie nebo do jejího vlastního výkresu!Jen kdyby se neblížil 31. srpen. Den, kdy Justýnčina léčba končí a Hubert se bude muset vrátit zpátky do lékárny ve Fialkové ulici.
Název: Justýnka a asistenční jednorožec
Autorka: Kateřina Maďarková
Ilustrátorka: Léna Brauner
Počet stran: 94
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2017
Vazba: Pevná
Lehce humorné, krapet strašidelné a zaručeně podivné čtení | Warren XIII. a Vševidoucí oko
úterý 6. června 2017
Když Warren XIII. poprvé okouzlil moje oko, bylo to ještě před jeho oficiálním uvedením v českých knihkupectvích. Za to může Maťa ze Sveta kníh, která na ni (stejně jako já) narazila čirou náhodou a která se ihned musela se svým skvělým výběrem pochlubit. Pokud z toho cítíte zapšklost, je to protože na Slovensku byla kniha dostupná mnohem dřív. A protože bylo známo, že Paseka, byť s mírným zpožděním, vydá knihu i u nás, musela jsem si počkat. Nutno dodat, že se jednalo skoro o nadlidský úkol.
Pokud dění kolem této krásné middle grade jednohubky sledujete alespoň okrajově, víte, že se recenzenti na svém názoru převážně shodují. Čím to? Inu…
Karikatury Tima Burtona
Kniha se řadí mezi ty vyvolence, kteří působí Burtonovsky, ale od Tima Burtona nejsou. Když to řeknu úplně jednoduše, neznám člověka, který by tento styl animace-ilustrací-čehokoliv vyloženě odsuzoval. Pokud se takové reakce najdou, je jich zatraceně málo, většina lidí naopak hladoví po něčem dalším. A tak zde máme Koralínu, Warrena XIII. a další roztroušená dílka, která se snaží zaujmout naši pozornost.
Abyste mě chápali, ani náhodou neplánuji vybočit z řady nadšených ohlasů, protože já si čtení užívala taky. Nejlepší na tom všem bylo, že příběh ani náhodou nepůsobil otřepaně, ale vála z něj čistá vlna a přesně to slibované lehké strašidelno, jaké vás napadne hned při pohledu na tu nádhernou obálku. A že bych něco podobného četla, o tom nemůže být řeč.
„Otče, mám vzrušující zprávy,“ oznámil Warren obrazu. „V hotelu je nový host. První po dlouhé době. Napadlo mě, že bys o tom chtěl co nejdřív vědět.
Warren otce často seznamoval s nejnovějším děním. Uvědomoval si, že je hloupé povídat si s obrazem, ale rád předstíral, že ho otec slyší.
Ohebná cílovka
Je jedno, že je kniha primárně určena pro děti – ať už si ji koupíte ve dvaceti, nebo šedesáti, vaše srdce musí roztát. Autorka, i ilustrátor se čtenáři pracuje neuvěřitelně hravě, dětem servíruje dobrodružství a těm dospělým lehce humornou, krapet strašidelnou a zaručeně podivnou podívanou s živými kulisami a brilantním překladem.
Z textu je znát, že autorka počítá s tím, že jej budou číst i jiné věkové kategorie, které se v primitivních honičkách pro pětileté děti a nadnesených pojmech nijak zvlášť vyžívat nebudou. Tedy ne tím způsobem, jakým si myslíte.
Ztotožnitelný hrdina
V dětských knihách je až příliš často problém, že se nezvládnete sžít s hlavními hrdiny. Věřte mi, ještě donedávna jsem poslouchala čtení stovek z nich a opravdu jen o pár z nich můžu zpětně říci, že si je pamatuji, natož, že jsem si je užívala. A to radši ani nezmiňuji, kolik z nich bylo pod cejchem Disneyho.
Příšerku Warrena neutváří jen jeho dobrodružství, ale i rodina, citové vazby a okolí, ve kterém se pohybuje. A samozřejmě, také něco, co má každý z nás – duše.
Vybavil si všechny staré legendy o duchách, kteří v zahradním bludišti straší, a přemítal, zda to nakonec opravdu jsou pouhé legendy. Znovu uslyšel kroky pelášící pryč a další smích. Odložil křehký deník v obavě, že choulostivé stránky poničí, a vyrazil za zvuky.
Černobílá? Ne, černočervenobílá a celá šrafovaná!
Nijak zvlášť se mi nechce naznačovat, že nebýt ilustrací, Warrena XIII. a Vševidoucího oka byste si nevšimli, přesto na tom možná bude zrnko pravdy. Naštěstí, Tania Del Rio s Will Staehle (možná spíš Will Staehle a Tania Del Rio, protože Warrena vymyslel on) utvořili sehranou dvojici, a tak si dnes můžete číst v této krásné jednohubce, kterou hned vzápětí pořídíte i svému malému synovi, neteři a s velkou pravděpodobností i odrostlejším bližním, jen abyste tu svou nemuseli dávat z ruky. Protože jestli ji u vás v knihovně někdo zmerčí, dejte na mě, ten vám ji ukradne.
Knihu můžete zakoupit na stránkách internetového knihkupectví MegaKnihy.cz.
Oficiální anotace:
O takovém dětství se vám nezdálo ani v těch nejbláznivějších snech. Warren XIII. je dědicem a správcem starobylého rodinného hotelu, kde se děje jedna podivnější věc za druhou. V kotelně žije tvor se spoustou chapadel, zahradním bludištěm se plíží přízračná dívka, ze sester Warrenovy tety se vyklubou čarodějnice a mezi záhadnými hosty narazíte třeba na muže, který je od hlavy až k patě celý ofačovaný.Někde v domě se navíc skrývá kouzelný poklad známý jako Vševidoucí oko. Aby jej však Warren našel a neztratil přitom hlavu (doslova), bude muset rozluštit spoustu hádanek, tajných kódů a dalších tajemství. Warren XIII. a Vševidoucí oko je kniha, jakou jste si vždycky přáli mít – plná fantastických vynálezů, překvapení i originálních černo-rudých ilustrací, stejně spletitých a strašidelných jako křivolaké chodbičky hotelu.
Jejímu kouzlu podlehnou nejen fanoušci Tima Burtona, Roalda Dahla nebo Neila Gaimana, ale všichni ti, kdo se rádi bojí a smějí současně.
Název: Warren XIII. a Vševidoucí oko / Warren the 13th and The All-Seeing Eye
Autorka: Tania del Rio
Ilustrátor: Will Staehle
Překladatelka: Barbora Punge Puchalská
Série: Warren XIII.
Díl:1.
Počet dílů v sérii: 2 (?)
Počet stran: 219
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2017
Vazba: Pevná
O autorce:
Tania del Rio se živí psaním a kreslením komiksů, posledních deset let se věnuje zvlášť tvorbě pro mládež. Spolupracuje s nakladatelstvími Marvel, Dark Horse a Archie Comics. Žije v Los Angeles.
Že si u nás série Pax udělala stálé čtenáře, je už všeobecně známý fakt. Pokud máte kamaráda čtenáře, co ji zná a čte, určitě na vás zavrčí něco ve stylu, že nutně potřebuje pokračování. Ostatně, není se čemu divit. Už první díl vzbudil pozornost svou grafikou a faktem, že se u nás vydával společně s druhým dílem. Co víc, cílovou skupinu si našel nejen v dětech, ale i lehce „přestárlých“ – fakt, že se jedná o fantasy s kořeny ve staré severské mytologii, nejednoho čtenáře zaujal. Právě teď čtete recenzi už na 6. díl, ale nebojte, dnes zcela bez spoilerů. A nyní pár věcí, které byste měli vědět, než se na Pax vrhnete.
Lepidlo, které pojí celou sérii dohromady: Do města Mariefred zamířila temnota a ti jediní, kteří ji mohou zastavit, jsou nově příchozí chlapci Alrik a Viggo. Oba je mají provázet strážci knihovny – ti si ze začátku myslí, že jsou na své pozice příliš mladí, brzy jejich starosti ale rozptýlí dovednosti obou chlapců. S každým novým dílem je čekají nové nástrahy, nepřátelé, i spojenci. Postrach jezera se věnuje, jak už název vypovídá, tajemnému a hrozivému stvoření, co žije v zamrzlém jezeře. A i tentokrát půjde o život.
Celou recenzi si můžete přečíst na KNIHCENTRUM revue
Oficiální anotace:
Návykové jako Harry Potter, mrazivé jako Hunger Games. PAX
Když se žáci mariefredské školy vypraví na exkurzi k zamrzlému jezeru Mäleren, stane se neštěstí. Iris tvrdí, že v tom má prsty vodník. A i když je Iris podle Vigga s Alrikem ta nejnesnesitelnější osoba ve vesmíru, musejí jí kluci dát za pravdu. V jezeře žije podivný vodní tvor, který své oběti stahuje pod hladinu.
Kromě toho přichází do zámku Gripsholm nový správce, na němž je něco divného. A co se to děje s Henrym Nazdárkem? Poslední dobou se chová jako vyměněný. Alrik s Viggem musejí překonat své nejhorší noční můry, aby situaci zvládli. Ale bude to stačit? Navíc se v Mariefredu objevila jejich máma! S neuvěřitelným překvapením…
Pro čtenáře od deseti let.
Název: Postrach jezera / Näcken
Autorky: Åsa Larsson, Ingela Korsell
Ilustrátor: Henrik Jonsson
Překladatelka: Marie Voslářová
Série: Pax
Díl: 6.
Počet dílů v sérii: 10
Počet stran: 195
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná
O autorkách:
Asa Larssonová patří k nejoblíbenějším skandinávským autorkám detektivních románů, knih z její série o Rebecce Martinssonové se prodaly miliony výtisků po celém světě a získala za ně několik ocenění. Åsa je spisovatelkou na plný úvazek. PAX je její první knižní série pro mladé čtenáře.Ingela Korsellová je spisovatelka a vědecká pracovnice, původně působila jako učitelka na základní škole. V současnosti se věnuje jednak výzkumu v oblasti dětské čtenářské gramotnosti na univerzitě v Örebro, jednak psaní knih pro děti a mládež.
Název: Anne of Green Gables
Autorka: L.M. Montgomery
Série: Anne of Green Gables
Díl: 1.
Počet dílů v sérii: 6 (byly napsány i další knihy, ale v těch už Anne zabírá jen malou část)
Počet stran: 328
Nakladatelství: Vintage Digital
Rok vydání: 2013 (1908)
Vazba: Měkká
Děj:
‘It’s a million times nicer to be Anne of Green Gables than Anne of nowhere in particular, isn’t it?’
My dislikes: Being an orphan, having red hair, being called ‘carrots’ by Gilbert Blythe.
My likes: Living at the Green Gables with Marilla and Matthew, my bosom-friend Diana, dresses with puff sleeves.
My regrets: Dying my hair green. Smashing a slate over Gilbert Blythe’s head.
My dream: To tame my temper. To be good (this is an uphill struggle). To grow up to have auburn hair!
Název: Harry Potter a Kámen mudrců / Harry Potter and the Sorcerer’s Stone
Autorka: J. K. Rowling
Ilustrátor: Jim Kay
Série: Harry Potter
Díl: 1.
Počet stran: 255
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2015
Vazba: Pevná s přebalem
Děj:
Až do svých jedenáctých narozenin si o sobě Harry myslel, že je jen obyčejný chlapec. Pak ale dostal soví poštou dopis, kterým byl zván ke studiu na prestižní soukromé Škole čar a kouzel v Bradavicích, a jeho život se rázem proměnil. Leccos se dozvídá o minulosti svých zemřelých rodičů, získá pár dobrých kamarádů, naučí se mistrovsky hrát famfrpál a kvůli Kameni mudrců podstoupí smrtelný souboj se zloduchem Voldemortem…
První dojmy z obálky:
Ano, ano, ano! Jedna z nejlepších obálek pro Harryho Pottera, jaké jsem zatím viděla.
Hodnocení obálky:
O autorce:
J. K. Rowlingová je autorkou série knih o Harrym Potterovi, která dlouhodobě láme prodejní rekordy a je ověnčena řadou ocenění. Série si našla nadšené fanoušky po celém světě, dočkala se překladu do 78 jazyků a prodalo se přes 450 milionů výtisků. Zčásti jako charitativní projekt napsala J. K. Rowlingová tři další knihy, Famfrpál v průběhu věků a Fantastická zvířata a kde je najít (pro nadaci Comic Relief) a Bajky Barda Beedleho (pro nadaci Lumos), a také filmový scénář na motivy knihy Fantastická zvířata a kde je najít. V roce 2012 založila digitální společnost Pottermore, která fanouškům přináší nové texty a oni se tak mohou nořit hloub a hloub do kouzelnického světa. Vydala také román pro dospělé, Prázdné místo, a pod pseudonymem Robert Galbraith píše detektivní romány.O ilustrátorovi:Jim Kay v roce 2012 za své ilustrace k Volání netvora Patricka Nesse získal medaili Kate Greenaway. Studoval ilustraci na Westminsterské univerzitě a už od absolutoria pracuje v knihovně a archivu galerie Tate Britain a v Královské botanické zahradě v Kew. Po jedné samostatné výstavě v galerii jej oslovil jistý nakladatel a Jim Kay se začal živit jako ilustrátor na volné noze. Od té doby spolupracoval na několika filmových a televizních projektech a zúčastnil se skupinové výstavy v londýnském muzeu V&A. Žije a tvoří v Northamptonshiru se svou partnerkou a nalezeným chrtem.
Recenze:
Harry Potter nás obklopuje a inspiruje už od roku 1997. V budoucnu to nepochybně bude jedna z knih, které budou patřit k základním kamenům dětské literatury a které děti budou číst ve škole jako povinnou četbu. Jen malá část dětských čtenářů příběhy Pottera nečetla. Já byla donedávna její součástí.
Úplně na začátek se musím přiznat, že jsem přesně věděla, co přijde. Mnoho věcí mě překvapivě zaskočilo. Asi před dvěma roky jsem si dala filmový maraton s Harrym Potterem, hodně věcí jsem zažila znovu a dnes už mám v hlavě zase pořádné mezery a vím opravdu jen základní linky příběhu. Podle očekávání zde byly scény, které ve filmu buď nebyly, nebo byly přikresleny, hodně z nich jsem teprve až teď díky Rowlingové pochopila, ale našly se i věci, o kterých jsem si matně vybavovala, že ve filmu byly a mě přesto zaskočily. Kámen mudrců pro mě byl tedy zcela nový.
Úplně na začátek musím pochválit zvláštní prvky ilustrované edice, ve které jsem měla možnost příběh číst. Všechno bylo nové, neokoukané, příběh to ještě umocňovalo, dokonce i obyčejné stránky pokapané skvrnami barev vypadaly unikátně a zvláštně. Moc se mi líbilo, že Jim Kay stvořil úplně nové postavy a dost snadno mě odnaučil představovat si v hlavě jednotlivé scény s hereckým filmovým obsazením. Hagrid a Brumbál byli obzvlášť vydaření. Jediná postava, kterou jsem prostě nemohla skousnout, byl Snape. Vzhledem k tomu, jak brilantně ho ztvárnil Alan Rickman, mi jakákoliv jiná podoba přijde nemístná, přesto se Jimovi musí nechat, že z jeho podobizny mi naskakovala husí kůže.
Rowlingová a její styl psaní… Úplně největší kouzlo pro mě měl časový horizont, ve kterém se příběh odehrával.Jsem zvyklá číst knihy, které popisují jen malý úsek času, Rowlingová popisovala celý rok v bradavicích. Byl zde podzim, dýně, Vánoce, jaro… Atmosféra byla neskutečná a právě teď si nedokážu představit, že bych to četla někdy jindy než v prosinci. K samotným Vánocům mi Harry překvapivě pasuje, i když v příběhu nefigurují na prvním místě. Důležitý je fakt, že jsem knihu dočetla asi v pět hodin ráno. I s mou běžnou nespavostí to popravdě kolidovalo.
Upřímně chápu, co na dílu skalní fanoušci vidí. Máme zde tři silné a zvláštní hrdiny (pokud je pozorujete s odstupem, tak i pěkně vlezlé, ale to by se jinak nic nedělo), naprosto úžasně vykreslenou školu čar a kouzel se čtyřmi kolejemi, ze kterých si zvolí úplně každý (Havraspár!) a i když už je Harry dávno dopsaný, Rowlingová pořád může trousit věci, ze kterých budeme všichni pravidelně padat na zadek. Klidně i do smrti, protože kouzelnický svět má nevyčerpatelný zdroj nových a neokoukaných informací. Přesto, u pár věcí si běžný čtenář bude ťukat na čelo.
První věc, která mě udeřila do hlavy, byla scéna, kdy se Harry, Hermiona, Neville a Draco musí za trest vydat do zapovězeného lesa. Je jedno, že je s nimi Hagrid a pes, který stáhne ocas při jakékoli známce nebezpečí, je jedno, že kouzelnický svět se očividně pořád ještě koupe ve středověku, jsou to sakra malé děti a místo toho, aby je někdo poslal kydat hnůj, nebo trhat plevel, oni musí do zapovězeného lesa, kde někdo zabíjí jednorožce. Ptám se: To je vedení Bradavic totálně padlé na hlavu? Druhá věc. Scéna, kde tři malé děti překonávají nástrahy už ostřílených kouzelníků. Když to zvládnou oni, jak může tedy škola v Bradavicích být jedno z nejbezpečnějších míst na světě? A poslední, třetí. Zmijozel. Očividně všechny děti jsou tam protivné a vystavené zlu. Líbí se mi myšlenka, že by měl člověk dosáhnout všeho, čeho by chtěl, ale ne za každou cenu. A kvůli tomuhle nesympatizuju s Brumbálem už od prvního dílu, protože kdyby byl tak moudrý, zavedl by už dávno nějakou reformu. Ale dobře, berme Harryho jako pohádku.
Celkově Harry Potter působí jako čtivo, které je pro mladou generaci více než přínosné. S novou ilustrovanou edicí si nedokážu představit, že by nečtenářům stálo něco v cestě chytit se na udičku. Jistě, pořád budou děti, co rády sportují a u knihy neposedí, ale pokud to mají v krvi, na tohle je prostě chytnete. Pokud budeme Harryho Pottera brát jako pohádku, máme zde všechno, co si můžeme přát – střet dobra a zla, skvělý prostor pro vaši představivost (ano, i s těmi ilustracemi můžete nad vykreslováním jedné scény klidně strávit hodiny a stejně nebudete mít dost), výjimečné hlavní hrdiny a skryté prvky, které vám pomohou najít samy sebe. A přiznejte se: Kdo z vás nikdy nepřemýšlel nad tím, do jaké koleje by asi chtěl?
Hodnocení knihy:
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatros media a. s.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)























Social Icons