Tak, máme tu začátek nové dekády. A s ní i novou knižní výzvu! Maximální počet je opět 120 knih.

Pokud patříte mezi ty, kteří přečtou více než 120 knih za rok, můžete si rozvrhnout výzvu na kratší časový úsek, jestli jako já patříte mezi průměrné čtenáře, kterým poslední ikonka stačí počet knih si vyberte na celý rok.

Knižní výzvy se můžete zúčastnit i jako (ne)blogeři, na to je určena FB skupina pro tyto účely stavěná, pokud chcete zveřejnit svůj cíl na Instagramu, ikonky už jsou i v požadovaném rozměru 1080px.

Pravidla:

Cílem této výzvy je vybrat si určité množství knih, které byste za rok 2020 chtěli přečíst. Pojmout ji můžete také ve volném tempu, kdy postupně přidáváte ikonky s cíli, kterých jste již dosáhli a nedávat si žádný konkrétní milník. S interpretací máte volné ruce. Jak už jsem psala výše, čtenáři, kteří ví, že přesáhnou 120 knih za rok, mají možnost dávat si milníky na kratší časový úsek než je rok.

Množství knih se může pohybovat od 10 do 120 knih. Ať už je to na rok, nebo na tři měsíce.

Pokud svou výzvu splníte dříve, než jste předpokládali, můžete si počet knih navýšit. Pokud si naopak budete myslet, že nestíháte, můžete počet snížit.

Do komentářů mi napište odkaz na blog, se kterým se účastníte. Pokud volíte FB skupinu, příspěvky s vaším cílovým číslem jsou vítány, na Instagramu budu moc ráda, když mě v příspěvku/stories označíte @verkaskodova (není povinné).

Článek s výzvou byste měli zveřejnit 1. ledna 2020. Nic se ale nestane, když tak učiníte předčasně, nebo se z nějakého důvodu opozdíte. Účastnit se můžete až do konce roku 2020. V článku by měla být ikonka s počtem knih, které chcete přečíst, pokud si dáváte volný režim, stačí úvodní obrázek a větička, že se účastníte.

Byla bych ráda, kdybyste napsali, že výzvu pořádám já, ale nebudu se zlobit, když to v článku neuvedete. Výzvu nevydávejte za svou.

Pokud na tuto výzvu narážíte v roce 2020, zúčastnit se určitě můžete. Knihy se počítají od začátku roku, ne od data, kdy zveřejníte článek s výzvou. Pokaždé tedy uvádějte i knihy, které jste v tomto roce již přečetli.

Ikonky následují ve zmenšených velikostech, pokud potřebujete větší formát, stačí rozkliknout.

Bonusové ikonky:

Název: Ve stínu hvozdu | Autor: Naomi Novik | Rok vydání: 2019 | Nakladatelství: Host

Profil knihy na Goodreads

Ve stínu hvozdu na mě vykouklo už před několika lety pod názvem Uprooted, do ruky se mi však nedostala až do doby, kdy jsem se s nadšením dozvěděla, že vyjde u nakladatelství Host. A protože obálka působila vskutku nádherně a nejedna recenze mě odkazovala na retellingy, zakročení z mé strany bylo snad už jen otázkou času.

Pokud byste náhodou podobně jako já nabyli mylného dojmu, že se jedná o další Krásku a zvíře s pár originálními prvky, tak vás (i sebe) musím opravit. Z této pohádky si Naomi Novik vzala snad jen drobnou esenci, mnohem větší hrsti nabrala ze studnice slovanských příběhů a pohádek. Zní to jako folklór? Ó ano, bohaté množství folklóru a zcela unikátní nádech pohádkovosti je této knize vlastní. Ale nepředbíhejme.

Jak už sám název knihy napovídá, co do činění budeme mít s lesy tak temnými, že by je nepozřelo ani samo peklo. Pořádek nad nimi udržuje Drak, čaroděj, který si každých deset let z přilehlých vesnic vybere jednu dívku, aby mu sloužila. Co však nepředpokládá, je kuráž děvčete, které mu cestu zkříží tentokrát, ani sled událostí, které budou následovat.

„Zlo z Hvozdu se umělo šířit nesmírně snadno.“

Jednou z nejsilnějších stránek příběhu je atmosféra. Autorka bravurně vykresluje hrůzu a stísněnost temného Hvozdu, který není jen temnou siluetou na pozadí, nýbrž hlavní hybnou silou příběhu. Posílá stvůry, přemýšlí a kalkuluje, většinu jeho záhad neví dokonce ani sám Drak.

Magie má v příběhu své pevné místo, na menší kouzla patří jednoduché striktní formule, na těžší operace delší souvětí, a to z dobrého důvodu. Jednoduché formule na těžší úkony znamenají větší úbytek sil, část jednoslovného převlékacího zaklínadla vám může místo přepychových šatů vykouzlit jednodušší oděv a pokud ho navíc zahuhláte, dostanete jen hadry. To je ostatně věc, která se mi hned od začátku velmi líbila – pevně stanovená pravidla, která autorka světu nastavila. O to víc se magie hlavní hrdinky jeví jako humorná záležitost, protože je k roztrpčení Draka všechny ohýbá. Proč také děkovat za záchranu, když můžete začít křičet, že dobrý skutek se za daných podmínek ani neměl odehrát. (Nelžu, ti dva po sobě štěkají z pýchy a rozmaru a je to nádhera.)

Hašteření mezi hlavní dvojicí jsem si užila snad ze všeho nejvíc. Dobře, já vím, může se to zdát jako poměrně jednoduchá část příběhu, ale ne v případě Agnieszky a Draka, kteří si lezou na nervy už jen přesvědčením, že jde něco jinak, než si myslí. Chemii autorka zvládala na jedničku a příběhu to dodávalo tu správnou jiskru a hravost.

„Jestli nechceš, aby někdo zemřel, nemlať ho opakovaně po hlavě.“

Ve stínu hvozdu rozhodně není žádná jednohubka, autorka příběh pojala velmi komplexně, přesto však nechybí akce, ani romantika. Jediná chybička, která mi dojem kazila, byla neporazitelnost hlavní hrdinky. Byť se ani jejímu okolí nevyhne utrpení a smrt, v určitých situacích, a to především ve druhé půlce knihy, máte tendenci si říkat, jestli by neměla už padnout vyčerpáním a zda jí věci nevychází až příliš snadno. Na druhou stranu chápu, že tato část je na místě a bylo by velmi těžké ji směrovat někam jinam, proto mi při čtení tato záležitost ani tak nevadila, spíš mi jen uhnula krapet rukou při celkovém hodnocení.

Ve výsledku jsem ubrala dvě hvězdičky, knihu jsem si ale velmi užila a celkově ji zařadila mezi své oblíbence. Svědkem mi budiž ten anglický originál, co jsem si hned po přečtení šla pořídit.

Pokud máte rádi pohádkové high-fantasy míšené s young adult, až se to jako celek jeví spíš jako román pro dospělé, Ve stínu hvozdu by pro vás mělo být to pravé ořechové. Odvážný titulek na obálce, který hlásá, že se může jednat o budoucí moderní klasiku tentokráte určitě není od věci a já smekám před umem autorky, která zvládla vybudovat funkční svět, poutavé postavy a okořenit to správným množstvím akce i množství věcí na zamyšlení. A klaním se i před nakladatelstvím a panem překladatelem, tak povedený překlad jsem už dlouho nedržela v ruce.

Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Host

Oficiální anotace:

Agnieszka miluje své domovské údolí, klidnou vesnici, lesy a průzračnou řeku. Na hranici její domoviny však stojí zlověstný Hvozd plný zlomyslné moci, jehož stín tíživě dopadá na její život.  

Aby zlé síly zůstaly v Hvozdu, spoléhají lidé z údolí na chladného a nevypočitatelného čaroděje, známého pod jménem Drak. Ten však za svou pomoc vyžaduje hrozivou cenu: každých deset let mu musí jít sloužit jedna dívka, která se poté už nedokáže vrátit zpátky do údolí a je z něj navždy vykořeněná.  

Další volba se rychle blíží a Agnieszka má strach. Každý tuší, že tentokrát si Drak vezme její nejdražší přítelkyni Kasiu — krásnou,hodnou, statečnou Kasiu, která je vším, čím Agnieszka není. A neexistuje způsob, jak ji zachránit. Ale když Drak konečně přijde, překvapivě si vybere někoho jiného… 

Recenzní výtisk poskytlo nakladatelství Host.

Název: Talisman pro štěstí | Autor: Helena Hunting | Rok vydání: 2019 | Nakladatelství: Baronet

Profil knihy na Goodreads

U Talismanu pro štěstí mi ruka ujela ani ne tak kvůli anotaci, nebo autorce (od které jsem do této chvíle nic nečetla, ale jen se mrkněte na její sérii Pucked), jako spíš kvůli úplně jiné knize. Ó ano, řeč je o sérii Off-Campus, která se mi vybavila přesně ve chvíli, kdy mi pohled zabloudil na obálku. Off-Campus a Talisman pro štěstí jsou přitom knihy obsahově naprosto rozdílné, doopravdy je spojuje snad jen žánr a hokej. Laso bylo ale nahozeno a osud neodvratně zpečetěn.

Talisman přímo ukázkově zpracovává téma druhých šancí. Lila a Ethan bývali dlouholetí přátelé a také něco mnohem víc a byť Ethan tento vztah zahodil s čistým svědomím, Lilu to naprosto zničilo. Když o sobě dá Ethan znovu vědět, Lila je na pokraji zhroucení. Jako by nebyla dostatečně zdrcená z chladného způsobu, s jakým zachází s ní manžel při rozvodovém řízení, ještě se musí dívat, jak na nemocničním lůžku leží muž, kterého miluje jako svého otce a vedle něj stojí Ethan, její první láska a bývalý nejlepší přítel. Z toho navíc velmi brzy vypadne, že by ji chtěl zpátky, nikoliv však ze zcela nesobeckých důvodů.

„Snažím se tě uklidnit.“
„Tím, že mi strčíš jazyk do pusy?“ Kéž by můj hlas zněl spíš nevěřícně než zadýchaně.
„Ale už nepanikaříš, ne?“

Na začátek: Tohle se četlo fakt rychle. Co se týče hokejové tematiky, bude Off–Campus vždy mojí srdcovkou, Talisman ale jako jednohubka funguje skvěle. Hlavní hrdinové vám polezou na nervy přesně akorát, druhou šanci si nikdo nevyžebrá zadarmo a sladký bonus na konec: téma se netočí jen kolem postele. Tedy točí, ale dost věcí si najdete i vedle. Ehm, hlavně co se týče Lily, Ethan je v tomto směru extrémně postelový typ. Ale rozumíme si.

Příběh je psán ich-formou, a to z pohledů Ethana a Lily. Vztah se vyvíjí a postupně nabývá větších rozměrů, věci se přitom řeší i mimo něj. Což je další věc, která se mi v souvislosti s ne-tak-ideálním vztahem velmi líbila. Přestože jsme stále v žánru New Adult a sex hraje důležitou roli, pořád se zde najde i spousta věcí, která až tak růžová není. A to jak osobnosti hlavních hrdinů, které byste občas nejraději profackovali, tak i těžší chvíle, které cukrkandlem zrovna neoplývají.

„Ty mě chceš jenom svléknout.“
„To je do mě tak vidět?“

Jedna věc mi čtení kazila, a to Lilin nekonečný smysl pro dramatičnost. Ocenila bych, kdyby se jí autorka věnovala trochu víc a nechala ji říkat i něco jiného než útrpné nářky kolem vztahu, který měla za ty roky už dávno nechat za sebou (přeci jen byla vdaná několik let). Na druhou stranu bylo skvělé, že Ethanovi tak krásně nakopávala zadnici, jen by to chtělo pevnější kořen nenávisti a více vykreslit osobnost, nejen povrchní omílání toho, co se stalo, že máte pak dojem, že se hlavní hrdinka nemůže jednoduše rozhodnout.

Kdybych to měla shrnout, celkově se jedná o velmi pěknou oddechovku s menšími mezerami, které by se daly vyplnit, přesto pořád moc hezkou a snadno stravitelnou. V New Adult se na rovinu nejedná o nic nového, svůj účel však kniha splňuje a na jedno, nebo dvě odpoledne poskytne cenný odpočinek.

Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Baronet

Je to láska, nebo je pro něj pouze talismanem pro štěstí?

Lila netuší, co pro ni bylo horší: den, kdy ji Ethan opustil, aby se soustředil na svou hokejovou kariéru, nebo den, kdy se o osm let později vrátil. Rád by navázal tam, kde kdysi přestali, Lila však už není ta samá dívka a ani jí nechce být.

Ethan Kase touží po své někdejší slávě a to znamená získat Lilu zpět. S ní po boku dokáže učiněná kouzla.

Lila ho chce pustit zpět do svého srdce, dozví se však, že Ethanovi nejde o ni, ale o jeho hokejové umění. Jenže Ethan o Lilu už jednou přišel a teď udělá cokoli, klidně obětuje i svoji kariéru, aby Lilu znovu neztratil.

Recenzní výtisk poskytlo nakladatelství Baronet.

Stal se zázrak – blog se dožil neuvěřitelných osmi let. Jasně, je ze mě polomrtvá brambora, ale i kdybych si měla na blogu ťuknout jednou za rok, za tu malou radost, když se publikuje nějaký článek, to stojí. Asi nebudu dělat žádné dlouhé proslovy, vím, že čekáte určitě na tu soutěž a já tu dnes pro vás mám jednu reading copy (takže je v měkké vazbě) Wonderland: Země divů a pravděpodobně další drobnosti, které pak ještě před odesláním naházím do balíčku. Soutěžit můžete i na Instagramu, tam se jedná o reading copy knihy Pád.

Podmínky soutěže:

Soutěž trvá od 30. 4. 2019 do 14. 5. 2019

• Zúčastnit se můžete pouze s českou doručovací adresou, za duplicitní vstupy budete vyřazeni
• Jako výherce mi musíte do 48 hodin odpovědět, jinak losuji dalšího

GDPR: Soutěž běží přes formulář Rafflecopter, ten sbírá přezdívky ( a v případě vyplnění jména), e-mailové adresy, IP adresy a jména na Facebooku a Instagramu, pokud se je rozhodnete vyplnit. U výherce se pak jedná o adresu, o kterou žádám přes e-mail. Účastí souhlasíte se zpracováním uvedených soukromých údajů, které nepředávám třetím stranám.

a

Název: Kontrakt | Autor: Melanie Moreland | Rok vydání: 2019 | Nakladatelství: Baronet

Profil knihy na Goodreads

Musím se přiznat, že Kontrakt jsem měla v originále vyhlédnutý už dlouho, (Goodreads mi zde podsouvá dokonce prosinec 2018), ale nikdy na něj nedošlo. S množstvím new adultek mě proto velmi mile překvapilo, když jsem zjistila, že knihu v češtině vydá nakladatelství Baronet. Premise zní velmi jednoduše – vztah na smlouvu, a to mezi dvěma jedinci, kteří se jinak nemůžou vystát.

Katharine pracuje pro nejhoršího šéfa pod sluncem. Dost o tom svědčí už samotný fakt, že je ve firmě nejlépe placenou asistentkou. Není nikdo, kdo by své přímé podřízené měnil tak často jako Richard VanRyan a co se Katharine týče, jako by na ni měl zvlášť spadeno. Neuběhne den, kdy by jí ze života neudělal peklo na zemi, o to víc se tak jeho nová žádost zdá absurdní. Navíc v situaci, kdy Katharine v podstatě nemá na výběr. Pokud z firmy odejde Richard, dostane vyhazov i ona. A on odejde, protože není nic, co by ho přimělo pracovat pro tu krysu, která mu odepřela dlouho slibované povýšení. Jeho nové vysněné místo má však háček, nachází se v rodinné firmě, kde by mohl uspět jedině jako rodinný typ, ne ten bezohledný přelétavý floutek, jakým ve skutečnosti je. A k tomu potřebuje snoubenku. Konkrétně, příliš hodnou a naivní Katharine, která peče koláčky a na VanRyana působí jako bytost z jiné planety.Abych tam mohl proniknout

„Abych tam mohl proniknout, musím je přesvědčit, že nejsem takový, jak si o mně myslí.“
„Což znamená?“
„Arogantní, sobecký.“

Jestli existuje nějaká kniha, ze které po otevření vytéká duhová břečka chutí podobná karamelu, je to Kontrakt. Přísahám, tohle byla za poslední dobu nejsladší kniha, jakou jsem četla. Srdcebol byl tak akorát, aby navodil atmosféru, řvaní zase přesně takové množství, abyste měli chuť hlavního hrdinu zabít (ráda bych řekla, že jen na začátku, ale on byl moula na zabití i potom), většinu času to však bylo sladké, sladké, sladké. Někdy trochu moc, zejména z pohledu nových nadřízených mi pár dialogů nesedělo, což je přesně důvod, proč jsem srazila jednu hvězdičku a další dvě pak za posledních sto padesát stran, které připomínaly spíš smyčku.

V čem se kniha může právem cítit silná v kramflecích, je nenásilný vývoj vztahu hlavních hrdinů. Richard na samotnou Katharine od začátku nasazuje, její „dokonalost“ nesnáší. Jak se mu postupně svěřuje se svou situací a přizpůsobuje se své nové roli, jejich vztah se začíná pozvolna oteplovat. I v těch nejslunnějších okamžicích však vznikají hádky a nedopatření zapříčiněná odlišnými povahami hlavních hrdinů a hlavním konfliktem, soustředícím se kolem samotného kontraktu. Alespoň do 250. strany je tak celý průběh vztahu velmi přirozený a nenásilný.

„A jediné, co musím udělat, je…“
„…je předstírat, že mě milujete.“

Jak už jsem vytkla, na závěr knihy se situace celkem opakují. Po určitém milníku si říkáte, že už byste ten konec klidně snesli a kniha by ve vašich očích působila mnohem lépe, než je tomu tak v nynější podobě. Celkově se však jedná o krásnou jednohubku (přísahám, těch 400 stran přečtete za dva dny jako nic) s příjemnými hrdiny a dobře vykresleným pozadím zaměřeným nejen na postelové hrátky, jak někdy u tohoto žánru bývá zvykem. Pokud máte rádi „slow burn“ romance, Kontrakt je ukázkovým případem, jak by takový prvek měl v knihách fungovat.

Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Baronet

Může láska někoho doopravdy změnit? Katharine pracuje pro šéfa Richarda, bezohledného tyrana, který se nikdy neohlíží na nikoho a na nic. Potřebuje práci, a tak musí strpět jeho nekonečné požadavky a ponižování. Jednou však od něj dostane úkol, s nímž rozhodně nepočítala. Její pracovní smlouva teď zní – milenka a snoubenka. Když lásku musí předstírat dva lidé, kteří se nesnášejí, co se asi stane? Drsné napětí a erotické jiskření přerůstá do něčeho nečekaného. Katharine náhle bez svého nenáviděného nepřítele nedokáže žít. Je to vůbec ještě ten starý Richard, nebo se z něj stal někdo jiný? Přežije jejich vztah tento neobvyklý a zrádný kontrakt?

Recenzní výtisk poskytlo nakladatelství Baronet.

You know that feeling. You’re writing, writing, writing… And then you’re freezing to death. That’s exactly the moment when you’ll put on your beloved sweater and exchange meaningful looks with your gloves which you can’t use, because you really need to work.

Or perhaps you have your very own writing gloves, but you keep thinking you would make good use of a new pair. If you suffer from cold, you’ll like this giveaway either way.

The reason why I’m writing this is because I’ve teamed up with Literary Book Gifts to give away one pair of fingerless cashmere writing gloves (52 USD Retail Price) suitable for writers or simply someone who uses a phone and has persistently cold hands. The winner can choose from any color, giveaway is open internationally.

Literary Book Gifts is a company that specializes in bookish gifts including clothing and tote bags. You can find here products based on classic literature such as Pride & Prejudice, Wuthering Heights or even The Adventures of Sherlock Holmes. And if you’re not really a fan of classics, you can always display your passion with book themed products such as entirely eloquent words „The End“ or a typewriter theme.

Literary clothing comes in many different colors and with its large collection makes a perfect gift for every bookworm. T-Shirts made from soft cotton fabric are decorated with vivid colors and will catch the eye of almost everyone.

And If you’re looking for a good-looking accessory and you want to take your books on a trip, you can try printed tote bags and display your love for books or even favorite story. Each piece is beautifully designed and made of canvas with black handles.

Book lover or librarian, reader or writer, it doesn’t matter. Literary Book Gifts offers a great deal of products suitable for every person who loves books.

Participate in Instagram giveaway

***CZECH TRANSLATION***

S Literary Book Gifts jsem se dohodla na giveaway bezprstých kašmírových rukavic, což se na první pohled nemusí jevit jako nic knižního, ale pro každého pisálka, kterému u klávesnice konstantně mrznou ruce, mohou představovat skvělý dárek.

Společnost se zabývá literárními dárky, většinou s potiskem klasik, ale jinak i několik obecných motivů pro každého knihomola. V jejich produkci najdete trička a plátěnky, což je také důvod, proč mi tahle soutěž přišla relevantní. Pro každého, kdo se chce zúčastnit – soutěž je otevřena mezinárodně, zúčastnit se můžete na mém Instagramu (odkaz výše).

Psát knižní rok v únoru? To zní jako já. Kdybych měla všec shrnout, rok 2018 se v oblasti mých zájmů nijak neodlišoval od toho předešlého. Pořád jsem závislá na dvou muzikálech, které jsem uctívala už v roce 2017 (ehm, Anastasia a Fantom opery), knižní rok byl pravda poněkud chudší, ale nakonec jsem přežila, yay, máme malý důvod k oslavě.

V tomto článku bych chtěla shrnout to, co mě minulý rok „poznamenalo“ nejvíce, ať už v dobrém, či zlém, nejlepší knihy roku jsem vyfotila na titulku, všechny můžu vřele doporučit. A teď už se na to vrhneme.

Začneme asi Princezninými deníky, rok 2018 jsem začala právě pátým dílem této série. Pořád stejně dobré, krize s nic nedělajícími mořskými šneky mi povážlivě zvedla náladu a Mia s Michaelem jsou prostě OTP, to se nikdy nezmění.

Pokračujeme Probuzením Simona Spiera, což bylo poměrně velké zklamání, když si vzpomenu na všechen ten hype kolem, knihu jsem ale navzdory několika wtf okamžikům dočetla a ok, žádné trvalé následky se na rozdíl od některých níže jmenovaných knih nekonaly. To už neplatí pro Svůdné zlo, jeden velký nesmysl a Křišťálový meč, který mi zabil celou sérii. Tolik traumat z jedná hlavní hrdinky jsem dlouho neměla, Mare byla příšerně sebestředná a sakra nesympatická.

Chuť jsem si spravila s Francescou Zappií, nejprve knihou Uvnitř mé hlavy, kterou jsem četla už podruhé a která mi dokázala, že milá překvapení pořád ještě existují a hned nato knihou Eliza and Her Monsters, která se stala jednou z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Už jen proto, jakým tématem se zabývala, a to ani nezmiňuji brilatně propojený text s komiksovými stránkami.

Neskutečně vtipnou záležitostí byla kniha Beauty of the Beast. Vím, nejspíš to není úplně reakce, jakou autorka původně svým dílem zamýšlela, ale fakt je, že jsem se celou dobu smála, až mi tekly slzy a bolelo mě břicho. Což mi připomíná, že si musím sehnat další knihy autorky. Fakt. Dobře, teď jsem se možná rozesmála nahlas.

„Thanks to Raffael, she felt only fullness, no pain.“ Tu větu si asi dám vytetovat.

Pokračujeme mangou Čarodějova nevěsta, která mě naprosto dostala (dokonce mám i Funko Pop Eliase ._.) a nesmíme opomenout Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, která mě velmi rozčílila a nenechala ve mně jedinou pochybu o tom, že ženám by mělo být vše odpouštěno. Protože podle této neexistují dobré a zlé ženy, jen ženy, co něco dokázaly.

Všichni se shodneme na tom, že Dvůr křídel a zmaru nebyl až tak super jako druhý díl série, já si to ale stejně moc užila. Kromě toho jsem uzavřela první trilogii, za to jsem na sebe fakt pyšná.

Hezkou vycpávkou byly komiksy Sarah’s Scribbles, ty mi přirozeně opět sedly a pokračovalo se knihou Krutá krása, u které jsem byla hned od začátku odhodlaná ji nenávidět, protože když v textu vidíte věci jako „hlas měl jako šlehačku“, tak přirozeně zdrháte jako o život a křičíte „vlkodlak“ jako v pohádce o Mrazíkovi. Ale nakonec se mi moc líbila, i přes určité prohřešky ála šlehačka, jsem našla zalíbení ve vtipných dialozích a chemii hlavních hrdinů. Proto mám taky na TBR Karmínové pouto, že ano.

Hezkou vycpávkou byly komiksy Sarah’s Scribbles, ty mi přirozeně opět sedly a pokračovalo se knihou Krutá krása, u které jsem byla hned od začátku odhodlaná ji nenávidět, protože když v textu vidíte věci jako „hlas měl jako šlehačku“, tak přirozeně zdrháte jako o život a křičíte „vlkodlak“ jako v pohádce o Mrazíkovi. Ale nakonec se mi moc líbila, i přes určité prohřešky ála šlehačka, jsem našla zalíbení ve vtipných dialozích a chemii hlavních hrdinů. Proto mám taky na TBR Karmínové pouto, že ano.

Podstatným milníkem byla i další Cizinka, tentokrát Bubny podzimu, která se jak jinak umístila mezi nejlepšími knihami roku. Historie a romantika, to je prostě moje. A cestování časem. Hlavně cestování časem.

Tento rok jsem si také dala re-reading Počkám na tebe, což byla stejně dobrá new adultka, jak si ji pamatuji a… PŘEČETLA JSEM PROHNILÉ MĚSTO. To byl v mých čtecích plánech velký světlý bod, a i když se mi Šest vran pořád líbilo o krapet víc, Prohnilé město bylo jednou z nejlepších knih roku.

Někde v průběhu jsem se připravovala na Humbook, tady stačí říct, že Tisíc kousků tebe bylo na vraždu, Sníh, nebo popel jakbysmet a Věrka zase musela zůstat doma, protože přece nikam nepojede bez knížek na podpis, z toho už jsem patřičně vyléčená po prvním ročníku. Páni, ale jak koukám, Sníh, nebo popel mě poznamenal opravdu hodně.

Jop, ty smrtelné bolesti, co jsem při čtení zažívala, si pamatuju. Jako třeba, když si hlavní hrdinka hrála na supermana a snažila se mi namluvit, že bledá pleť vypadá ve světle ohně stejně jako tmavá pleť černochů. Jasně.

Extra velké tlusté vykřičníky, protože teď přichází Mara Dyerová, naprosto úžasná série, u které jsem celou dobu jsem nevěděla, na čem jsem. Je to schizofrenie, duchové, nebo mimozemšťani? Nikdo neví, až do konce dvojky mě držela napnutou jako kšandy, teď mi ještě zbývá poslední díl. A romantika taky super!

Příjemným překvapením byl Hlas nože, asi jediná kniha svého druhu, na kterou pořád jaksi nemám slova. Následovala Fangirl, která si mě získala stejně snadno jako Eleanor a Park. Tady mi sedla halvní hrdinka, styl i námět, který se dotýkal stejné oblasti jako výše zmíněná Eliza. Dokonce si teď nejsem jistá, jestli už to taky nebyl re-reading. Nevadí, úžasné o nic méně.

Ne vždycky může být všechno fajn, Krásná katastrofa byla právě tím druhým čtením, které mi znechutilo pohled na celou sérii. Ve finále jsem vlastně celkem vyděšená z toho, že se mi to poprvé tak líbilo. Travis byl na vraždu a knížka na spálení, to je všechno, co k tomu tak můžu říct.

Podobnou hrůznou zkušenost jsem měla i se Sempre, extrémně naivní představou o tom, jak funguje mafie, to stejné platí o knize Řekni mi tři věci, která skrývá jedinečnou oduševnělou dívku s citlivým sdrcem a zálibou v knihách. Dělám si srandu, je to bruneta v moři blondýn, otevře knížku a hned je z ní Virginia Wolf, všechny odsuzuje kvůli vzhledu, přesto se do ní zamiluje úžasný kluk, který poznal její vnitřní krásu a bla, bla, bla. Někde po skončení knížky si ten kluk možná uvědomí, že je vlastně mnohem jedovatější, než ty party blond Barbie z L.A. Protože v L.A. jsou jen samé Barbie, že ano. A pokud máte zájem o mrchu s dvojím měřítkem, sáhněte po Zbožňuju New York, nebudete zklamaní.

Ale zpátky k příjemnějším knihám. Závěr roku jsem začala Krutým princem, který se staly mou nejoblíbenější knihou roku a taky se dostala mezi nejvíc vážené favority mé knihovny. Zamilovala jsem si hlavní hrdinku (víte co, mně ani nepřišla zlá, jako spíš skutečná a na tom si stojím) a atmosféru knihy, představu vílího světa, i ten love-hate vztah, co mezi sebou hrdinové mají. Stejně dobré jako Dvory, přísahám!

All the Crooked Saints patřil a nepatřil mezi průměr. Úžasné myšlenky, ale také hluchá místa, kdy jsem nenáviděla sebe i autorku. Přesto, velmi originální kousek, to se musí nechat. A kniha Věř mi byla zase moc hezká oddechovka s citlivým tématem, celkově jedna z těch lepší New Adult.

A na závěr roku další Princezniny deníky (pořád stejně dobré) a Píseň zimy, jedna z mých nejvíc oblíbených knih vůbec, kterou široké okolí nesnáší a já ji absolutně zbožńuji. Obzvlášť protože se jedná o retelling Laybrintu s Davidam Bowiem a hlavně (což vám nikdo neřekne, ale je to tam) Fantoma opery. Děj není bohatý na plot twisty, to si ale kniha bohatě vynahrazuje jedinečnou atmosférou, na kterou mě osobně dostala.

Poslední kniha, kterou bych normálně ani nezmiňovala, byl komiks Persephone, nádherně zpracovaný retelling na Persefonu a Háda, který nikdo moc nezná, protože kniha vyšla v menším nákladu, přesto si zaslouží svou pozornost.

Co se týče mého kulturního vyžití (nebudeme počítat Anastasii a Fantoma opery, to jsem se už zařekla na začátku), zamilovala jsem si muzikály Mean Girls, Největšího Showmana, Moulin Rouge, Rent a mimojiné také Dreamgirls. S tím se pojí i moje naplno rozjetá Funko Pop továrna na vlastní postavičky, kterou ocenila i oficiální stránka muzikálu Anastasie na Broadwayi (sdíleli mi fotku, yay). Dokonce se mi splnil sen – konečně jsem si pořídila dvě originální panenky Barbie a proč to říkám… Obě dvě jsou z muzikálu Wicked.

Byla jsem na Světě knihy, což byl jako vždy velmi příjemně strávený čas, kromě muzikálů jsem si rovněž našla i dva seriály, kterými jsem momentálně naprosto posedlá. Čas čarodějnic a Chilling Adventures of Sabrina, kdyby někoho zajímalo. A musím pochválit, zvládla jsem nějakým způsobem rozjet i Instagram a celkově se ve focení zlepšila. Já, všech chromáků král, možná zamrzlo peklo, nebo tak něco. Kdo ví.

Co vy a váš (ne)knižní rok 2018? Oblíbené a nenáviděné knihy? Překonání vlastních hranic, nebo běžná rutina?

Název: Klan | Autor: Adrienne Young | Rok vydání: 2019 | Nakladatelství: Fragment

Drsňácká hlavní hrdinka, zamlžené hory, bitevní vřava plná smradlavých vikingů, ale také syrová atmosféra, to všechno jsou kvality, na které Klan aktivně láká, ve výsledku však dosahuje jen některých z nich. Světlými stránkami příběhu jsou skvěle vykreslené akční scény a příležitostné záblesky vikinské kultury, většinou se ale jedná o neurčitě historickou knihu s příliš jednoduchou zápletkou, která jde na věci přímočaře a dá se shrnout do jedné věty.

Postavy nemají téměř žádné povahové rysy a celkově se řídí spíš podle očekávání než podle vlastního úsudku. Knihu jsem také četla poměrně dlouho, celkově bych ji proto zařadila mezi průměr vhodný pro ty, co do historického žánru příliš nezabloudili a nemají s čím porovnávat.

Tak, rok 2019 je oficiálně tady, čas na článek s knižní výzvou. Stejně jako minulý rok si dám za cíl 30 knih, uvidíme, jak se zadaří.

1. Klan (Adrienne Young)
2. Jsem zlomená (Tahereh Mafi)
3. Princezna na večírku (Meg Cabot)
4. Sweet Sixteen Princess (Meg Cabot)
5. Valentine Princess (Meg Cabot)
6. Princezna nad propastí (Meg Cabot)
7. Princezna Mia (Meg Cabot)
8. Navždy princeznou (Meg Cabot)
9. Na lovu (Meagan Spooner)
10. The Wicked King (Holly Black)

11. Spying On the Billionaire and His Innocent Wife (Nora Nilsson)
12. Romanov (Nadine Brandes)
13. Kontrakt (Melanie Moreland)
14. Nine Months to Redeem Him (Rin Natsumi, Jennie Lucas)
15. Ve stínu Hvozdu (Naomi Novik)
16. Anne Frank – Little Guide to Great Lives (Isabel Thomas)
17. Destroy Me (Tahereh Mafi)
18. Herezja miłości #01 (Moriyama Ena)
19. Krvavá horečka (Karen Marie Moning)
20. Anna ze Zeleného domu (L. M. Montgomery)

21. Frozen: A Pop-Up Adventure (Matthew Reinhart)
22. Little Witches: Magic in Concord (Leigh Dragoon)
23. How To Catch a Thot (Jewleyuose Merances)
24. Strange the Dreamer (Laini Taylor)
25. Horečka Dananů (Karen Marie Moning)
26. Pomsta & rozbřesk (Renée Ahdieh)
27. Herezja miłości #02 (Moriyama Ena)
28. Fantom (Susan Kay)
29. Beauty Touched the Beast (Skye Warren)
30. Dreamfever (Karen Marie Moning)

31. The Queen of Nothing (Holly Black)
32. Accidentally Compromising the Duke (Stacy Reid)
33. The Beast of Beswick (Amalie Howard)
34. Lord Beast (Ashlyn Montgomery)
35. Romancing the Duke (Tessa Dare)

Docela děsivé, blížíme se do dalšího desetiletí a já si pořád pamatuji, když jsem byla v kina na Hannah Montaně (:D). Jako každý rok tu pro vás mám další knižní výzvu, maximální počet je 120 knih.

Pokud patříte mezi supermany, rozvrhněte si výzvu na kratší časový úsek, jestli jako já patříte mezi průměrné čtenáře, počet knih si vyberte na celý rok.

Knižní výzvy se můžete zúčastnit i jako (ne)blogeři, na to je určena FB skupina pro tyto účely stavěná (až teď při psaní článku mě napadl ještě Instagram, to bych ale ikonky musela vytvořit ve větší velikosti, než 500x500px, takže to až příští rok)

Pravidla:

Cílem této výzvy je vybrat si určité množství knih, které byste za rok 2019 chtěli přečíst. Pojmout ji můžete také ve volném tempu, kdy postupně přidáváte ikonky s cíli, které jste již dosáhli a nedávat si žádný konkrétní milník. S interpretací máte volné ruce. Jak už jsem psala výše, supermani, kteří ví, že přesáhnou 120 knih za rok, mají možnost dávat si milníky na kratší časový úsek, než je rok.

Množství knih se může pohybovat od 10 do 120 knih. Ať už je to na rok, nebo na tři měsíce.

Pokud svou výzvu splníte dříve, než jste předpokládali, můžete si počet knih navýšit. Pokud si naopak budete myslet, že nestíháte, můžete počet snížit.

Do komentářů mi napište odkaz na blog, se kterým se účastníte. Pokud volíte FB skupinu, příspěvky s vaším cílovým číslem jsou vítány.

Článek s výzvou byste měli zveřejnit 1. ledna 2019. Nic se ale nestane, když tak učiníte předčasně, nebo se z nějakého důvodu opozdíte. Účastnit se můžete až do konce roku 2019. V článku by měla být ikonka s počtem knih, které chcete přečíst, pokud si dáváte volný režim, stačí úvodní obrázek a větička, že se účastníte.

Byla bych ráda, kdybyste napsali, že výzvu pořádám já, ale nebudu se zlobit, když to v článku neuvedete. Výzvu nevydávejte za svou.

Pokud na tuto výzvu narážíte v roce 2019, zúčastnit se určitě můžete. Knihy se počítají od začátku roku, ne od data, kdy zveřejníte článek s výzvou. Pokaždé tedy uvádějte i knihy, které jste v tomto roce již přečetli.

Ikonky následují v maximální velikosti, podle libosti si je zmenšete.

Bonusové ikonky: