Používá technologii služby Blogger.
Zobrazují se příspěvky se štítkemcontemporary. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcontemporary. Zobrazit všechny příspěvky
Od severských autorů jsme si v posledních letech zvykli číst především krimi. Známe Lisbeth Salanderovou, stavěli jsme Sněhuláka, další žánry, byť mají, co říct, jsou ale pořád poněkud utlumeny. Doppler u nás poprvé vyšel v roce 2007 u nakladatelství Vakát, o deset let později vychází druhé revidované a graficky vymazlené vydání pod záštitou Knihy Zlín, a to spolu s dvěma dalšími díly trilogie Náklaďáky Volvo a Konec světa, tak jak ho známe (červen 2018). Já sama jsem si Dopplera všimla právě díky obálce a myslím, že nebudu jediná, kdo potřásl hlavou a řekl si, proč o ní nevěděl už dřív. Tedy, důvod je nasnadě, obálka a současný boom severské literatury, ale víme, co tím myslíme, že ano.
Doppler by se žánrově dal zařadit mezi satiru, přitom však ne nutně lehkovážnou, tedy alespoň ne přímočaře. Abych to podala správně, Doppler si bere na paškál všechno. Upjatost společnosti, povrchnost, ale i zbytečné hrocení situací je kritizováno se smíchem, nadhledem a vtipnými přirovnáními navrch. To vše prostřednictvím člověka, který se rozhodl rezignovat na civilizaci a žít v lesích.
Nemám rád lidi.
Nemám rád to, co dělají. Nemám rád to, jací jsou. Nemám rád to, co říkají.
Nenechte se ale zmýlit, Doppler není ryze kladná postava. Ve skutečnosti v sobě skrývá podstatné rozpory. Na citové vazby nedbá, rodině v určitých okamžicích spíše škodí, než aby jí pomáhal, jeho názory jsou pak někdy na hranici anarchie, a to přesně v takové míře, abyste knihu mohli číst jako oddechovou literaturu s pár moudry navrch.
Styl vyprávění je poměrně stručný, bez delších souvětí, v místech, kam patří přímá řeč pak vyloženě v krátkých větách. Což je menší zvláštnost, protože ano, žádné uvozovky zde nenajdete, byť přímá řeč nechybí. A ano, některé odstavce jsou vážně dlouhé.
Dobrý muži, říkám, nízkotučné mléko reprezentuje to nejpozoruhodnější, čeho lidstvo zatím dokázalo dosáhnout. Každý pitomec si ve všech dobách uměl obstarat obyčejné kravské mléko, ale krok k nízkotučnému mléku vyžaduje geniální nápad a dokonalou separační techniku a to by bylo možné realizovat teprve v moderní době. A dost se obávám, že se lidstvo nikdy nedostane dál. Nízkotučné mléko bude pravděpodobně navždy. trůnit na vrcholu. Nicméně představuje pro nás výzvu k dalším snahám.
Co musím zmínit, ať už jako varování, nebo jako prostý fakt, je paradox celého postavení charakteru Dopplera. Na občas filozofické vsuvky nad životním stylem konzumní společnosti jste už nejspíš připravení, někdy to ale autorovi dokáže opravdu skřípat. Dopplera totiž nechává v jednu chvíli se zamýšlet nad vážným globálním problémem, v té další nenalézá tu nejmenší skrupuli v krádeži slámy, nebo pracovního nástroje. Celé vyznění románu tak může vyznívat falešně – hrdina je postaven do situace, kde si při prvním dojmu snadno a efektivně dokáže pomoci sám, na druhou stranu, kdyby neexistovala organizovaná společnost v takové podobě, v jaké je, žití by měl podstatně ztrpčené, ne-li nemožné. Chápání celé knihy je tak ve výsledku zkreslené, ne každá myšlenka se vsákne tak, jak by správně měla.
Pokud byste rádi dávku suchého humoru a něco na zamyšlení navrch, Doppler je tu pro vás. Zhltnutého ho budete mít za jedno odpoledne, při čtení se pobavíte, občas nafouknete, a velmi pravděpodobně skončíte s výsledkem, že budete sahat po dalších dílech. Byť se tedy nejedná o převratný kousek – a to především z důvodu, že si autor až příliš hraje s absurditou celé situace -, zábava je předem zaručena.
Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví Martinus

Oficiální anotace:
Doppler je úspěšný, spořádaný a pilný muž. Má manželku, dvě děti, hezký dům a dobrou práci, do níž každé ráno jezdí volvem. Jednoho dne však při cyklistickém výletě do přírody spadne z kola, a jak tak leží v lese na zemi, zaplaví ho klid a mír, jaký už dlouho nezažil. Ty tam jsou starosti s plánovanou rekonstrukcí koupelny, ty tam jsou přihlouplé dětské pořady, které si děti pouštějí stále dokola, ty tam jsou všechny povinnosti. Doppler v důsledku tohoto zážitku usoudí, že svůj život potřebuje změnit. Opustí proto dosavadní pohodlný způsob života i rodinu a rozhodne se odejít z města do lesů v okolí Osla. Společnost mu zde dělá losí mládě, jehož matku Doppler zabil, aby ve svém novém bydlišti nezemřel hladem. Ke spokojenosti mu chybí už jen nízkotučné mléko…Doppler je absurdní i vtipný příběh o lidské osamělosti, o soukromém protestu proti společnosti, proti bezduchému konzumu, proti tomu, co se považuje za správné.
Název: Doppler
Autor: Erlend Loe
Překlad: Kateřina Krištůfková
Série: Doppler
Díl: 1.
Počet dílů v sérii: 3
Počet stran: 159
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2017
Vazba: Pevná s přebalem
O autorovi:
Erlend Loe (1969) je jednou z nejvýraznějších osobností současné norské literární scény. Bývá označován za nejvýznamnějšího představitele tzv. nového naivismu, směru, který se objevil v norské literatuře v posledním desetiletí 20. století jako reakce na přeestetizování literatury. Kromě románů píše také knihy pro děti a filmové scénáře. Za svou tvorbu obdržel řadu prestižních ocenění.Debutoval v roce 1993 románem Tatt av kvinnen (Uchvácen ženou), který byl později zfilmován. Nesmírnou popularitu mu vynesla jeho druhá kniha Naiv. Super. (Naivní. Super., 1996, česky 2005), která byla záhy označena za generační a přeložena již do 37 jazyků. Schopnost psát vtipně a srozumitelně o složitých věcech potvrdil autor v mnoha dalších knihách, jejichž hrdiny jsou osamělí podivíni reflektující svůj vztah ke světu, k druhým lidem i k sobě samotnému. Za všechny lze jmenovat romány Fakta om Finland (Fakta o Finsku, 2001, česky 2009), Fvonk (2011), Doppler (2004, česky 2007, 2017) a jeho dvě pokračování Volvo Lastvagnar (Náklaďáky Volvo, 2004, česky 2017) a Slutten på verden slik vi kjenner den (Konec světa, tak jak ho známe, 2015, česky 2018). Z mnoha dalších Loeových knih stojí za zmínku například román Stille dager i Mixing Part (Tiché dny v Mixing Part, 2009, česky 2010), který formou připomíná spíše divadelní hru a zachycuje příběh manželského páru řešícího na dovolené v Německu krizi svého vztahu.
Recenze psána pro knižní komunitní portál Zeedee
Když letiště Salt Lake City ochromí bouře, Ashley ani Ben se nehodlají smířit s tím, že by na místě měli zůstat déle, než by bylo nezbytně nutné. Ashley, povoláním novinářka, se má vdávat, Ben, chirurg, má před důležitou operací. Ani jeden si nemůže dovolit zpoždění, ve svém spěchu se tak dopustí osudové chyby – najmou si charterový let.
Výsledek na sebe dlouho nenechá čekat. Ztroskotané letadlo, mrtvý pilot a nemilosrdné hory, které stojí mezi nimi a šancí na přežití. Jako naprostí cizinci tak musí přijít na to, jak přežít spolu i mezi sebou.
Možná jste slyšeli o filmu se stejnojmenným názvem, ve kterém zářila Kate Winslet a Idris Elba, možná jste ho dokonce (tak jako já) viděli dřív, než jste si přečetli knihu a možná jste mu nevěnovali pozornost a tuto recenzi čtete jen kvůli knize. Ať tak či onak, tento článek nebude srovnávací – k problematice kniha/film stačí snad jen tolik, že oba formáty jsou čajíčky oproti tomu, co by se mohlo stát doopravdy. Ale nepředbíhejme.
Co byste měli vědět předně, je to čtivé. Tak moc, že budete vzhůru do pozdních hodin, bez ohledu na to, jestli víte, jak to dopadne, nebo ne (odzkoušeno za vás), dokonce tak moc, že leckteré mínusy a logické mezery knize prominete. Velmi silnou stránkou knihy jsou pak samotné postavy. Jsou uvěřitelné, chybující a dostatečně rozlišitelné od řady ostatních. Postavy dostatečně snesitelné na to, aby vás zajímala i jejich dodatečná dějová linka. A to v podobě poskytnutých retrospektiv i neposkytnutých dodatečných záběrů.Ashley si odkašlala. „Co to bylo?“
„Horský lev neboli puma americká.“
„Vrátí se zpátky?“
„Řekl bych, že jo.“
„Co chce?“
„Nás.“
Jak už bylo naznačeno, Hora mezi námi je slabší vývar toho, co by se za běžných okolností mohlo stát. Protože běžné okolnosti nezahrnují chirurga s horolezectvím jako volnočasovou aktivitou, ani náhody, které až nápadně řešily většinu kritických okamžiků, které se v knize vyskytovaly. Pokud jste v žánru zběhlí a očekáváte něco, co vám doplní vaše znalosti o přežití v divočině, měli byste hledat jinde. Jestli vám nevadí verze „pro měkkoty“, kde hlavní hrdinové odmítají jíst psa a dostávají dárcovské balíčky v podobě náhodně nalezených chatek, sněžnic a saní, Charles Martin je jasná volba.
„Vy umíte chytat ryby?“
„Jednou jsem to zkoušel.“
„Jak vám to šlo?“
„Chcete vědět, jestli jsem něco ulovil?“
Přikývla.
„Nic.“
„Bála jsem se, že to řeknete.“
Velkou výhodou je, že aby se vám kniha líbila, nemusíte být ani velcí romantici, autor zakládá především na podstatě lidskosti a zpočátku skrytých osudech postav, přičemž sentiment přichází až po suchém humoru. Tedy… až na ty pochybné zvraty, před kterými jste byli již varováni. A samozřejmě, nečekejte, že pocity bezvládí se vám vyhnou, téma je drsné už samo o sobě, ať už máte při ruce chirurga s vybavením do hor, nebo ne.
Na závěr snad jen tolik, že byste neměli soudit knihu podle filmu (ten byl dobrý, ale emoce oproti knize unikaly) a pokud snad ano, knižní předloze byste měli dát druhou šanci. Kromě lépe vysvětlených osobností postav a umně zvládnutých pocitů vás může i lecčím překvapit.
Oficiální anotace:
Přichází bouře a provoz na letišti v Salt Lake City je ochromen. Novinářka Ashley je nervózní, že nestihne vlastní svatbu, a na chirurga Bena čekají pacienti. Ačkoli se tihle dva vůbec neznají, objednají si spolu charterový let, aby se navzdory nepříznivému počasí dostali domů včas. Jejich letadlo ale havaruje a oni se ocitají uprostřed zasněžených hor bez naděje na záchranu. Jak dlouho tu budou uvězněni? Jak si obstarají potravu a přístřeší? Hledají k sobě vztah, přehodnocují minulost a čelí krutým nástrahám nemilosrdné divočiny. Dramatický boj o přežití v extrémních podmínkách v nich probudí sílu, o níž neměli tušení… Podlehnou v mrazivé pustině zraněním těla a duše, nebo znovu uvěří v lásku?
O autorovi:Název: Hora mezi námi / The Mountain Between Us
Autor: Charles Martin
Překladatel: Lubomír Veselý
Počet stran: 323
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2017
Vazba: Pevná s přebalem
Charles Martin je autorem řady knih, které byly přeloženy do mnoha jazyků. Žije s manželkou a třemi syny na Floridě, má rád rybaření, bojové umění taekwon-do a lov lukem. Nejraději ze všeho píše…
To, že má u nás Liane Moriarty díky románu Manželovo tajemství dobré renomé, je všeobecně známá věc. U nás byl poprvé publikovaný v roce 2014, během tří následujících let nakladatelství Ikar vydalo dalších pět románů, z nichž Poslední výročí je v českých knihkupectvích nejaktuálnější, na HBO vplula minisérie podle jedné z jejích nejčtenějších knih Sedmilhářky a filmové společnosti zakoupily práva hned na tři další knihy, které napsala. Poslední výročí si světovou premiéru odbylo už v roce 2006, řadí se tak k raným pracím autorky, které svým počtem prodaných výtisků sice nebodují tak jako ty novější, avšak přesto mají úspěch velký natolik, že jiní autoři mohou blednout závistí. Ostatně, už tehdy se mohlo tvrdit, že Moriarty psát prostě umí.
O tom, že autorka není žádný troškař, se můžete přesvědčit hned na začátku. Široké spektrum postav vás ochromí v podstatě po pár stránkách, a pokud jste pořádkumilní jedinci, je vysoce pravděpodobné, že i pobídne k tomu, abyste si zapsali jejich jména a základní charakteristiku. Pokud vám však další díla této australské senzace nejsou cizí, můžete tušit, že toto nutkání brzy zmizí. A jestli ne, vězte, že vás její styl brzy polapí.
A co všichni na té Moriarty mají? Především, její knihy jsou realistické, do toho můžete rovnou počítat i Poslední výročí – podivná vzplanutí vášně jako z červené knihovny jsou zde tabu, uměle nastavené dialogy neexistují a místo plytkého děje se vám dostává umně vypracované zápletky. K tomu trocha inteligentního humoru, větší trocha různorodých postav a máme tu, jak se říká, bestseller.„Láska je rozhodnutí.“
„Rozhodnutí?“
„Přesně tak. Rozhodnutí. žádný pocit. A to si právě vy mladí neuvědomujete. Proto se taky v jednom kuse rozvádíte. Bez urážky, má drahá. A teď už vypni ten hloupý kazeťák a já ti udělám toasty se skořicí.“
Konkrétní zápletka se vám zde může zprvu zdát otřepaná, nenechte se však zmást, Sophie není jediná, kdo se v této knize bude se záhadou potýkat. Tou první a prozatím nejméně pochopitelnou je, proč jí prateta jejího ex, proboha, odkazovala svůj dům. Uvědomovala si vůbec, do jak prekérní situace ji dostane? Když dědictví odmítne, všichni ji budou mít za blázna, a když ne… Kdo ví, kolik nepřátel si nadělá. Takové rozhodnutí může mít vliv na celou řadu budoucích událostí, takových, které je třeba lepší nechat spát.
„Zemřela Thomasova tetička Connie. A vypadá to, že mi ve své závěti něco odkázala.“
„No to je od ní ale milé! Je to něco hezkého?“
„Ano. Její dům.“
Sophie není jediná postava, které se dostaneme do hlavy. Er-forma je zde využívána jako mistrovský nástroj a ačkoliv to tak ze začátku působit nemusí, později se z pouhých prostředníků a vedlejších postav stávají reálné osoby. A to je právě to něco, co tvorbu Liane Moriarty odděluje od ostatních – nikdy, o žádné postavě nemůžete tvrdit, že by byla vedlejší, protože v takové kategorii ostatní spisovatelé obyčejně schovávají svoje ploché kreatury, které nikoho nezajímají.
Autorka dokáže čtenáře napínat až do konce. Záhady se odkrývají pomalu, mezitím nám poskytuje čtení plné nenuceného humoru, zajímavě se vyvíjejících vztahů a taky trochu té pověstné romantiky (samozřejmě, žádné do slunce západu, to by nebyla Moriarty).
Sic se Poslednímu výročí plný počet bodů udělit nedá, a to hlavně z důvodu, že by to šlo celé zkrátit, jedná se o další skvělé čtení na dlouhé letně-podzimně-zimě-jarní večery, které rozproudí krev, zapojí veškeré mozkové závity a překvapí. Teď už jen zůstává otázka, co za pecku si na nás Ikar připraví příště.
Knihu můžete zakoupit v internetovém knihkupectví Knihy Dobrovský
Oficiální anotace:
Sophii táhne na čtyřicet, a ačkoliv je taková optimistka, že podle své kamarádky Claire nevidí sklenici zpola, ale úplně plnou, už i ji začínají trochu znervózňovat biologické hodiny a nová známost je přitom v nedohlednu. Neudělala chybu, když tak lehkovážně pustila k vodě Thomase, nejhodnějšího muže, jakého kdy poznala? Sophie začíná mít pocit, že její život uvízl na mrtvém bodě, když jednoho dne zjistí, že jí Thomasova mazaná prateta z Ostrova počmáraných blahovičníků ve své závěti odkázala něco tak nečekaného, že tím Sophii jako pohádková kmotřička obrátí život úplně naruby.Grace je krásná ledová královna a má všechno, o čem kdy snila: manžela, který ji miluje, a čerstvě narozeného syna. Jak se s tím ale vypořádá, když vidí, jak se Sophie na oba toužebně dívá?
Veronice se v životě nic nedaří a na všechny má dopal. Nejvíc na pratetu Connii za to, že umřela a že do své závěti zahrnula zrovna Sophii! Veronika je odhodlaná závěť napadnout a hnát celou „kauzu“ až před nejvyšší soud. A taky vyřešit záhadu Ostrova počmáraných blahovičníků a napsat o tom knihu!
Název: Poslední výročí / The Last Anniversary
Autorka: Liane Moriarty
Překladatelka: Šárka Kadlecová
Počet stran: 396
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2017
Vazba: Pevná s přebalem
O autorce:
Liane Moriarty (*1966) je australská spisovatelka, žijící v Sydney. Živila se jako marketingová manažerka, poté zkoušela sama podnikat a coby copywriterka na volné noze psala všechno možné, od televizních reklam po texty na nejrůznější webové stránky.Ač se beletrii ve volném čase věnovala už od mládí, první kniha jí vyšla až v roce 2005. Je autorkou několika románů a série knih pro děti, které vydala pod pseudonymem Nicol Berry, jimž se paradoxně většího úspěchu dostalo ve světě než doma v Austrálii.
Zatím nejúspěšnějším titulem Liane Moriarty je Manželovo tajemství z roku 2013 (The Husband´s Secret, česky Ikar 2014). Kniha se hned druhý týden po vydání vyhoupla na 1. místo prestižního žebříčku bestsellerů New York Times, prodalo se jí přes milion výtisků ve více než 35 zemích po celém světě a byla zařazena mezi nejlepší tituly Amazonu v roce 2013. Vedle něj vydal Ikar ještě romány Na co Alice zapomněla. (What Alice Forgot, 2010, česky 2015), Sedmilhářky (Little Lies, 2014, česky 2015), Zamilovaná hypnotizérka (The Hypnotist´s Love Story, 2012, česky 2016) a Tři přání (Three Wishes, 2005, česky 2016).
Název: Divoká labuť a jiné příběhy / A Wild Swan: And Other Tales
Autor: Michael Cunningham
Překladatelka: Veronika Volhejnová
Počet stran: 137
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná s přebalem
Oficiální anotace:
Otrávené jablko a opičí pracka, která může změnit osud, dívka, jejíž výjimečně dlouhé vlasy způsobí katastrofu; muž s jednou lidskou paží a jedním labutím křídlem a domek hluboko v lesích, postavený z bonbonů a perníku, z vanilkové polevy a svařeného cukru. V knize Divoká labuť a jiné příběhy proměňuje Michael Cunningham lidi a věci ze zemí za sedmero horami a sedmero lesy – mytické postavy našeho dětství, s nimiž jsme zažili tolik úžasu – v okouzlující objevy.
Naše pohádky na dobrou noc, jak je přetvořil jeden z největších vypravěčů své generace a jak je nádherně ilustrovala Yuko Shimizu, ještě nikdy nebyly tak temné, tak zvrácené ani tak pravdivé…
Název: My dokonalé
Autorka: Klára Mandausová
Počet stran: 203
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná
Oficiální anotace:
Schováváme si igelitky, nevíme u kadeřnice kam s kabelkou, ukazujeme na školním srazu omylem vyfocený vlastní zadek, dáváme sluneční brýle do lednice, smažíme na octu místo na oleji, zobeme pilulky, protože ubližujeme růžovým poníkům, a posíláme bývalým láskám esemesky, jejichž obsah se za střízliva bojíme vyslovit i samy před sebou.
Jsme dokonalé ženy. Občas hozené do komedie, někdy do dramatu…
Název: Nalezení ztracené Marty / The Finding of Martha Lost
Autorka: Caroline Wallace
Překladatelka: Jaroslava Novotná
Počet stran: 324
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná s přebalem
Oficiální anotace:
Chceme-li, aby náš život měl šťastný konec, musíme najít jeho začátek.
Marta je ztracená. Je ztracená od chvíle, kdy ji jako miminko našli v kufru ve vlaku. Od té doby čeká v kanceláři ztrát a nálezů na liverpoolském nádraží. Je to už šestnáct let a Marta, které dali jméno Ztracená, stále doufá, že se o ni někdo přihlásí. Celou dobu Martu vychovává žena zvaná Matka, bigotní manipulativní tyranka, pro niž jsou všechny příjemné stránky života jen dílem Satana. Navzdory tomu si Marta zachová ničím nezkalenou víru v dobro a málem na svou naivitu doplatí, ale s pomocí přátel nakonec dokáže nástrahy zlého světa překonat.
Na první pohled fantaskní příběh, který se odehrává prakticky celý na liverpoolském nádraží sedmdesátých let, se mohl docela dobře stát. Autorka stránky své knihy zaplňuje svéráznými hrdiny a napínavými dějovými linkami, ať už je to vzrušující nález kufříku údajně obsahující předměty skupiny Beatles, či objevování tajuplných chodeb pod městem, a jak sama přiznává, její kniha je „milostným dopisem městu Liverpool“. A především je to příběh hledání vlastní identity. Je to příběh ztrát a nálezů. Příběh podobající se pohádce, viděný čistýma očima dívky, která si dokázala vytvořit svůj vlastní magický svět mezi zdmi rušného nádraží, mikrosvět, v němž čtenář spolu s Martou a jejími přáteli objevuje celý vesmír.
Název: Švadlena / The Dressmaker
Autorka: Rosalie Ham
Překladatel: Milan Lžička
Počet stran: 245
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná
Oficiální anotace:
Temně satirický román o lásce, mstě a módě 50. let
Po dvaceti letech, které strávila jako švadlena v předních módních evropských salonech, se Tilly Dunnageová vrací do malého australského městečka, z nějž musela v dětství prchnout. Hodlá se podívat za nemocnou matkou a zase odjet.
Nakonec se však Tilly rozhodne zůstat, a přestože je stále vyděděncem, luxusním a okázalým róbám z její dílny nedokážou upjaté ženy z Dungataru odolat. Díky krejčovskému umění, přátelství se seržantem Farratem i počínajícímu vztahu s Teddym, na jehož rodinu se ostatní dívají skrz prsty podobně jako na tu její, ji místní mezi sebe, i když se zdráháním, nakonec přijmou. Spolu se závistí a řevnivostí, které vyvolávají v městečku její šaty, však vyplouvají na povrch i staré křivdy a začíná být zřejmé, že Tilly tajně spřádá plán pomsty. Pomsty těm, kteří jí ublížili.[close-content-box-purple]
Název: Špulka modré nitě / A Spool of Blue Thread
Autorka: Anne Tyler
Překladatelka: Marcela nejedlá
Počet stran: 294
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná s přebalem
Děj:
Rodina Whitshankových oplývá jakýmsi nepopsatelným nádechem výjimečnosti, zároveň se ale podobá jakékoli jiné rodině. V příbězích, které jednotliví protagonisté vyprávějí sobě i jiným, odhalují jen část pravdy – a některé kousky skládačky vyplouvají na povrch až po mnoha letech. Jako ve všech rodinách i v té jejich je spousta lásky a smíchu, stejně jako zklamání a žárlivostí. V centru děje jsou manželé Abby a Red a jejich čtyři děti, především nejmladší syn Denny, neschopný se vázat ani k povinnostem, ani ke vztahům či práci, zároveň rozčilující i přitažlivý, který se do rodiny vrací a zase mizí, rozvíří emoce a stáhne se.
Rodinná sága začíná ve dvacátých letech minulého století, kdy do Baltimoru přicházejí Redovi rodiče Junior a Linnie, a pokračuje až k Abbyiným a Redovým vnoučatům na počátku nového století. Hlavně se ale odvíjí kolem krásného domu, který patriarcha Junior kdysi postavil pro bohatého zákazníka a pak získal pro sebe.
Název: Hausfrau
Autorka: Jill Alexander Essbaum
Překladatelka: Milena Pellarová
Počet stran: 252
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná s přebalem
Děj:
Nic by nebylo tak vzdálené od pravdy jako tvrzení, že se má atraktivní Američanka Anna dobře. Neděje se jí nic strašlivého, přesto však nenachází v životě nic, z čeho by se mohla radovat. Žije v Curychu, jejím manželem je švýcarský bankéř, jemuž vychovává tři děti. Čas tráví na hodinách němčiny pro cizince, péčí o domácnost – a se svými milenci. Ti pro ni pouze představují způsob, jak utéct od všední reality a dokázat si vlastní hodnotu. Přátel moc nemá, ty blízké už vůbec ne a ani se nijak zvlášť nesnaží si je najít. Den za dnem Anna pomalu přežívá v jakési podivné prázdnotě nešťastného osamění, zatímco nad hlavou se jí pomalu stahují mračna. Když je smrtelně zraněn její syn, nenapadne ji, že tohle je jen začátek tragédie…
Název: Dubnová čarodějka / April Witch
Autor: Majgull Axelsson
Překladatelka: Dagmar Hartlová
Počet stran: 500
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2016
Vazba: Měkká
Oficiální anotace:
Neuvěřitelný osud němé, ochrnuté dívky, román o hloubce ducha a síle imaginace. Příběh z pera přední představitelky švédského magického realismu.
Příběh „mrtvého“ těla, v němž tepe živý duch. Strhující, naléhavé a podmanivé vyprávění začínající ve Švédsku padesátých letech 20. století. Zpěv o lásce, touze a věrnosti, ale také o beznaději, aroganci a lhostejnosti.
Desirée, němá a ochrnutá dívka odsouzená k životu mezi čtyřmi stěnami nemocničního pokoje… Za dlouhých nocí jí dělají společnost Einstein, Hawking, Ginzburg a jiní, i když jen prostřednictvím svých knih. Tam venku, za zdmi nemocnice, jsou její tři sestry – Christina, Margareta a Birgitta. O její existenci ale nemají tušení. Lékařka, fyzička – a prostitutka.
Brilantní mozek uvězněný v bezmocném těle, trýzněném spastickými záškuby, začíná rozplétat vlákna jejich osudů…
Název: Brooklyn / Brooklyn
Autor: Colm Tóibín
Překladatelka: Daniela Theinová
Počet stran: 287
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2016
Vazba: Pevná s přebalem
Oficiální anotace:
Román cenami ověnčeného irského autora vypráví prostý příběh obyčejné mladé ženy, která na popud rodiny odejde za prací do New Yorku. Dobrý úmysl sestry a matky vede k tomu, že dívka nastoupí cestu do neznáma, do světa, který s ní nemá (alespoň zpočátku) nic společného, do života, který si sama nevybrala. Eilisina ztráta je tím palčivější, že se jí bolestně stýská po něčem tak žalostně omezeném, jako bylo její dosavadní živoření v rodném Enniscorthy.
Brooklyn však není jen naléhavým příběhem jednoho smutného osudu. Tóibínova tichá, vyrovnaná a přesto bezprostřední próza podává detailně prokreslený obraz minulosti, irského maloměsta a několika málo ulic ve starém Brooklynu první poloviny padesátých let minulého století. Samozřejmým kořením tohoto obrazu je humor. Humor bezděčný, nucený i bláznivý, ale vždy nevtíravý, tak jak jej přináší sám život.
Název: První dojmy / First Impressions
Autor: Charlie Lovett
Počet stran: 342
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2015
Vazba: Měkká
Děj:
Ukradla Jane Austenová nápad na Pýchu a předsudek?
Přesně taková otázka pronásleduje milovnici knih Sophii Collingwoodovou. Čerstvá absolventka Oxfordu si najde práci v jednom londýnském antikvariátu a brzy ji zaskočí zvláštní poptávka, když v jediný den do obchodu zavolají dva různí zákazníci a chtějí vzácný svazek alegorií z 18. století. Jejich autorem je Richard Mansfield, spisovatel a kněz, který se před více než dvěma stoletími spřátelil v jihoanglickém Hampshire s mladou Jane Austenovou a stal se prvním čtenářem jejích literárních pokusů. Neobvyklá žádost přivede Sophii na stopu tajemství, jak to vlastně bylo s původem slavné Pýchy a předsudku – a současně před ní otevře otázku milostné volby mezi dvěma nápadníky. Podobně jako v úspěšném Dobrodružství milovníka knih vypráví Charlie Lovett úchvatný příběh o lásce a literárních záhadách, který si vychutnají nejen obdivovatelé a obdivovatelky Jane Austenové, ale všichni ti, kdo propadli vášni číst.
První dojmy z obálky:
Správně tajemná, knižní a poutavá. Plný počet hvězdiček!
Hodnocení obálky:
O autorovi:Charlie Lovett, bývalý antikvář a zanícený sběratel vzácných knih, píše kromě beletrie i divadelní hry. Žije střídavě v Severní Karolíně a v anglickém Oxfordshire. Proslavil se románem Dobrodružství milovníka knih (2013, česky Paseka 2014), pojednávajícím o tajemství díla Williama Shakespeara.
Recenze:
První dojmy si utváří každý z nás. Co se týče historického páru Elizabeth a pana Darcyho, jejich pýcha a předsudky vydaly na celý román – Jane Austen by vám o tom mohla vyprávět. Anebo také ne…
Jane Austen je pojem, který by měl znát každý antikvář, i knihkupec. Jednak protože se jedná o jeden ze základních pilířů ženské literatury, druhak protože nemůžete projít knihkupectvím, aniž byste viděli novodobá zpracování aka Bridget Jones, Austenland, Já a pan Darcy… Nebo také První dojmy Charlieho Lovetta.
Charlie Lovette si vybral zbrusu novou cestu. Brilantní Jane v žádném případě nekopíruje, ani nepřebírá její postavy, ale jen jí z uctivé vzdálenosti vzdává hold a zdravě se jí inspiruje. Pohlcen jí tak může být nejeden milovník literatury.
Příběh se odehrává ve dvou rovinách. Poprvé, příběh čerstvé absolventky a antikvářky Sofie, která se vydává po stopách románu Jane Austen a odhaluje co je pravdy na vzniku jejího nejpopulárnějšího díla. Podruhé, Jane Austen, historická postava a legendární spisovatelka, která je uchvácena psaním. Ať už Jane, nebo Sofie, obě s námi skrz text komunikují a oslovují nás. Ve spojitosti s autorovým vypsaným stylem a tajemnou atmosférou se jedná o skvělou kombinaci, díky které se kniha čte téměř rychlostí blesku.
„Soudím, že znakem dobře propracovaného románu je, když jsou i vedlejší postavy koncipovány jako hrdinové a hrdinky,“ podotkl pan Mansfield.
Autor skvěle zvládl atmosféru příběhu. Očekávaná kombinace starých časů Jane Austen a pátrání po skryté pravdě dávají knize přesně ten nádech, jaký byste od ní očekávali. A ano! Máme tu i nějakou tu romantiku!
O předmětech doličných vám asi moc neřeknu, knihu jsem si užívala jako celek, postavy už byly jen takový doplněk, z nichž největší dojem na mě udělala Jane a Sofie. Ačkoliv ta druhá se v některých chvílích chovala jako pěkná nanynka, protože ty zásadní věci jí navzdory její inteligenci, kterou určitě nepostrádala, unikaly. Ale řekla bych, že za to do jisté míry může její zaujetí, takže budiž odpuštěno, požitek z knihy mi to nijak zásadně nezkalilo.Na knize se mi nejvíc líbilo, že měla přesně odměřené dávky toho, co by měla obsahovat. Specifickou hrdinku, kterou nelze ignorovat (Jane se prostě nevyhnete), jemnou detektivní zápletku, poctu literatuře, Elizabeth, Darcymu a všechno, co si asociuji s Jane Austen.
Po jeho odchodu zůstala ještě skoro hodinu tiše sedět, mysl stejně vyprázdněnou jako regály okolo. Konečně se zvedla, aby sesbírala knihy, vysypané z krabice, kterou předtím upustila na zem. Byly teď pro ni ještě vzácnější, a než je začala rovnat do úhledné řady vedle krbu, každou zkontrolovala, jestli není poškozená.
Pokud patříte mezi Austenofoby, budu vás muset dopředu varovat, že po dočtení Prvních dojmů budete urgentně potřebovat chňapnout Pýchu a předsudek a znovu se do ní začíst. Jestli jste z druhé skupinky, co buď neokusila, nebo se jí dílo nezalíbilo (barbaři!), První dojmy by vám mohly vybudovat křehkou cestičku a navnadit vás, abyste se po ní vydali.
Co se týče závěrečného hodnocení, knihu nemůžu hodnotit výš než jako velmi, velmi příjemnou a kvalitní oddechovku, protože své mouchy to pořád mělo (celková teorie a problémy s hlavní hrdinkou). ALE volám, abyste si to přečetli, protože litovat opravdu nebudete. V budoucnu, až mi bude mizerně a budu mít zase chřipajznu, sáhnu po této jednohubce a hned poté po Pýše a předsudku. Abych se mohla do Elizabeth a Darcyho zamilovávat znovu a znovu. Tyhle dvě knihy prostě patří k sobě, i když jsou z jiné doby. Tečka.
Hodnocení knihy:
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji e-shopu Megaknihy
Název: Kafe v pět
Kde je Juan Valmez? - Lukáš Vlasák
Autoři: Radka Slouková, Martin Maniaque, Tereza Dobšovičová, Tadeáš Hodes, Lukáš Vlasák, Miloslava Veselá, Milan Janošík, Martina Perlíková, Kateřina Hejlová a Martina Bittnerová
Počet stran: 155
Nakladatelství: Pan nakladatel
Rok vydání: 2014
Vazba: Měkká
Děj:
Kniha Kafe v pět vás upoutá pestrou směsí příběhů, které vás nikdy neomrzí. Zapomněli jste, jaké to je, dívat se na svět očima malého dítěte? Víte, jak velkou roli hraje v životě náhoda? Tušíte, co by se stalo, kdyby na světě nezbylo jediné zrnko kávy? A jak naložit s tím, když vám o život začne usilovat vysněný románový hrdina? Osm poutavých originálních příběhů výherců prestižní literární soutěže Pana Nakladatele, doplněných o povídky populárních spisovatelek Martiny Bittnerové a Kateřiny Hejlové. Neobyčejná kniha plná nevšedních zážitků nejen k odpolední kávě!
První dojmy z obálky:
Ale jo, obálka sedí k tématu, je hezká, tak proč ne. Ženu s hrníčkem bych ale trochu "zeštíhlila", protože by mi to ke stylu kresby sedělo víc.
Hodnocení obálky:
Recenze:
Tuto recenzi začínám psát se smíchem, protože když si vzpomenu, jak jsem si tuto knihu vybírala, neustále kroutím hlavou. Poprvé jsem si vyzkoušela takzvaný výběr naslepo a se zavřenýma očima ťukla do obrazovky v místě, kde by se měl nacházet můj budoucí společník pro několik večerů. Skvělé na tom bylo, že i kdybych po knize v obchodě asi nesáhla, byl to ten typ knihy, který by mě zaujal svým obsahem. Později, když jsem měla už knihu v ruce, jsem zjistila, že se jedná o soubor povídek od nově začínajících autorů, kteří psali na jedno určité téma (Kafe v pět). To bylo zajímavější ještě víc, protože nové autory já ráda. A to jakékoliv. V knize je celkem deset povídek, proto nebudu jednotlivá hodnocení zbytečně moc natahovat a ke každé shrnu jen to podstatné. Užijte si to! :)
Fika - Radka Slouková
Pohádková, až nereálná - to je Fika. Přesto je to můj favorit, žádná z těch následujících mě tolik neposadila na zadek. Skvěle se četla, absolutně mě dojala a získala si mé srdce. Co je mi ale líto, je ten trochu uspěchaný konec. Celá povídka by si podle mě zasloužila trochu více prostoru (nebo k mé velké ješitnosti rovnou celou knihu), povídka by na mě pak působila ještě lépe. Na hodnocení ubírám jednu hvězdičku právě díky tomuto, ve své zaujaté pozici bych ale víc odebrat už nemohla.
Hodnocení povídky:
Nespavost - Martin Maniaque
Panebože, fajn, pokud někdy něco napíšu, nikdy žádnou postavu nezabiju! :D Tohle je pro mě přímo horor (možná i trochu vtipný), protože ouch... Co třeba takový George R. R. Martin? Abyste mě dobře chápali, tato povídka je o tom, jak vámi vytvořená postava obživne a začne se vám mstít za to, co jste jí provedli. Ano, taky ještě pořád zírám. Ten námět je naprosto úžasný, popravdě jsem na takové téma ještě nic nečetla, takže určitě palec nahoru. Ten konec mě mimochodem rozmetal. Totálně.
Hodnocení povídky:
Jak broky - Tereza Dobšovičová
Skvěle popsaný pohled dítěte, místy i vtipné, ale hlavní pro mě je ten psychologický podtext. Dětství je tak jednoduché a zároveň tak komplikované... Alespoň z mého pohledu tedy. Milé, zároveň však i trochu smutné, čtivé... Výjimečně mě nenapadá, co dalšího napsat, proto raději přeskočím dál.
Hodnocení povídky:
Papíroví čerti - Tadeáš Hodes
Pro mě asi jeden z nejslabších článků této knihy, zejména kvůli tomu horšímu louskání textu (což vlastně ani moc tragédie není, když uvážíme, že tato povídka má něco málo přes deset stran). Naopak velmi dobře byly vykresleny dvě naprosto rozdílné povahy žen, s tím že jsem si živě dokázala představit, že by se podobná situace mohla opravdu stát. Zároveň jsem se místy i zasmála, takže když to shrnu, až tak hrozné to nebylo.
Hodnocení povídky:
Kde je Juan Valmez? - Lukáš Vlasák
U této povídky jsem měla chuť mlátit hlavou do zdi, protože ta jedna část mi byla naprosto cizí. Nepiju kávu, nechutná mi a ve spánku mi nikdy nezabránila, proto ten námět, kdy káva zmizí z povrchu zemského... Uj... Dobře, dobře, ale někomu jako mému tátovi by chybět mohla. V jeho podání by to bylo dokonce i téma na pořádnou vyvražďovačku, bez kafe nedokáže fungovat. Fajn, teď mě to přimělo ke smíchu. Ale zpět k povídce. Ta je v celku zajímavá i pro mě, zarytého čajoholika. Celé se to čte moc pěkně, oddechový podtón je příjemným pohlazením po duši, navíc musím pochválit tu nadsázku díky které jsem se tolik nasmála.
Hodnocení povídky:
V lobby - Miloslava Veselá
Aneb všichni milujeme náhody... Absolutně zvláštní pro mě bylo, že v celé povídce nebyla použita žádná přímá řeč. Možná proto se mi to nečetlo tak úplně dobře, přesto námět samotný byl originální. Ne že by mě zrovna tato něčím zvlášť oslovila, ale líbilo se mi to. Ano, líbilo...
Hodnocení povídky:
Života hra bláznivá - Milan Janošík
Typická žena a typický muž - ještě teď se po tom konci směju. Nevěra je někdy vážně peprné téma, obzvlášť, když se umí dobře podat. Tady to rozhodně platilo, skoro chci vyspoilerovat závěr, který z celého díla pro mě samotnou udělal jeden trochu delší vtip. Zábavné je, že by taková situace mohla nestat i ve skutečnosti. Vlastně to úplně vidím. A směju se. Stále se směju.
Hodnocení povídky:
Rituál o páté - Martina Perlíková
Jedna z nejvíce šokujících povídek, která mě nutí říct jedno velké "sakra". Povídka se u mě za tu srdeční zástavu společně s Fikou umístila na vrcholku žebříčku. Ironií je, že i když Fika byla pro mě o chlup lepší (hlavně díky tomu, že mě chytila za srdce), této povídce dám ještě o jednu hvězdičku více. Ano, počítáte správně, plný počet. Protože tohle bylo vážně nečekané.
Hodnocení povídky:
Kafe o páté - Kateřina Hejlová
Krátká, velmi krátká povídka. V jistém slova smyslu svým koncem i trochu smutná a jak to jen říct... Hm, hodně, hodně jednoduchá, taková bez jiskry. Nevím, ale knihy čtu hlavně kvůli tomu, že skýtají něco, co já nikdy pravděpodobně neprožiju, ale tohle je až příliš ze života, ničím neprodchnuté. Neoslovila mě, proto na hodnocení hodně ubírám.
Hodnocení povídky:
Beze svědků - Martina Bittnerová
Tady opět nevím, co říct. Detektivky moc nemusím, Beze svědků ale bylo napsáno dobře, proto jsem se nenudila tak, jak bych očekávala. Pravda, po tom konci trochu špatně dořešené, ale zlé to nebylo. Těch šest hvězdiček je určitě zasloužených...
Hodnocení povídky:
Celé dílo hodnotit jedním jediným hodnocením je velmi těžké, protože i když některé povídky nebyly tak úplně podle mého gusta, ty co se mi líbily silně převyšují. Jsem ráda, že se tento soubor vydal, doufám, že se autorům podaří vydat i nějakou knihu, abych si pak mohla počíst. :) Moje rada: Pijte čaj (káva je fuj) a čtěte.
Celkové hodnocení:
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Knihcentrum
Název: Pět dní / Five Days Left
Autorka: Julie Lawson Timmer
Počet stran: 363
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2014
Vazba: Pevná
Děj:
Strhující příběh o lásce, přátelství, odpovědnosti, odvaze, o síle vzepřít se ranám osudu.
Zbývá pět dní - pět dní do fatálního rozhodnutí, jež ukončí utrpení hlavní hrdinky, ale ovlivní i život její rodiny a přátel. Sebevědomá, ctižádostivá právnička Mara jednoho dne zjistí, že trpí nevyléčitelnou Huntingtonovou chorobou, která postupně ničí nejen její tělesnou schránku, chování a vzhled, ale především její intelektuální schopnosti. Dá si slib, že vydrží do chvíle, kdy už nebude moci žít důstojně a stane se pro svou dceru a manžela i pro rodiče nesnesitelnou přítěží. Není to snadné rozhodnutí, ale Mara je odhodlaná slib dodržet a na osudovou chvíli se systematicky připravuje.
Na internetu se virtuálně sblíží se Scottem. I on stojí před bodem zlomu. I jemu nemilosrdně běží čas a blíží se chvíle, kdy se bude muset rozloučit s chlapcem, o nějž se společně se svou ženou staral, když si chlapcova matka odpykávala trest ve vězení.
První dojmy z obálky:
Absolutně skvěle plní svůj úkol, je nádherně jednoduchá a já jsem z ní stejně jako z celé knihy totálně na větvi. A musím říct, že se mi líbí víc než originál.
Hodnocení obálky:
O autorce:
Julie Lawson Timmer vyrůstala ve Stratfordu v Ontario a nyní žije v Ann Arbor v Michiganu s manželem Danem, jejich čtyřmi dospívajícími dětmi a dvěma špatně vychovanými labradory. Přes den pracuje jako právnička, v noci se stává spisovatelkou matkou a macechou, příšernou kuchařkou a nováčkem v CrossFitu. Pět dní je její první román.
Recenze:
Přiznávám bez mučení, že knihy jsem si všimla především díky obálce. Poté, co jsem přestala slintat, jsem se mrkla na dobře znějící anotaci a Goodreads. Velkým překvapením pro mě bylo, že Pět dní u nás mělo vyjít opravdu jen malý okamžik po originálu. V tom okamžiku bylo rozhodnuto – tu knihu si prostě přečíst musím.
Ještě než něco načnu, musím říct, že tohle bylo sakra, sakra, sakra hodně dobré a celé mě to dostalo. A to i v případě, že se pomalu začínám na knihy o chorobách dívat trochu skepticky. Přeci jen, toto téma se poslední dobou ždímá opravdu hodně. ALE zpátky k tématu.
Dva pohledy, dva různé příběhy, dvě velká trápení – to je to, co knihu plně vystihuje. Mara vypráví o nemoci, jež jí změnila život a kvůli níž si chce na své narozeniny, které má za pět dní vzít život. Scott si společně se svou ženou vzal na rok do péče malého chlapce Curtise, kterého se po té době bojí dát z rukou ze strachu, že v péči své matky neprožije plnohodnotný život. Ano, máte pravdu, připravte si kapesníčky. A taky něco, do čeho byste mohli v případě potřeby praštit.
Absolutně nechápu, jak je možné, že je to autorčina prvotina. Styl má totiž pěkně vypsaný, téma zpracované bravurně a s potřebnou dávkou emocí. Nutno poznamenat, že není možné, aby se její kniha nestala bestsellerem, protože příběh má všechno, co by mít měl. A popravdě, tuhle recenzi píšu už strašně dlouho, protože se mi píše strašně špatně, a to především kvůli tomu, že se mi pořád ještě chce tupě zírat do zdi.Z čeho autorku podezřívám, je, že s Huntingtonovou nemocí musela přijít do styku osobně. Vždycky obdivuji, s jakou grácií dokáží autoři takové ty emocionální věci popsat a tohle je jedna z nich. A stejně jako u každého jiného příběhu se prostě zamyslet nad tím, co mi kniha přinesla. A na tu otázku nedokážu jednoznačně odpovědět, protože moje nová přihrádka jménem Pět dní se stále ještě utváří.
Kromě čtivého stylu, kterým je kniha napsána, v knize najdete i internetové příspěvky psané Marou a Scottem. Mně osobně tento způsob komunikace hodně připomínal knihu Rendez-vous v Paříži, kde si hlavní hrdinové psali dopisy. Jakékoliv takové zpestření obecně určitě vítám.
Co se týče sympatií vůči hlavním postavám, vážně oceňuji, že Scott i Mara měli srdce na pravém místě. Nedokážu s jistotou říct, koho z nich jsem si oblíbila víc, snad jen tolik, že jeden z nich měl větší dávku neštěstí než ten druhý a mě vážně mrzí, že to nedopadlo trochu jinak. Tolik, tolik lidí na světě si nic takového nezaslouží a já mám pocit, že to pokaždé odnesou ti hodní. Dobře, tohle už byl možná trošku spoiler, za to se omlouvám.
Pět dní se bezpochyby zapíše do mé paměti a popravdě řečeno, hned po Zlodějce knih je to jedna z nejemotivnějších knih, které jsem tento rok četla. Stejně jako jiné knihy od Fortuny Libri bych Pět dní nedoporučovala teenagerům, ale spíš těm už trochu vyzrálejším čtenářům. Celkově pak nemám nejmenší důvod ubrat knize byť jen jednu hvězdičku.
Hodnocení knihy:
Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fortuna Libri
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)






















Social Icons